Seznam obyvatel domu č.p. 15 v 19. století

Zpět Na Chumberku

Seznam obyvatel hostince.
Byla to celkem sysifovská práce, protože farář konkrétně u čísla 15 dosti komolil přijmení a názvy obcí a tím nemám na mysli jen jejich fonetickou výslovnost, ale, že špatně zapsal název jako takový (třebas obec Mratín zapsal jako Martin atd) což komplikuje zpětné ověřování v matrikách, což činím vždy, kvůli správné formě přijmení a i z důvodu potvrzení té které dané obce. Ale podařilo se vše dohledat a to je to hlavní.
V čísle 15 se znovu setkáváme s rodinou Kratochvílovou a Černých, jenž se přesunuli z čísla 14. Při přepisu jsem ponechal varia jmen uvedená farářem a v závorce jejich mnou dohledaná správná znění.

1803
Václav Srp, šenkýř ze Sukdola, poddaný k Emauzům.
Kateřina, dcera Jakuba Hubtichy (v Mratínské matrice psán jako Hupticha), chalupníka z Mratína.
1809
Anna Kalová, řeznice zemřelá ve věku 73 let.
1811-1814
František Najman, mistr řeznický ze Sukdola, poddaný ke kostelu na nebe vzetí Panny Marie v Tejnci (Panna Marie před Týnem na Starém Městě).
Marie, dcera Václava Trojana, mlynáře z Knobíze ( Knovíz) č.22, poddaná byla k Kornhausu. (Mšec).
1816
Markéta Millerová z Tereziánské tvrze, příchozí v Sukdole.
1820
Antonín Šaurek, mistr řeznický v Sukdole, poddaný do Popovic, syn Václava Šaurka myslivce ze Zplavu, panství Slavarovského a matky Marie Chrejzlovy, řeznické dcery z Bělý.
Regina, dcera Václava Borovýho, soukeníka z Prahy a matky Anežky Matanelovy, konvářské dcery z Bauniče, byla svobodná nyní poddaná k Popovicům.
1822
Václav Novák, podruh v Sukdole,poddaný k Statenicům, syn Bartoloměje Nováka, sedláka z Kamejka (Kamýk u Velkých Přílep) č.22 a matky Kateřiny Petrákovy.
Anna Maria,dcera Jakuba Šance, dřevoštěpa z Behen (Böhen na hranicích dnešního Bádenska-Württemberska a Bavorska) ve Vinterberským č.16 a matky Anny Marie Podenmekovy (Bodenmeck),sedlácké dcery z Behen (Böhen),poddaná k Neubecku.
1822-1823
František Spurný, šenkýř Sukdolský poddaný k Třebešicům, syn Jana Spurného,stárka v Třebešicích a matky Alžběty Pěnkavovy, mlynářské dcery z Novýho mlýna v Libči.
Maria, dcera Jana Frenkla, mistra ševcovskýho ze Zásmuk a matky Terezie Fenclovy rukavičnické dcery ze Zásmuk, poddaná byla k Zásmukám nyní k Třebešicům.
1824
Hedvika Terezie Syrová, dcera bývalého učitele v Klecanech,zemřelá ve věku 49 let.
1829-1830
Josef Chybich, pachtýř hospody v Sukdole, poddaný k Peruči (Peruc),syn Josefa Chybicha, domkáře z Vtelče (Telce) a matky Veroniky rozené Šmíd z Vtelce (Telce).
Anna,dcera Josefa Duška, mistra krejčovského ze Selce č.11 a matky Anny rozené Čáslavkovy ( správně Čáslavské podle Bohnické matriky) ze Selce č.13.
1831
Václav Parůžek, krupař ze Sukdola poddaný k Příbrami,syn Josefa Parůžka,sedláka z Pičína č.22 a matky Anny rozené Kresel z Nepomuk.
Petronila, dcera Františka Anděla, mistra kovářského z Ostrova a matky Alžběty rozené Štikovy ze Spáleného Poříče.
1833-1852
František Kalina, správce  statku Edelshof v Rakousích, majitel hostince v Sukdole č.15, syn Zikmunda Kaliny, poštmistra v Počátcích a matky Františky rozené Helclové z Počátek.
Anna,dcera Františka Krause, důchodního (úředník na penzi) z Prčic a matky Johanny rozené Andresové z Hrubé Skály.
1834
František Chundela, tovaryš sladovnický ze Sukdola, poddaný k Horoměřicům, syn Antonína Chundely, sedláka z Horoměřic č.26 a matky Lidmily rozené Jelínkové z Turska.
Anna,dcera Antonína Jelena, mistra bednářského z Lisý č.28 a matky Kateřiny rozené Blažkové z Lisý.
1836
Bernard Jelen, mistr truhlářský ze Sukdola, poddaný k Lisý, syn Antonína Jelena, mistra bednářského z Lisý č.28 a matky Anny rozené Brodský z Lisý, poddaných k Lisý.
Kateřina,dcera Josefa Širlhauského, (v matrice v Lysé zapsán jako Šidlfaust), mistra z Lisý a matky Kateřiny rozené Wojnerové z Lisý,poddaných k Lisý.
1842-1847
Josef Srbek, mistr švec ze Sukdola č.15,poddaný k Sukdolu, syn Václava Srbka,domkáře ze Sukdola č.10 a matky Kateřiny rozené Procházkové ze Sukdola č.8, poddaných k Sukdolu.
Marie, dcera Josefa Špačka, domkáře z Ounětic č.32 a matky Alžběty rozené Gruntové z Černého Vola č.5, poddaných k Chrášťanům.
1844
