Kaple sv. Václava

Tento objekt je od 3.5.1958 památkově chráněn u Národního památkového ústavu.

Kresba v suchdolské kronice, 1952.

1680
V tomto roce postihla morová rána pražská města včetně okolí, tedy i Suchdola.
Suchdolští nebožtíci byli pochováni na morovém hřbitově u dnešní kaple sv. Václava.

Obec měla v úmyslu zřídit zde trvale hřbitov.
Pro odpor únětického faráře to nebylo možné, protože v roce 1698 daroval únětický sedlák Jan Král pole, na kterém byl zřízen v Úněticích nový hřbitov. Byli zde pochováváni zemřelí i ze Suchdola.

1704
Na popud Emauzského kláštera dal rychtář a šafář ve dvoře Martin Ježek (do Suchdola přišel v r. 1685, majitel domu č.7, později č.4) postavit zděnou zvonici na morovém hřbitově jako díkuvzdání za zažehnání morové rány.
Klášter přispěl na její úpravu a postavení kamenné zdi. Tato zeď trvá až dodnes.

1719
Zavěšen větší zvonec (15,5 kg) s nápisem tohoto roku.
Morové rány se vrátily ještě v letech 1713 a 1714.

1755
Podle obecní kroniky zvonice byla přestavěna na kapli. Rychtářem byl tehdy Matěj Hálek.
Úmysl založit u kapličky hřbitov narazil na odpor únětického faráře.
V Úněticích byl totiž založen nový hřbitov (dodnes).

1786
Za císaře Josefa II. byla kaple zrušena a brzy zpustla.

1807
Kapli zakoupil mlynář Karel Trojan a dal ji opravit.
Kaple vysvěcena a hřbitov upraven pro pochovávání řeholníků emauzského kláštera.

1819
Byl zde pochován i opat emauzského kláštera Leopold Žalda.
Byli zde pochováni i 4 řeholníci z let 1836-1840.

1850
Klášteru se podařilo opatřit jiné pohřebiště v Praze, hřbitov opět zpustl a nakonec byl zrušen.
Suchdolským bylo obtížné chodit do Únětic, tak uvítali rozhodnutí kláštera opravit kapličku.

1890
Na náklad kláštera kaple opravena, vzadu zaoblena, nad průčelním štítem zřízen výstavek a tam zavěšen zvonec z roku 1719.
Na oltáři bylo retabulum na plátně namalované s postavami sv. Václava, sv. Jeronýma, sv. Vojtěcha a Jana Nepomuckého.
Na stranách viselo šest obrazů, údajně z 18.století.
Před vchodem vysazeny dva topoly.

Dnes je zde kopie Mánesova obrazu sv. Václava, kterou namaloval v roce 1940 místní občan František Schmidt.

Josef Mánes, svatý Václav.
Kopie obrazu od F. Schmidta Foto J. Jánský 2014.

23.11.1917
Zvonec s letopočtem 1719 snesen z kaple a použit pro vojenské účely.

Zápis o snímání zvonů Pamětní kniha farnosti Únětice (1836-1926). (SOkA Praha-západ).
Ilustrační foto.

Během I. sv. války byla kaple značně poničena. Několik vzrostlých topolů bylo poraženo a ukradeno.
Emauzský klášter dal kapličku opravit (dokončeno 1923).

1922
Pokus o zřízení veřejného hřbitova se neuskutečnil a ani později.

1925
Instalován nový zvonec.

1939-1945
Zvonec sňat Němci pro válečné účely. Nebyl zničen.

21.9.1947
Zvonec znovu instalován. Vysvětil jej arcibiskup ThDr. Josef Beran.

Arcibiskup ThDr. Josef Beran .
Foto J. Jánský, 2014.

Od roku 2021 probíhal záchranný archeologický výzkum a opravy kaple.

25.9.2022 byla kaple po rekonstukci otevřena.
Za přítomnosti arcibiskupa Jana Graubnera a faráře Matúše Kociána.
Přítomni také byli senátoři Miroslava Němcová a Jiří Drahoš.

