Sport—Sokol

Zpět—sport seznam


TJ Sokol v Suchdole

1921
Jednota založena 3.4.1921.

Předcházel tomu průzkum mezi příznivci, zda jednotu založit.
Oběžník, 9.3.1921   (SOkA Praha-západ, OÚ Praha venkov)
Pozvánka na ustavující valnou hromadu z 28.3.1921  (SOkA Praha-západ, OÚ Praha venkov)

Starostou byl zvolen František Urban.
Jako starosta působil do roku 1937.

Po založení jednoty se začalo hned pracovat.
Školení, 3.5.1921  (SOkA Praha-západ, OÚ Praha venkov)
Sídlila v sále u Šíchů.

1922
Bylo postaveno letní cvičiště na místě pozdější sokolovny.

1923
18.11.1923 bylo rozhodnuto na mimořádné valné hromadě župy Podbělohorské , že TJ Sokol Suchdol, která byla doposud pobočkou TJ Sokol v Podbabě, se od 1.1.1924 osamostatní.
17.12.1923 bylo podána žádost o osamostatnění jednoty.
Žádost o osamostatnění, 17.12.1923  (SOkA Praha-západ, OÚ Praha venkov)

Po problémech s povolením o osamostatnění Zemská správa nakonec tuto žádost nezapovídá.
Rozhodnutí Zemské správy, 7.4.1924  (SOkA Praha-západ, OÚ Praha venkov)

1933
7.9.1933- Jednota dostává kinolicenci na provozování kina.
Dokument-kinolicence  (SOkA Praha-západ, OÚ Praha venkov)

V letech 1933-1934 postavena sokolovna.
9.září 1934 slavnostně otevřena.

(Foto poskytl L. Laška)
(Poskytl B. Sommer)
Pamětní odznak k otevření sokolovny

Fotogalerie otevření sokolovny


(Poskytla K. Lacinová)
Dorostenecký průkaz z roku 1935

1938
Starosta: Václav Holub
Zvolení funkcionáři, 28.2.1938  (SOkA Praha-západ, OÚ Praha venkov)

1939
Starosta: František Mareš (z Roztok)
Zvolení funkcionáři, 1939  (SOkA Praha-západ, OÚ Praha venkov)
Nařízené oznámení pokračování v činnosti, 22.4.1939  (SOkA Praha-západ, OÚ Praha venkov)

1940
Starosta: František Mareš (z Roztok)
Zvolení funkcionáři, 22.2.1940  (SOkA Praha-západ, OÚ Praha venkov)

1941
Starosta: František Mareš (z Roztok)
Zvolení funkcionáři, 20.2.1941  (SOkA Praha-západ, OÚ Praha venkov)


Logo 1938
Logo 1941
Logo 1939

1942
Za okupace v roce 1942 činnost Sokola zastavena.
Sokolovna přešla do majetku Němců. Ti dovolili, aby se zde provozoval biograf, který zde zůstal až do osvobození.

1945
5.5.1945 TJ Sokol Suchdol obnovuje činnost.
Oznámení obnovení činnosti z 16.11.1945  (SOkA Praha-západ, OÚ Praha venkov)
Oznámení vzato na vědomí, 30.4.1946  (SOkA Praha-západ, OÚ Praha venkov)
Starosta: František Mareš

1948
Starosta: Ladislav Liška
Seznam činnovníků 1948  (SOkA Praha-západ, OÚ Praha venkov)
Výpis z evidence spolků, 1948  (SOkA Praha-západ, OÚ Praha venkov)

1951
Jednota mění název z TJ Sokol Suchdol na Sokol Suchdol u Prahy.
Oznámení zněny názvu, 23.2.1951  (SOkA Praha-západ, OÚ Praha venkov)
Vzetí na vědomí oznámení změny názvu, 28.2.1951

1.12.1951- ma základě výnosu ministerstva vnitra byl jednota zrušena.
Místo toho by zřízena závodní sokolská jednota „Sokol Sdružené komunální podniky Suchdol u Prahy“, (zkratka Sokol SKP Suchdol) .
Zrušení jednoty, 28.11.1951  (SOkA Praha-západ, OÚ Praha venkov)
Starosta: Josef Bříško

Uvítáme další informace pro zmapování dalšího období.


ZDROJE:
Obecní kronika
SOkA Praha-západ

FOTOGALERIE:
Seznam fotogalerií Sokol

ODKAZY:
 Česká obec sokolská


Zpravoval: J. Jánský- 2/2016, aktualizace: 2/ 2019

Augusta Nekolová-Jarešová, křtěná Augusta Marie (autoportrét)

(7. července 1890 Jablonná u Benešova – 15. srpna 1919 Kutná Hora), byla česká malířka, kreslířka, ilustrátorka a grafička. Dobová kritika ji označila za nejnadanější českou malířku.

(wikiwand.com)

Pramen Panny Marie Sedmibolestné v Lysolajích.

