Okupace 1968


„Pražské jaro“ nemělo dlouhé trvání.

(Foto poskytla J. Macháčková)
Základní škola před srpnem 1968

20. a 21. srpna 1968 vstoupily na území našeho státu vojska waršavské smlouvy.

V Suchdole, který je poblíž letiště, byli lidé od 23.hodiny buzeni nepřetržitým hukotem letadel.
Později sledovali těžká vojenská vozidla projíždějící obcí.

Začala dlouhotrvající sovětská okupace.


V Suchdole nepřetržitě zasedala rada MNV i výbor KSČ.
Lidé si dělali zásoby, vázne doprava, začíná nedostek potravin.

V Suchdole vojska nebyla.

Ale na Kozích hřbetech obsadila malá skupina sovětských vojáků naváděcí zařízení vysílací stanice letiště.
Pod vodojemy naší vodárny byla větší část útvaru ve stanech.
Usadili se i v Roztockém háji.

Po sjednání dočasného pobytu vojsk vojáci ze Suchdola odešli.

Předsedou MNV zůstává Antonín Cihlář.

Ze školy je odstraněna pěticípá hvězda.
Pomalován pomník Rudoarmějců.


Nebezpečná událost.

Na škole vyvěšena československá vlajka. Přilétá ruský vrtulník a snaží se vlajku sestřelit.
Jedna kulka prolétá oknem na chodbě a zanechává rýhu ve schodišti. Je zde dodnes.

(Foto poskytla J. Macháčková)
Prostřelené okno v budově základní školy

O této události se zachovali vzácné dokumenty:

Vzpomínka paní M. Borýskové na paní učitelku Janu Buriánovou:

„Ohledně paní učitelky – to je jasné. Tahle žena mi nikdy nevymizela z mysli. Doufám, že je ještě na živu, aby si mohla zpětně uvědomit, co nám tenkrát dala. Přikládám přepis jejího dopisu, kterým reagovala v březnu 90 na můj děkovný dopis.“

Přepis dopisu


Pokusy o oživení Sokola a Junáka končí nezdarem.

V říjnu vysazena Lípa svobody. Všichni cítili tento akt jako snahu o svobodu.


Zpracoval J. J., 12/2015

Pohled na Starý Suchdol, když se jde od ulice Na mírách vpravo kolem statku do Dolíků.
Nahoře výrazný statek Skrčených (Křen).
Bílý objekt uprostřed nevím, asi tam byl nějaký takový dům.
(B.S. 11/2015)

Pohled na starý Bubeneč směrem severním, na Troju v pozadí a údolí Vltavy.
Uprostřed kostel sv. Gotharda s farou, před ním hostinec „Na slamníku“.
V místě bývalého rybníka vede nyní ulice Wolkerova vpravo směrem k parkovému náměstí a ulici „Pod kaštany“.
(B.S., 4/ 2016)

V nynější Staročeské ulici čp. 284 byla postavena prodejna a sklad pro Včelu. Přesné datum výstavby není zjištěno. Ale plán stavby byl z roku 1927. (Z. Kučerová)

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení
pro Františka a Marii Kartouzkovi na krám se střižním zbožím (krejčovský krám).
V současné době je zde trafika. (Pozn. red.: zrušena v roce 2021)
(Z. Kučerová)

Veleznámý holič a kadeřník, který měl dlouhá léta svůj krámek, resp. dva krámky naproti škole.
Pan Hruška později vedl jen pánské oddělení.
Vedlejší krámek pro dámy obsluhovala jeho dlouholetá spolupracovnice paní Pečinková.
(Z. Kučerová)

Každý, kdo se trochu zajímá o přírodní scenérie krajiny v okolí Suchdola, zajisté na první pohled pozná,
které zákoutí suchdolského plenéru se na této krajinomalbě malíře Josefa Hapky nachází.
Samozřejmě, že se jedná o pohled od Kozích hřbetů, možná dokonce z Holého vrchu, na Trojanův mlýn,
před nímž jsou patrny tzv. „Louky“, zatravněný poldr Únětického potoka, na místě bývalého rozsáhlého rybníka z 18. stol.
Za mlýnem jsou zřejmé lomy na kámen v Tichém údolí a v pozadí kousek suchdolské zástavby před Roztockým hájem.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Jižní brána statku se po mnoha letech nalézá v podstatě v nezměněné podobě,
jenom zachycená, trochu abstraktní podoba, mezitím přešla do stavu realismu.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě,v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B.Sommer)

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě,v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B.Sommer)

Autorka zobrazila bývalou viniční usedlost Tříkrálka u Sedleckého přívozu na severním okraji Prahy.
Přívoz spojoval pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky patřící do Bohnic.
V minulosti sloužil přívoz i k převážení pohřebních fiakrů,protože Sedlec neměl vlastní hřbitov.
Pohon se v průběhu staletí měnil od vesel přes přitahování za podvodní lano
až k motorovým pramicím a skončil v l étě 1991.
Na místě usedlosti se dnes nachází budovy Útulku pro drobná zvířata.