ZDROJE:
Obecní kronika.
SOkA Praha-západ.
Suchdol a kraj poznamenaný dávnověkem, JUDr Ladislav Navrátil, 1964.
MČ Praha-Suchdol.

FOTOGALERIE:
 Kaple sv. Václava
 Výstava O suchdolské kapličce —autorská výstava Magdalény Turchichové a Adriany Skálové. Panely výstavy, 4.4.-31.5.2017.

Zpracoval: J. Jánský, aktualizace 12/ 2023

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení pro Františka a Marii Kartouzkovi na krám se střižním zbožím (krejčovský krám). V současné době je zde trafika. (Z.Kučerová, 2017)

Leopold Žalda
(7. října 1753, Hradové Střimelice – 1819, Suchdol u Prahy)
Český římskokatolický duchovní, člen benediktinského řádu a v letech 1804-1819 opat Emauzského kláštera na Novém Městě Pražském.

Pocházel z rodiny kameníka z posázavských Hradových Střimelic. V mládí vstoupil do Sázavského kláštera benediktinského řádu. Zde absolvoval běžnou mnišskou formaci, složil věčné sliby a byl vysvěcen na kněze. I jako mnich se věnoval hudbě a jako hudebník byl poměrně proslulý. Rovněž tak proslul jako kazatel. Po zrušení Sázavského kláštera v roce 1785 odešel do Emauzského kláštera v Praze.

Roku 1804 byl v Emauzích zvolen opatem a tuto funkci zastával patnáct let. Nicméně od roku 1815 se zdržoval stabilně mimo klášter. Žil na (tehdejším) venkově v Suchdole u Prahy na statku, který od roku 1679 byl v majetku emauzských benediktinů. V souvislosti s jeho pobytem byla na statku zřízena malá kaple. V pozdější době statek dostal jméno po novém majíteli–Brandejsův statek. V Suchdole opat Žalda v roce 1819 zemřel a byl pohřben na místním hřbitově u kaple sv. Václava. Novým představeným Emauzského kláštera se stal Robert Petr, který byl ovšem pouze jeho administrátorem.

czwiki.cz

Augusta Nekolová-Jarešová, křtěná Augusta Marie (autoportrét)

(7. července 1890 Jablonná u Benešova – 15. srpna 1919 Kutná Hora), byla česká malířka, kreslířka, ilustrátorka a grafička. Dobová kritika ji označila za nejnadanější českou malířku.

(wikiwand.com)

Pramen Panny Marie Sedmibolestné v Lysolajích.

Pramen léčivé vody v horní části obce Lysolaje, na začátku hlubokého údolí
a přírodní rezervace zvané Housle se zachovanými původními druhy rostlin.
Pramen dosud využíván k odběru pitné vody.
Je to zajímavé místo, které stojí za připomenutí.
Divím se, že ta zázračná voda je ještě pitná, ale je tam umístěna cedule
s rozborem vody, která konstatuje, že voda je pitná !
Přičemž obsahuje nějaké minerály, takže je, ještě k tomu, "minerální".
U pramene kaplička Panny Marie Sedmibolestné.
Konala se zde každoročně např. Slavnost květů a stále se koná,
vždy po 1. květnu, na palouku za kapličkou.
(B.Sommer, 2/2016)

Vzpomínám a tak dnes zabloudím na internetu i na web školy, na níž jsem kdysi kratičce působila-ZŠ M. Alše. A jsem potěšena, že jsem zde našla své tehdejší "svobodné" příjmení-Hospůdková.
Učila jsem zde v roce 1988/89 třídu II.A (Klára Bachová, Tomáš Babulík, Lenka Anderová,…vzpomněla bych si i na další žáky).
Byl to pro mne rok JAKO V RÁJI-báječná ředitelka Věra Herešová, pohodové kolegyně a kolegové, zlaté děti.
Z kolegyň si pamatuji na Jarku Hamzovou, se mnou nastoupila na školu Zuzana Semmlerová a krátce jsem se potkávala s Honzou Bočanem (syn Hynka Bočana-tehdy ještě studoval, ale učitelů bylo málo, učili i studenti).
Pamatuji si ještě na Evu ?-byla tělocvikářka. Bezva byla paní Varvažovská, která jako učitelka v důchodu ještě dělala vychovatelku v družině.Ráda vzpomínám. Moc zdravím krásný Suchdol.

