Zvonička


Mapa

Zvonička v roce 1941
Poskytl J. Kýček
Zvonička v roce 1997
Foto MČ

1846—zvoničku postavil tehdejší pronájemce statku Jan Napravil.
Ten v témže roce odchází z obce.

1895—zvonička byla na náklad kláštera obnovena a v ní umístěn oltář.

1939-45—za okupace byl zvonec sňat Němci pro válečné účely. Nebyl zničen.

21.9.1947—znovu instalován. Vysvětil jej arcibiskup dr. Josef Beran.

V roce 1958 přijat jako zvoník Josef Šenfeldr (Schenfelder).

Oprava kapličky sv. Václava v roce 1996 inspirovala skupinu aktivních občanů k opravě zvoničky, která byla v havarijním stavu, včetně její opěrné zdi.

Opravy začaly v roce 1997 za finanční podpory občanů, MÚ Suchdol a MHMP.
Do zvonice byla umístěna nová Madona, namalovaná na dřevě od místního autora ing. Jana Nováčka.
Opraveno okolí včetně opěrné zdi a schodů.

Zvonička v roce 1994
Foto MČ
Zvonička po opravě 1997
Foto MČ

28.9.1997 se konala slavnost spojená s posvícením, u příležitosti dokončení opravy zvoničky.

Shromáždění uvítala Veronika Žilková
Prof. Žilka se svým flétnovým souborem Aulos
zahrál skladbu A.Vivaldiho
Starosta V. Čížek poděkoval
za iniciativu občanů
Kněz páter Alois Kánský znovu po 50 letech zvoničku posvětil

Opět se každý den v 18.oo hod. ozývalo na Suchdole zvonění.

Tohoto úkolu se ujala paní Viera Svobodová.

Vzpomínky vnučky paní Svobodové


ZDROJE:
Suchdolská kronika.
Vzpomínky a fota – A. Haladová.

ČLÁNKY:
Úprava zvoničky. —  (Václav Čížek, Informace 1997, č.2, str.8)

FOTOGALERIE
Zvonička


Zpracoval: J. Jánský

Pohled na Starý Suchdol, když se jde od ulice Na mírách vpravo kolem statku do Dolíků.
Nahoře výrazný statek Skrčených (Křen).
Bílý objekt uprostřed nevím, asi tam byl nějaký takový dům.
(B.S. 11/2015)

Pohled na starý Bubeneč směrem severním, na Troju v pozadí a údolí Vltavy.
Uprostřed kostel sv. Gotharda s farou, před ním hostinec „Na slamníku“.
V místě bývalého rybníka vede nyní ulice Wolkerova vpravo směrem k parkovému náměstí a ulici „Pod kaštany“.
(B.S., 4/ 2016)

V nynější Staročeské ulici čp. 284 byla postavena prodejna a sklad pro Včelu. Přesné datum výstavby není zjištěno. Ale plán stavby byl z roku 1927. (Z. Kučerová)

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení
pro Františka a Marii Kartouzkovi na krám se střižním zbožím (krejčovský krám).
V současné době je zde trafika. (Pozn. red.: zrušena v roce 2021)
(Z. Kučerová)

Veleznámý holič a kadeřník, který měl dlouhá léta svůj krámek, resp. dva krámky naproti škole.
Pan Hruška později vedl jen pánské oddělení.
Vedlejší krámek pro dámy obsluhovala jeho dlouholetá spolupracovnice paní Pečinková.
(Z. Kučerová)

Každý, kdo se trochu zajímá o přírodní scenérie krajiny v okolí Suchdola, zajisté na první pohled pozná,
které zákoutí suchdolského plenéru se na této krajinomalbě malíře Josefa Hapky nachází.
Samozřejmě, že se jedná o pohled od Kozích hřbetů, možná dokonce z Holého vrchu, na Trojanův mlýn,
před nímž jsou patrny tzv. „Louky“, zatravněný poldr Únětického potoka, na místě bývalého rozsáhlého rybníka z 18. stol.
Za mlýnem jsou zřejmé lomy na kámen v Tichém údolí a v pozadí kousek suchdolské zástavby před Roztockým hájem.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Jižní brána statku se po mnoha letech nalézá v podstatě v nezměněné podobě,
jenom zachycená, trochu abstraktní podoba, mezitím přešla do stavu realismu.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě,v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B.Sommer)

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě,v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B.Sommer)

Autorka zobrazila bývalou viniční usedlost Tříkrálka u Sedleckého přívozu na severním okraji Prahy.
Přívoz spojoval pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky patřící do Bohnic.
V minulosti sloužil přívoz i k převážení pohřebních fiakrů,protože Sedlec neměl vlastní hřbitov.
Pohon se v průběhu staletí měnil od vesel přes přitahování za podvodní lano
až k motorovým pramicím a skončil v l étě 1991.
Na místě usedlosti se dnes nachází budovy Útulku pro drobná zvířata.