Osvětová beseda-dramatický odbor

Seznam divadelních souborů
V roce 1952 vzniká Osvětová beseda. V listopadu ukončeno hraní u Urbanů.
Dohoda o používání jeviště v sokolovně.

1953—do OB přecházejí někteří členové bývalého div. souboru TJ Sokol a Alšova scéna.

V této době bylo nutné žádat úřady o povolení k uskutečnění každého představení.
  Například:
Hra Jak je důležité míti Filipa, Oscar Wilde, režie: V. Laštovka
  Žádost o povolení

Tato hra byla pod přísným dohledem.
Souboru byla zaslána výtka, že chce tuto hru uvést.
  Výtka k uvedení hry (SOkA Praha západ)

Z každého představení musel být zaslán Výkaz.
  Výkaz o divadelním představení (SOkA Praha západ)

1954-1958

Baletní kroužek Osvětové besedy

V této době zde působila Bohumila Růžičková, která vedla baletní kroužek.
Věnovala se režii a choreografii baletních výstupů v některých hrách ochotnického divadla a veřejných vystoupení.

Bohumila Růžičková, rozená Millnerová
(1909-1992) 1914–začíná působit v Národním divadle.
1929–vede baletní školu v Praze-Dejvicích, Ústřední dům armády.
1952-58–působí v Suchdole. Foto z roku 1954
Zapůjčila B. Apacidisová (její dcera)
(1)

Baletní kroužek při základní škole asi v roce 1955.

(2) Poskytla J. Mlejnková
(3) Poskytla J. Mlejnková

Z Osvětové besedy: mimo jiné kroužky zde vyučovala základy baletu bývalá baletka paní Růžičková.
Fotografie je z vystoupení buď v kině nebo v tělocvičně, ale řekla bych, že to bylo kino, mám matné vzpomínky, že jsme měly strašně špinavé cvičky, protože v zázemí kina byl všude po zemi mour z kamen.
(4)

Děvčata zleva doprava: Zuzana Marková, Jana Bělčická, Zuzka Flanderková (její babička prodávala v kině lístky a rovněž učila hru na klavír), dále Marcela Behenská (posléze Borýsková a Vaňhová), Maruška Jandejsková a poslední holčičku si jménem nepamatuji.
Zuzana Černá, leden 2023

Vystoupení:
30.-31.1.1954, Šípková Růženka, baletní vložky.  
26.-27.2.1954, Talisman, baletní vložky.  
4.-5.6.1955, V zahradě od svítání do klekání, Baletní obrázky, režie a choreografie.  
23.-24.6.1956, V říši loutek, Baletní obrázky, režie a choreografie.  
21.-22.6.1958, Šťastné mládí, baletní pásmo, režie a choreografie.  

Uznání
10.6.1956–Za vítězství v národních tancích v okr. kole DUT 1955-56.  
1956-1957–Za účast v krajském kole, Soutěž tvořivosti mládeže.  
1956-1957–Soutěž tvořivosti mládeže, Taneční soubor osmiletky v Suchdole 2. místo.  

1955
Soutěž LUT (Lidová umělecká tvořivost) jednotlivců:
Vítězové:
Marie Hájková–solový zpěv
M. Hájková–P. Vavruch–dvojzpěv
Jaroslava Šlégrová–recitace
Jaroslav Loskot–recitace

1960
OB zažívá potíže. Žádná činnost.
Začíná hrát v květnu 1961.

Fotografie souboru

(5) Soubor v roce 1954
(6) Soubor duben 1962

1963
Další problém se sálem v sokolovně.
Herci vykázáni – nemohli hrát.
„…sokolovna jen pro tělovýchovu…“– na jeviště postaven stůl na ping-pong.
Josef Mikovec, který připravoval hru Drak je drak, byl vykázán.

1964
V únoru dochází k domluvě.
Předvedena hra Drak je drak.

1965
Divadelní činnost ustává.
Závěrečná slova kronikáře M. Tichého

1969
OB pokračovala v činnosti, ale ochotníci raději hráli v Dejvicích, kde měli lepší podmínky.
Poklesla aktivita. Z tohoto důvodu Václav Říha již nechtěl zastávat funkci předsedy.

