Karel Behenský

Zpět-Paměť Suchdola—osoby

Narozen: 5. 8. 1926, Suchdol

Deportován do Buchenwaldu.

Vypráví Marcela Vaňhová—rozená Behenská, neteř K.B..


Bratr Josefa Behenského—Jména na pomníku.

Osvědčení o protektorátní příslušnosti, 1941

Strýc pracoval v Plzni a při hromadném zatýkání v roce 1943 zatkli Němci i jeho.

Byl deportován do Buchenwaldu 23. 8. 1943 s číslem 17274.
Dochoval se jeho dopis z Buchenwaldu.
  dopis  (*.pdf)

V lednu 1944 byl deportován z Buchenwaldu do podtáboru Dora. Oficiální název byl Mittelbau- Dora, kde strýc byl na nucených pracích.


Mittelbau- Dora byl založen během druhé světové války 28. srpna 1943 jako pobočný tábor koncentračního tábora Buchenwald.
Jeho hlavním cílem byla výroba raket Aggregat 4 (V-2) a letounových střel V-1.

Vrch Kohnstein
kde byla ukryta továrna
Vagony před tunelem
Střely V 1

Zdroje:
Bundesarchiv-Bild
Wikipedie
dachaukz.blogspot.com


Již v dubnu 1945, když se blížili američtí vojáci, dostali jednotky SS příkaz Doru vyklidit.
Po železnici nebo pěšky přesunovali vězně do jiných táborů .

Strýc přežil pochod smrti do Bergen-Belsenu. Na této téměř třísetkilomentrové cestě tisíce vězňů zemřelo vyčerpáním.
Mezi několika přeživšími byl i můj strýc a 15. 4. 1945 osvobozen.

Byl to neuvěřitelně statečný člověk a já měla štěstí, že jsem alespoň jeho zažila a každé prázdniny k němu jezdila na Šumavu.
Často si povídal s mou babičkou o těch hrůzách, co zažil.
Škoda že jsem byla tak malá a nic si nezapamatovala.

Karel Behenský s rodinou

Celý život byl pak aktivním členem Československých protifašistických bojovníků.


Zpracoval: J.J, 7/2019, aktualizace 12/2021

Pohled na Starý Suchdol, když se jde od ulice Na mírách vpravo kolem statku do Dolíků.
Nahoře výrazný statek Skrčených (Křen).
Bílý objekt uprostřed nevím, asi tam byl nějaký takový dům.
(B.S. 11/2015)

Pohled na starý Bubeneč směrem severním, na Troju v pozadí a údolí Vltavy.
Uprostřed kostel sv. Gotharda s farou, před ním hostinec „Na slamníku“.
V místě bývalého rybníka vede nyní ulice Wolkerova vpravo směrem k parkovému náměstí a ulici „Pod kaštany“.
(B.S., 4/ 2016)

V nynější Staročeské ulici čp. 284 byla postavena prodejna a sklad pro Včelu. Přesné datum výstavby není zjištěno. Ale plán stavby byl z roku 1927. (Z. Kučerová)

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení
pro Františka a Marii Kartouzkovi na krám se střižním zbožím (krejčovský krám).
V současné době je zde trafika. (Pozn. red.: zrušena v roce 2021)
(Z. Kučerová)

Veleznámý holič a kadeřník, který měl dlouhá léta svůj krámek, resp. dva krámky naproti škole.
Pan Hruška později vedl jen pánské oddělení.
Vedlejší krámek pro dámy obsluhovala jeho dlouholetá spolupracovnice paní Pečinková.
(Z. Kučerová)

Každý, kdo se trochu zajímá o přírodní scenérie krajiny v okolí Suchdola, zajisté na první pohled pozná,
které zákoutí suchdolského plenéru se na této krajinomalbě malíře Josefa Hapky nachází.
Samozřejmě, že se jedná o pohled od Kozích hřbetů, možná dokonce z Holého vrchu, na Trojanův mlýn,
před nímž jsou patrny tzv. „Louky“, zatravněný poldr Únětického potoka, na místě bývalého rozsáhlého rybníka z 18. stol.
Za mlýnem jsou zřejmé lomy na kámen v Tichém údolí a v pozadí kousek suchdolské zástavby před Roztockým hájem.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Jižní brána statku se po mnoha letech nalézá v podstatě v nezměněné podobě,
jenom zachycená, trochu abstraktní podoba, mezitím přešla do stavu realismu.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě,v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B.Sommer)

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě,v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B.Sommer)

Autorka zobrazila bývalou viniční usedlost Tříkrálka u Sedleckého přívozu na severním okraji Prahy.
Přívoz spojoval pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky patřící do Bohnic.
V minulosti sloužil přívoz i k převážení pohřebních fiakrů,protože Sedlec neměl vlastní hřbitov.
Pohon se v průběhu staletí měnil od vesel přes přitahování za podvodní lano
až k motorovým pramicím a skončil v l étě 1991.
Na místě usedlosti se dnes nachází budovy Útulku pro drobná zvířata.