Osvětová rada (beseda)

Společenské organizace—seznam

Po válce se v roce 1945 začíná v obci obnovovat kulturní činnost.
Probíhají kulturní akce (Husovy oslavy, plesy, taneční zábavy).
Je také spoléháno hlavně na pomoc školních dětí.

Dochází ale k mnoha nepochopením- zaniká pěvecký soubor .
Nedaří se obnovit činnost hudebního souboru.

21.3.1947–ustavující schůze Osvětové rady.

Předseda: M. Hejduk.
Tajemník: V. Soukup.
Pokladník: p. Pauza.

Místní osvětová rada začíná spravovat osvětovou péči s vyjímkou veřejné knihovny.

1948
Změny ve složení Osvětové rady:
Odstupují: J. Ptáček, p. Ptáčková, p. Lupač.
Nově jmenováni: Dr. Doskočil, V. Vlaštovka, V. Krutský.

1949
Předsedou Tomáš Pfefrček.
Od prosince Václav Voborník.

1949 prosinec
Zřízena Osvětová škola.
Ředitelem ustanoven K. Rusý.
Vyučuje se zde čeština, ruština, domácí nauky.

1949 prosinec–Osvětová rada se mění na Újezdní osvětovou besedu (OB)

Do její působnosti patří obec Únětice.
Správcem ustanoven: K. Rusý.
Tajemník: V. Macháček.
V těchto funkcích jsou do roku 1957.

1950 srpen
Zřízena kulturní komise.
Předseda: T. Pfefrček.
Místopředsedkyně: pi. Čamrová.
Zapisovatel: Zd. Farkaš.

1952
Do svazku OB převzat soubor dechové kapely.
Sbormistr Miroslav Denemark (ze Žalova).

22.12.1953
OB přijímá do své správy Kulturní dům.
Správcem je p. Kýček.
Toto trvá do 1.4.1957, kdy provoz kina přešel do správy MNV.

1954 květen
Předseda kulturní komise–Emil Cimbura.

Emil Cimbura.

8.3.1957
Jako orgán OB vychází časopis Suchdolské noviny  (SOkA Praha-západ, sbírka soudobé dokumentace).

1969
Předseda: Václav Říha, později již nechtěl tuto funkci zastávat.
Předseda: Karel Rusý.

Karel Rusý.

1971
Vedoucí OB je Věra Třesková. (1971-1977)

V. Třesková,1978.

Komentář  (František Cinger, 11/ 2015).
Věra Třesková zemřela ve věku 105 let, v roce 2016.
V minulosti také krátce pracovala v Archivu Národního muzea, hlavně v Muzeu Bedřicha Smetany.

Pod OB byly vedeny následující kurzy:

kurzvyučující
housleFrantišek Rývora
klavírJ. Kohoutová, T. Pucholtová, F. Rývora, J. Tesařová
angličtinaTaťána Pucholtová
kytaraMichal Ambrož
šitíRůžena Hájková
klub šachistůEmanuel Svěrák
vlastivědní klubVěra Třesková

1978
Od 1.1.1978 vedoucí OB–Marie Rusá (1978-1987).

Marie Rusá.

1987
Vedoucí OB—Eva Hejlová (1987-1.11.1989).
Jako fotografka pořizuje většinu fotografií do obecní kroniky.

1.12.1989
Vedoucí OBđ–Danuše Říhová.
Z důvodu práce poslankyně v březnu 1990 odstupuje.

1990 březen
Vedoucí OB–Jana Šmídová (1990-1992).

1992
Vedoucí OB–pí. Stránská (1992-1997).

1997
Vedoucí OB–Eva Herclová (1997-1999).

Eva Herclová, učitelka.

1999
Osvětová beseda přichází o svá zařízení. Omezuje a ukončuje činnost.

OB-dramatický odbor

ZDROJE
Obecní kronika.
Kapitoly z minulosti Suchdola a Sedlce (V. Laštovka, 1999).
SOkA Praha-západ, sbírka soudobé dokumentace.