Pramen léčivé vody v horní části obce Lysolaje, na začátku hlubokého údolí
a přírodní rezervace zvané Housle se zachovanými původními druhy rostlin.
Pramen dosud využíván k odběru pitné vody.
Je to zajímavé místo, které stojí za připomenutí.
Divím se, že ta zázračná voda je ještě pitná, ale je tam umístěna cedule
s rozborem vody, která konstatuje, že voda je pitná !
Přičemž obsahuje nějaké minerály, takže je, ještě k tomu, "minerální".
U pramene kaplička Panny Marie Sedmibolestné.
Konala se zde každoročně např. Slavnost květů a stále se koná,
vždy po 1. květnu, na palouku za kapličkou.
(B.Sommer, 2/2016)

Vzpomínám a tak dnes zabloudím na internetu i na web školy, na níž jsem kdysi kratičce působila-ZŠ M. Alše. A jsem potěšena, že jsem zde našla své tehdejší "svobodné" příjmení-Hospůdková.
Učila jsem zde v roce 1988/89 třídu II.A (Klára Bachová, Tomáš Babulík, Lenka Anderová,…vzpomněla bych si i na další žáky).
Byl to pro mne rok JAKO V RÁJI-báječná ředitelka Věra Herešová, pohodové kolegyně a kolegové, zlaté děti.
Z kolegyň si pamatuji na Jarku Hamzovou, se mnou nastoupila na školu Zuzana Semmlerová a krátce jsem se potkávala s Honzou Bočanem (syn Hynka Bočana-tehdy ještě studoval, ale učitelů bylo málo, učili i studenti).
Pamatuji si ještě na Evu ?-byla tělocvikářka. Bezva byla paní Varvažovská, která jako učitelka v důchodu ještě dělala vychovatelku v družině.Ráda vzpomínám. Moc zdravím krásný Suchdol.

S pozdravem Hana Smělíková (Hospůdková), leden 2019.

František Kavalír

Narodil se v roce 1878 v Oseku čp. 78.
František Kavalír byl architekt a publicista. V Praze studoval u Prof. Jana Kotěry na Umělecko-průmyslové škole.V roce 1914 byl spoluzakladatelem Společnosti architektů, členem výboru a vydavatelství časopisu"Styl" - časopisu pro architekturu, stavitelství a umělecký průmysl. Přispíval i do časopisu "Krásy domova". Dále byl spoluzakladatelem a předsedou "Artělu" - instituce pro vybudování českého uměleckého průmyslu. Se svým bratrem Václavem založili stavební firmu Bratří V a F Kavalírové v Praze na Smíchově a byl jejím šéfem. Mezi mnoha stavbami je významná záchrana středověké usedlosti v Praze na Hřebenkách.
Zemřel v Praze v roce 1932 a je pohřben na Královských Vinohradech.
Zdroj: obec Osek

Pohled na Starý Suchdol, když se jde od ulice Na mírách vpravo kolem statku do Dolíků.
Nahoře výrazný statek Skrčených (Křen).
Bílý objekt uprostřed nevím, asi tam byl nějaký takový dům.
(B.S. 11/2015)

Antonín Mánes

Pohled na starý Bubeneč směrem severním, na Troju v pozadí a údolí Vltavy.
Uprostřed kostel sv. Gotharda s farou, před ním hostinec „Na slamníku“.
V místě bývalého rybníka vede nyní ulice Wolkerova vpravo směrem k parkovému náměstí a ulici „Pod kaštany“.
(B.S., 4/ 2016)

V nynější Staročeské ulici čp. 284 byla postavena prodejna a sklad pro Včelu. Přesné datum výstavby není zjištěno. Ale plán stavby byl z roku 1927. (Z. Kučerová)

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení
pro Františka a Marii Kartouzkovy na krám se střižním zbožím (krejčovský krám).
V současné době je zde trafika. (Pozn. red.: zrušena v roce 2021)
(Z. Kučerová)

Veleznámý holič a kadeřník, který měl dlouhá léta svůj krámek, resp. dva krámky naproti škole.
Pan Hruška později vedl jen pánské oddělení.
Vedlejší krámek pro dámy obsluhovala jeho dlouholetá spolupracovnice paní Pečinková.
(Z. Kučerová)

Každý, kdo se trochu zajímá o přírodní scenérie krajiny v okolí Suchdola, zajisté na první pohled pozná,
které zákoutí suchdolského plenéru se na této krajinomalbě malíře Josefa Hapky nachází.
Samozřejmě, že se jedná o pohled od Kozích hřbetů, možná dokonce z Holého vrchu, na Trojanův mlýn,
před nímž jsou patrny tzv. „Louky“, zatravněný poldr Únětického potoka, na místě bývalého rozsáhlého rybníka z 18. stol.
Za mlýnem jsou zřejmé lomy na kámen v Tichém údolí a v pozadí kousek suchdolské zástavby před Roztockým hájem.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Jižní brána statku se po mnoha letech nalézá v podstatě v nezměněné podobě,
jenom zachycená, trochu abstraktní podoba, mezitím přešla do stavu realismu.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Autorka zobrazila bývalou viniční usedlost Tříkrálka u Sedleckého přívozu na severním okraji Prahy.
Přívoz spojoval pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky patřící do Bohnic.
V minulosti sloužil přívoz i k převážení pohřebních fiakrů,protože Sedlec neměl vlastní hřbitov.
Pohon se v průběhu staletí měnil od vesel přes přitahování za podvodní lano
až k motorovým pramicím a skončil v l étě 1991.
Na místě usedlosti se dnes nachází budovy Útulku pro drobná zvířata.