S pozdravem Hana Smělíková (Hospůdková), leden 2019.

František Kavalír

Narodil se v roce 1878 v Oseku čp. 78.
František Kavalír byl architekt a publicista. V Praze studoval u Prof. Jana Kotěry na Umělecko-průmyslové škole.V roce 1914 byl spoluzakladatelem Společnosti architektů, členem výboru a vydavatelství časopisu"Styl" - časopisu pro architekturu, stavitelství a umělecký průmysl. Přispíval i do časopisu "Krásy domova". Dále byl spoluzakladatelem a předsedou "Artělu" - instituce pro vybudování českého uměleckého průmyslu. Se svým bratrem Václavem založili stavební firmu Bratří V a F Kavalírové v Praze na Smíchově a byl jejím šéfem. Mezi mnoha stavbami je významná záchrana středověké usedlosti v Praze na Hřebenkách.
Zemřel v Praze v roce 1932 a je pohřben na Královských Vinohradech.
Zdroj: obec Osek

Pohled na Starý Suchdol, když se jde od ulice Na mírách vpravo kolem statku do Dolíků.
Nahoře výrazný statek Skrčených (Křen).
Bílý objekt uprostřed nevím, asi tam byl nějaký takový dům.
(B.S. 11/2015)

Antonín Mánes

Pohled na starý Bubeneč směrem severním, na Troju v pozadí a údolí Vltavy.
Uprostřed kostel sv. Gotharda s farou, před ním hostinec „Na slamníku“.
V místě bývalého rybníka vede nyní ulice Wolkerova vpravo směrem k parkovému náměstí a ulici „Pod kaštany“.
(B.S., 4/ 2016)

V nynější Staročeské ulici čp. 284 byla postavena prodejna a sklad pro Včelu. Přesné datum výstavby není zjištěno. Ale plán stavby byl z roku 1927. (Z. Kučerová)

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení
pro Františka a Marii Kartouzkovy na krám se střižním zbožím (krejčovský krám).
V současné době je zde trafika. (Pozn. red.: zrušena v roce 2021)
(Z. Kučerová)

Veleznámý holič a kadeřník, který měl dlouhá léta svůj krámek, resp. dva krámky naproti škole.
Pan Hruška později vedl jen pánské oddělení.
Vedlejší krámek pro dámy obsluhovala jeho dlouholetá spolupracovnice paní Pečinková.
(Z. Kučerová)

Každý, kdo se trochu zajímá o přírodní scenérie krajiny v okolí Suchdola, zajisté na první pohled pozná,
které zákoutí suchdolského plenéru se na této krajinomalbě malíře Josefa Hapky nachází.
Samozřejmě, že se jedná o pohled od Kozích hřbetů, možná dokonce z Holého vrchu, na Trojanův mlýn,
před nímž jsou patrny tzv. „Louky“, zatravněný poldr Únětického potoka, na místě bývalého rozsáhlého rybníka z 18. stol.
Za mlýnem jsou zřejmé lomy na kámen v Tichém údolí a v pozadí kousek suchdolské zástavby před Roztockým hájem.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Jižní brána statku se po mnoha letech nalézá v podstatě v nezměněné podobě,
jenom zachycená, trochu abstraktní podoba, mezitím přešla do stavu realismu.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Autorka zobrazila bývalou viniční usedlost Tříkrálka u Sedleckého přívozu na severním okraji Prahy.
Přívoz spojoval pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky patřící do Bohnic.
V minulosti sloužil přívoz i k převážení pohřebních fiakrů,protože Sedlec neměl vlastní hřbitov.
Pohon se v průběhu staletí měnil od vesel přes přitahování za podvodní lano
až k motorovým pramicím a skončil v l étě 1991.
Na místě usedlosti se dnes nachází budovy Útulku pro drobná zvířata.