Matěj Nezavdal, šafář ze Zeměch č.6 poddaný k Záběhlicům, syn Matěje Nezavdala chalupníka z Tismic č.17, panství Černokostelecké a matky Alžběty rozené Poulovské z Dobrého Pole, poddaných k Černému Kostelci.
Maria, dcera Josefa Kefurta, chalupníka z Tehova a matky Kateřiny rozené Kuchařové z Tehova,poddaných k Černému Kostelci.
1846
Václav Černý, mistr kolářský zemřelý ve věku 72 let.
1848
Václav Černý, nádeník ze Sukdola, syn zemřelého Václava Černýho koláře ze Sukdola č 15 a matky Josefy rozené Procházkové z Mělníka č.17.
Josefa,dcera Jana Předrtila, chalupníka ze Selce č.28 a matky Kateřiny rozené Stodolkové z Kozlova,poddaných k Žechovicům,kraje Prácheňského.
1852
Johanna Krausová (tchýně Františka Kaliny) vdova po Františku Krausovi,bývalém úředníku,zemřelá ve věku 72 let.
1856-1864
Josef Hendl, hospodský v Sukdole č.15, syn Josefa Hendla držitele Hermanovského dvorce v Šárce a matky Alžběty rozené Procházkové z Chrášťan.
Barbora, dcera Josefa Herinka (Herynka), rolníka z Bradkovic č.11, okres Velvary a matky Marie rozené Bečvářové ze Skur (Skury) okres Slaný.
1857
Václav Skrčený, pachtýř hospody v Sukdole č.15, syn Jana Skrčeného rolníka v Sukdole č.3 a matky Kateřiny rozené Koudelkové z Míkovic, bývalé panství Zvoleněves, nyní okres Velvary.
Anna,dcera Antonína Poláka, rolníka z Ouholiček č.15 a matky Veroniky rozené Homolkové z Kopaniny č.2.
1857Antonín Svoboda, mejtní v Sukdole č.15 příslušný do Počápl,okres Beroun, syn Antonína Svobody mistra kolářského z Koněprus,okres Beroun a matky Kateřiny
rozené Weinerové ze Záhořan.
Kateřina, dcera Václava Zvelebila, mistra zednického z Borku okres Jílové a matky Anny zozené Svobodové z Zvokoliba.
1858
František Tůma, mlynář v Sukdole č.15, zemřelý ve věku 76 let.
1866
Anna Kratochvílová ,manželka Antonína Kratochvíla, mistra koláře v Sukdole č.15, zemřelá ve věku 72 let.
1868
Josef Dvořák, bývalý šafář ze Sukdola č.15 příslušný do Zderadic,okres Neveklov,syn Kateřiny Dvořákové nádenice ze Zderadic,dcery Josefa Dvořáka tkalce ze Zderadic a matky Anny rozené Boušové odtudže (z místa).
Marie,dcera Josefa Krňanského, pastýře ze Všetic č.13 a matky Marie rozené Kouřimské z Měřína,okres Neveklov.
1871-1873
Josef Špirit, krejčí v Sukdole č.15, syn Václava Špirita krejčího z Ounětic č.44 a matky Doroty rozené Rufertovy z Ounětic č.23.
Anna,dcera Jana Venty, zedníka a domkáře ze Sukdola č.44 a matky Marie rozené Špiritovy z Ounětic č.8.
1871-1876
Jan Švejcar, mlynářský v Sukdole č.15, syn Jana Švejcara domkáře z Černého Vola č.14 a matky Anny rozené Boudové z Černého Vola č.4.
Emanuela, dcera Michala Christenbauera, úředníka při apelačním soudu v Praze II/506 a matky Anny rozené Šimákové z Tábora.
1879-1882
Josef Rychtařík, šafář ze Sukdola č.15,syn Matěje Rychtaříka šafáře v Bubenči č.6 a matky Marie rozené Karasové z Železného Újezda,okres Blovice.
Kateřina,dcera Tomáše Srby, výminkáře ze Sukdola č.11 a matky Marie rodem Tůmové z Lysolaj č.15.
1880
Antonín Kratochvíl, mistr kolář v Sukdole č.15,zemřelý ve věku 80 let.
1880-1884
František Čepelák, mlékař a zedník v Sukdole č.15,příslušný do Statenic,syn Františka Čepeláka bednáře ze Statenic č.1 a matky Barbory rozené Holé z Kamýka.
Barbora,dcera Františka Altmana, kováře v Doubravce č.3,hejtmanství Hořovice a matky Marie rozené Skálové z Oujezda.Barbora Čepeláková zemřela roku 1884 ve věku 30 let v Sukdole č.15.
1886   
Jan Kapalín, nádeník v Sukdole č.15,syn Anny Kapalínové, služebné v Sukdole č.4,dcery Matěje Kapalína,tesaře z Malého Břevnova č.9 a Veroniky Kotábové z MaléhoBřevnova.
Marie, dcera Josefa Vlčka, nádeníka v Sukdole č.25 a matky Barbory rozené Zelenkové ze Selce č.15.(rodilá ze Selce č.36).
1889
Tomáš Hulvert, výminkář ze Sukdola č.5,vdovec zemřelý ve věku 78 let.
1892
Barbora Hromadová, manželka Jana Hromady, kameníka v Sukdole č.15,příslušného do Selce, rozená Hulvertová ze Sukdola č.5. Zemřelá ve věku 38 let.
1894-1896
Václav Urban, narozený v Pavlově č.32, okres Unhošť, hejtmanství Kladno, strojník v Sukdole č.15, syn Antonína Urbana domkáře v Pavlově č.32 a matky Marie  rozené Koutné z Litovic č.12.
Anna Božena, dcera Josefa Hendla, hostinského v Sukdole č.15 a matky Barbory rozené Herynkové z Bradkovic č.11,okres Velvary.
_____________________________
Marek Loskot, duben 2024.