Zpracoval: Josef Jánský, aktualizace 3/ 2024.

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení pro Františka a Marii Kartouzkovi na krám se střižním zbožím (krejčovský krám). V současné době je zde trafika. (Z.Kučerová, 2017)

Leopold Žalda
(7. října 1753, Hradové Střimelice – 1819, Suchdol u Prahy)
Český římskokatolický duchovní, člen benediktinského řádu a v letech 1804-1819 opat Emauzského kláštera na Novém Městě Pražském.

Pocházel z rodiny kameníka z posázavských Hradových Střimelic. V mládí vstoupil do Sázavského kláštera benediktinského řádu. Zde absolvoval běžnou mnišskou formaci, složil věčné sliby a byl vysvěcen na kněze. I jako mnich se věnoval hudbě a jako hudebník byl poměrně proslulý. Rovněž tak proslul jako kazatel. Po zrušení Sázavského kláštera v roce 1785 odešel do Emauzského kláštera v Praze.

Roku 1804 byl v Emauzích zvolen opatem a tuto funkci zastával patnáct let. Nicméně od roku 1815 se zdržoval stabilně mimo klášter. Žil na (tehdejším) venkově v Suchdole u Prahy na statku, který od roku 1679 byl v majetku emauzských benediktinů. V souvislosti s jeho pobytem byla na statku zřízena malá kaple. V pozdější době statek dostal jméno po novém majíteli–Brandejsův statek. V Suchdole opat Žalda v roce 1819 zemřel a byl pohřben na místním hřbitově u kaple sv. Václava. Novým představeným Emauzského kláštera se stal Robert Petr, který byl ovšem pouze jeho administrátorem.

czwiki.cz

Augusta Nekolová-Jarešová, křtěná Augusta Marie (autoportrét)

(7. července 1890 Jablonná u Benešova – 15. srpna 1919 Kutná Hora), byla česká malířka, kreslířka, ilustrátorka a grafička. Dobová kritika ji označila za nejnadanější českou malířku.

(wikiwand.com)

Pramen Panny Marie Sedmibolestné v Lysolajích.

Pramen léčivé vody v horní části obce Lysolaje, na začátku hlubokého údolí
a přírodní rezervace zvané Housle se zachovanými původními druhy rostlin.
Pramen dosud využíván k odběru pitné vody.
Je to zajímavé místo, které stojí za připomenutí.
Divím se, že ta zázračná voda je ještě pitná, ale je tam umístěna cedule
s rozborem vody, která konstatuje, že voda je pitná !
Přičemž obsahuje nějaké minerály, takže je, ještě k tomu, "minerální".
U pramene kaplička Panny Marie Sedmibolestné.
Konala se zde každoročně např. Slavnost květů a stále se koná,
vždy po 1. květnu, na palouku za kapličkou.
(B.Sommer, 2/2016)

Vzpomínám a tak dnes zabloudím na internetu i na web školy, na níž jsem kdysi kratičce působila-ZŠ M. Alše. A jsem potěšena, že jsem zde našla své tehdejší "svobodné" příjmení-Hospůdková.
Učila jsem zde v roce 1988/89 třídu II.A (Klára Bachová, Tomáš Babulík, Lenka Anderová,…vzpomněla bych si i na další žáky).
Byl to pro mne rok JAKO V RÁJI-báječná ředitelka Věra Herešová, pohodové kolegyně a kolegové, zlaté děti.
Z kolegyň si pamatuji na Jarku Hamzovou, se mnou nastoupila na školu Zuzana Semmlerová a krátce jsem se potkávala s Honzou Bočanem (syn Hynka Bočana-tehdy ještě studoval, ale učitelů bylo málo, učili i studenti).
Pamatuji si ještě na Evu ?-byla tělocvikářka. Bezva byla paní Varvažovská, která jako učitelka v důchodu ještě dělala vychovatelku v družině.Ráda vzpomínám. Moc zdravím krásný Suchdol.