27.11.1978—Osvětová beseda pořádá slavnostní večer k 100. výročí pobytu M. Alše v Suchdole.

Režiséři:

Josef Mikovec
Vladimír Laštovka
Karel Hevák 
Vladimír Marek
Iveta Svobodová
Marie Hájková
Slávka Říhová
Rudolf Kopřiva
Zděnek Pitrof
Iška Prchalová
Jaroslav Anderle

FOTOGALERIE HER—seznamy

SEZNAM HER—OSVĚTOVÁ BESEDA

ZDROJE:
SOkA Praha západ
Obecní kronika
Divadelní kronika, M. Tichý
Životopis souboru Osvětová beseda Suchdol, 1954
amaterskedivadlo.cz
B. Apacidisová

Zpracoval: J. Jánský, 11/2018, aktualizace: 3/2023

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení pro Františka a Marii Kartouzkovi na krám se střižním zbožím (krejčovský krám). V současné době je zde trafika. (Z.Kučerová, 2017)

Leopold Žalda
(7. října 1753, Hradové Střimelice – 1819, Suchdol u Prahy)
Český římskokatolický duchovní, člen benediktinského řádu a v letech 1804-1819 opat Emauzského kláštera na Novém Městě Pražském.

Pocházel z rodiny kameníka z posázavských Hradových Střimelic. V mládí vstoupil do Sázavského kláštera benediktinského řádu. Zde absolvoval běžnou mnišskou formaci, složil věčné sliby a byl vysvěcen na kněze. I jako mnich se věnoval hudbě a jako hudebník byl poměrně proslulý. Rovněž tak proslul jako kazatel. Po zrušení Sázavského kláštera v roce 1785 odešel do Emauzského kláštera v Praze.

Roku 1804 byl v Emauzích zvolen opatem a tuto funkci zastával patnáct let. Nicméně od roku 1815 se zdržoval stabilně mimo klášter. Žil na (tehdejším) venkově v Suchdole u Prahy na statku, který od roku 1679 byl v majetku emauzských benediktinů. V souvislosti s jeho pobytem byla na statku zřízena malá kaple. V pozdější době statek dostal jméno po novém majíteli–Brandejsův statek. V Suchdole opat Žalda v roce 1819 zemřel a byl pohřben na místním hřbitově u kaple sv. Václava. Novým představeným Emauzského kláštera se stal Robert Petr, který byl ovšem pouze jeho administrátorem.

czwiki.cz

Augusta Nekolová-Jarešová, křtěná Augusta Marie (autoportrét)

(7. července 1890 Jablonná u Benešova – 15. srpna 1919 Kutná Hora), byla česká malířka, kreslířka, ilustrátorka a grafička. Dobová kritika ji označila za nejnadanější českou malířku.

(wikiwand.com)

Pramen Panny Marie Sedmibolestné v Lysolajích.

Pramen léčivé vody v horní části obce Lysolaje, na začátku hlubokého údolí
a přírodní rezervace zvané Housle se zachovanými původními druhy rostlin.
Pramen dosud využíván k odběru pitné vody.
Je to zajímavé místo, které stojí za připomenutí.
Divím se, že ta zázračná voda je ještě pitná, ale je tam umístěna cedule
s rozborem vody, která konstatuje, že voda je pitná !
Přičemž obsahuje nějaké minerály, takže je, ještě k tomu, "minerální".
U pramene kaplička Panny Marie Sedmibolestné.
Konala se zde každoročně např. Slavnost květů a stále se koná,
vždy po 1. květnu, na palouku za kapličkou.
(B.Sommer, 2/2016)

Vzpomínám a tak dnes zabloudím na internetu i na web školy, na níž jsem kdysi kratičce působila-ZŠ M. Alše. A jsem potěšena, že jsem zde našla své tehdejší "svobodné" příjmení-Hospůdková.
Učila jsem zde v roce 1988/89 třídu II.A (Klára Bachová, Tomáš Babulík, Lenka Anderová,…vzpomněla bych si i na další žáky).
Byl to pro mne rok JAKO V RÁJI-báječná ředitelka Věra Herešová, pohodové kolegyně a kolegové, zlaté děti.
Z kolegyň si pamatuji na Jarku Hamzovou, se mnou nastoupila na školu Zuzana Semmlerová a krátce jsem se potkávala s Honzou Bočanem (syn Hynka Bočana-tehdy ještě studoval, ale učitelů bylo málo, učili i studenti).
Pamatuji si ještě na Evu ?-byla tělocvikářka. Bezva byla paní Varvažovská, která jako učitelka v důchodu ještě dělala vychovatelku v družině.Ráda vzpomínám. Moc zdravím krásný Suchdol.

