Pomník Mikoláše Alše

V roce 1949 podal návrh na jeho vybudování obecní kronikář Tomáš Pfefrček.

Autorem akademický sochař Antonín Lhoták (1897-1975) včetně reliefu hlavy a podpisu.

Antonín Lhoták (Foto wikipedie)

Balvany buližníku dovezeny z Kozích hřbetů.


Odhalen 5.10.1952 v 15.oo hod. Tomášem Pfefrčkem, za účasti významných osobností včetně pěti Alšových potomků (např. jeho ženy Ančí Alšovou -rozenou Mrázkovou a vnukem Mikolášem).

pozvánka 1
pozvánka 2
účastníci slavnosti   (zápis v obecní kronice)


15.4.1972

Antonín Lhoták (vlevo) a vnuk Mikoláše Alše u pomníku, 15.4.1972 (Středočeské muzeum Roztoky)


V roce 1973, k 60.výročí úmrtí M.Alše, došlo k jeho přestavbě.

Byla zvýšena střední část a rozšířen základ. Kameny opět přivezeny z Kozích hřbetů. Na přestavbě pracovali Tomáš Pfefrček, Antonín Lhoták ak.sochař, J.Havránek, p.Suza.

Dne 6.10.1973 byl předán veřejnosti. Projev pronesl T. Pfefrček.


(Foto poskytla A. Petrová)
Tomáš Pfefrček 29.11.1975 při projevu u pomníku k výročí narození M. Alše.


Osobnosti— Mikoláš Aleš

ZDROJE:
Obecní kronika
Kapitoly z minulosti Suchdola a Sedlce, Vladimír Laštovka, 1999


Zpracoval: J. Jánský

Pohled na Starý Suchdol, když se jde od ulice Na mírách vpravo kolem statku do Dolíků.
Nahoře výrazný statek Skrčených (Křen).
Bílý objekt uprostřed nevím, asi tam byl nějaký takový dům.
(B.S. 11/2015)

Pohled na starý Bubeneč směrem severním, na Troju v pozadí a údolí Vltavy.
Uprostřed kostel sv. Gotharda s farou, před ním hostinec „Na slamníku“.
V místě bývalého rybníka vede nyní ulice Wolkerova vpravo směrem k parkovému náměstí a ulici „Pod kaštany“.
(B.S., 4/ 2016)

V nynější Staročeské ulici čp. 284 byla postavena prodejna a sklad pro Včelu. Přesné datum výstavby není zjištěno. Ale plán stavby byl z roku 1927. (Z. Kučerová)

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení
pro Františka a Marii Kartouzkovi na krám se střižním zbožím (krejčovský krám).
V současné době je zde trafika. (Pozn. red.: zrušena v roce 2021)
(Z. Kučerová)

Veleznámý holič a kadeřník, který měl dlouhá léta svůj krámek, resp. dva krámky naproti škole.
Pan Hruška později vedl jen pánské oddělení.
Vedlejší krámek pro dámy obsluhovala jeho dlouholetá spolupracovnice paní Pečinková.
(Z. Kučerová)

Každý, kdo se trochu zajímá o přírodní scenérie krajiny v okolí Suchdola, zajisté na první pohled pozná,
které zákoutí suchdolského plenéru se na této krajinomalbě malíře Josefa Hapky nachází.
Samozřejmě, že se jedná o pohled od Kozích hřbetů, možná dokonce z Holého vrchu, na Trojanův mlýn,
před nímž jsou patrny tzv. „Louky“, zatravněný poldr Únětického potoka, na místě bývalého rozsáhlého rybníka z 18. stol.
Za mlýnem jsou zřejmé lomy na kámen v Tichém údolí a v pozadí kousek suchdolské zástavby před Roztockým hájem.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Jižní brána statku se po mnoha letech nalézá v podstatě v nezměněné podobě,
jenom zachycená, trochu abstraktní podoba, mezitím přešla do stavu realismu.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě,v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B.Sommer)

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě,v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B.Sommer)

Autorka zobrazila bývalou viniční usedlost Tříkrálka u Sedleckého přívozu na severním okraji Prahy.
Přívoz spojoval pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky patřící do Bohnic.
V minulosti sloužil přívoz i k převážení pohřebních fiakrů,protože Sedlec neměl vlastní hřbitov.
Pohon se v průběhu staletí měnil od vesel přes přitahování za podvodní lano
až k motorovým pramicím a skončil v l étě 1991.
Na místě usedlosti se dnes nachází budovy Útulku pro drobná zvířata.