S pozdravem Hana Smělíková (Hospůdková), leden 2019.

František Kavalír

Narodil se v roce 1878 v Oseku čp. 78.
František Kavalír byl architekt a publicista. V Praze studoval u Prof. Jana Kotěry na Umělecko-průmyslové škole.V roce 1914 byl spoluzakladatelem Společnosti architektů, členem výboru a vydavatelství časopisu"Styl" - časopisu pro architekturu, stavitelství a umělecký průmysl. Přispíval i do časopisu "Krásy domova". Dále byl spoluzakladatelem a předsedou "Artělu" - instituce pro vybudování českého uměleckého průmyslu. Se svým bratrem Václavem založili stavební firmu Bratří V a F Kavalírové v Praze na Smíchově a byl jejím šéfem. Mezi mnoha stavbami je významná záchrana středověké usedlosti v Praze na Hřebenkách.
Zemřel v Praze v roce 1932 a je pohřben na Královských Vinohradech.
Zdroj: obec Osek

Pohled na Starý Suchdol, když se jde od ulice Na mírách vpravo kolem statku do Dolíků.
Nahoře výrazný statek Skrčených (Křen).
Bílý objekt uprostřed nevím, asi tam byl nějaký takový dům.
(B.S. 11/2015)

Antonín Mánes

Pohled na starý Bubeneč směrem severním, na Troju v pozadí a údolí Vltavy.
Uprostřed kostel sv. Gotharda s farou, před ním hostinec „Na slamníku“.
V místě bývalého rybníka vede nyní ulice Wolkerova vpravo směrem k parkovému náměstí a ulici „Pod kaštany“.
(B.S., 4/ 2016)

V nynější Staročeské ulici čp. 284 byla postavena prodejna a sklad pro Včelu. Přesné datum výstavby není zjištěno. Ale plán stavby byl z roku 1927. (Z. Kučerová)

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení
pro Františka a Marii Kartouzkovy na krám se střižním zbožím (krejčovský krám).
V současné době je zde trafika. (Pozn. red.: zrušena v roce 2021)
(Z. Kučerová)

Veleznámý holič a kadeřník, který měl dlouhá léta svůj krámek, resp. dva krámky naproti škole.
Pan Hruška později vedl jen pánské oddělení.
Vedlejší krámek pro dámy obsluhovala jeho dlouholetá spolupracovnice paní Pečinková.
(Z. Kučerová)

Každý, kdo se trochu zajímá o přírodní scenérie krajiny v okolí Suchdola, zajisté na první pohled pozná,
které zákoutí suchdolského plenéru se na této krajinomalbě malíře Josefa Hapky nachází.
Samozřejmě, že se jedná o pohled od Kozích hřbetů, možná dokonce z Holého vrchu, na Trojanův mlýn,
před nímž jsou patrny tzv. „Louky“, zatravněný poldr Únětického potoka, na místě bývalého rozsáhlého rybníka z 18. stol.
Za mlýnem jsou zřejmé lomy na kámen v Tichém údolí a v pozadí kousek suchdolské zástavby před Roztockým hájem.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Jižní brána statku se po mnoha letech nalézá v podstatě v nezměněné podobě,
jenom zachycená, trochu abstraktní podoba, mezitím přešla do stavu realismu.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Autorka zobrazila bývalou viniční usedlost Tříkrálka u Sedleckého přívozu na severním okraji Prahy.
Přívoz spojoval pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky patřící do Bohnic.
V minulosti sloužil přívoz i k převážení pohřebních fiakrů,protože Sedlec neměl vlastní hřbitov.
Pohon se v průběhu staletí měnil od vesel přes přitahování za podvodní lano
až k motorovým pramicím a skončil v l étě 1991.
Na místě usedlosti se dnes nachází budovy Útulku pro drobná zvířata.