S pozdravem Hana Smělíková (Hospůdková), leden 2019.

František Kavalír

Narodil se v roce 1878 v Oseku čp. 78.
František Kavalír byl architekt a publicista. V Praze studoval u Prof. Jana Kotěry na Umělecko-průmyslové škole.V roce 1914 byl spoluzakladatelem Společnosti architektů, členem výboru a vydavatelství časopisu"Styl" - časopisu pro architekturu, stavitelství a umělecký průmysl. Přispíval i do časopisu "Krásy domova". Dále byl spoluzakladatelem a předsedou "Artělu" - instituce pro vybudování českého uměleckého průmyslu. Se svým bratrem Václavem založili stavební firmu Bratří V a F Kavalírové v Praze na Smíchově a byl jejím šéfem. Mezi mnoha stavbami je významná záchrana středověké usedlosti v Praze na Hřebenkách.
Zemřel v Praze v roce 1932 a je pohřben na Královských Vinohradech.
Zdroj: obec Osek

Pohled na Starý Suchdol, když se jde od ulice Na mírách vpravo kolem statku do Dolíků.
Nahoře výrazný statek Skrčených (Křen).
Bílý objekt uprostřed nevím, asi tam byl nějaký takový dům.
(B.S. 11/2015)

Antonín Mánes

Pohled na starý Bubeneč směrem severním, na Troju v pozadí a údolí Vltavy.
Uprostřed kostel sv. Gotharda s farou, před ním hostinec „Na slamníku“.
V místě bývalého rybníka vede nyní ulice Wolkerova vpravo směrem k parkovému náměstí a ulici „Pod kaštany“.
(B.S., 4/ 2016)

V nynější Staročeské ulici čp. 284 byla postavena prodejna a sklad pro Včelu. Přesné datum výstavby není zjištěno. Ale plán stavby byl z roku 1927. (Z. Kučerová)

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení
pro Františka a Marii Kartouzkovy na krám se střižním zbožím (krejčovský krám).
V současné době je zde trafika. (Pozn. red.: zrušena v roce 2021)
(Z. Kučerová)

Veleznámý holič a kadeřník, který měl dlouhá léta svůj krámek, resp. dva krámky naproti škole.
Pan Hruška později vedl jen pánské oddělení.
Vedlejší krámek pro dámy obsluhovala jeho dlouholetá spolupracovnice paní Pečinková.
(Z. Kučerová)

Každý, kdo se trochu zajímá o přírodní scenérie krajiny v okolí Suchdola, zajisté na první pohled pozná,
které zákoutí suchdolského plenéru se na této krajinomalbě malíře Josefa Hapky nachází.
Samozřejmě, že se jedná o pohled od Kozích hřbetů, možná dokonce z Holého vrchu, na Trojanův mlýn,
před nímž jsou patrny tzv. „Louky“, zatravněný poldr Únětického potoka, na místě bývalého rozsáhlého rybníka z 18. stol.
Za mlýnem jsou zřejmé lomy na kámen v Tichém údolí a v pozadí kousek suchdolské zástavby před Roztockým hájem.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Jižní brána statku se po mnoha letech nalézá v podstatě v nezměněné podobě,
jenom zachycená, trochu abstraktní podoba, mezitím přešla do stavu realismu.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Autorka zobrazila bývalou viniční usedlost Tříkrálka u Sedleckého přívozu na severním okraji Prahy.
Přívoz spojoval pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky patřící do Bohnic.
V minulosti sloužil přívoz i k převážení pohřebních fiakrů,protože Sedlec neměl vlastní hřbitov.
Pohon se v průběhu staletí měnil od vesel přes přitahování za podvodní lano
až k motorovým pramicím a skončil v l étě 1991.
Na místě usedlosti se dnes nachází budovy Útulku pro drobná zvířata.