Pro web zpracoval Josef Jánský.

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení pro Františka a Marii Kartouzkovi na krám se střižním zbožím (krejčovský krám). V současné době je zde trafika. (Z.Kučerová, 2017)

Leopold Žalda
(7. října 1753, Hradové Střimelice – 1819, Suchdol u Prahy)
Český římskokatolický duchovní, člen benediktinského řádu a v letech 1804-1819 opat Emauzského kláštera na Novém Městě Pražském.

Pocházel z rodiny kameníka z posázavských Hradových Střimelic. V mládí vstoupil do Sázavského kláštera benediktinského řádu. Zde absolvoval běžnou mnišskou formaci, složil věčné sliby a byl vysvěcen na kněze. I jako mnich se věnoval hudbě a jako hudebník byl poměrně proslulý. Rovněž tak proslul jako kazatel. Po zrušení Sázavského kláštera v roce 1785 odešel do Emauzského kláštera v Praze.

Roku 1804 byl v Emauzích zvolen opatem a tuto funkci zastával patnáct let. Nicméně od roku 1815 se zdržoval stabilně mimo klášter. Žil na (tehdejším) venkově v Suchdole u Prahy na statku, který od roku 1679 byl v majetku emauzských benediktinů. V souvislosti s jeho pobytem byla na statku zřízena malá kaple. V pozdější době statek dostal jméno po novém majíteli–Brandejsův statek. V Suchdole opat Žalda v roce 1819 zemřel a byl pohřben na místním hřbitově u kaple sv. Václava. Novým představeným Emauzského kláštera se stal Robert Petr, který byl ovšem pouze jeho administrátorem.

czwiki.cz

Augusta Nekolová-Jarešová, křtěná Augusta Marie (autoportrét)

(7. července 1890 Jablonná u Benešova – 15. srpna 1919 Kutná Hora), byla česká malířka, kreslířka, ilustrátorka a grafička. Dobová kritika ji označila za nejnadanější českou malířku.

(wikiwand.com)

Pramen Panny Marie Sedmibolestné v Lysolajích.

Pramen léčivé vody v horní části obce Lysolaje, na začátku hlubokého údolí
a přírodní rezervace zvané Housle se zachovanými původními druhy rostlin.
Pramen dosud využíván k odběru pitné vody.
Je to zajímavé místo, které stojí za připomenutí.
Divím se, že ta zázračná voda je ještě pitná, ale je tam umístěna cedule
s rozborem vody, která konstatuje, že voda je pitná !
Přičemž obsahuje nějaké minerály, takže je, ještě k tomu, "minerální".
U pramene kaplička Panny Marie Sedmibolestné.
Konala se zde každoročně např. Slavnost květů a stále se koná,
vždy po 1. květnu, na palouku za kapličkou.
(B.Sommer, 2/2016)

Vzpomínám a tak dnes zabloudím na internetu i na web školy, na níž jsem kdysi kratičce působila-ZŠ M. Alše. A jsem potěšena, že jsem zde našla své tehdejší "svobodné" příjmení-Hospůdková.
Učila jsem zde v roce 1988/89 třídu II.A (Klára Bachová, Tomáš Babulík, Lenka Anderová,…vzpomněla bych si i na další žáky).
Byl to pro mne rok JAKO V RÁJI-báječná ředitelka Věra Herešová, pohodové kolegyně a kolegové, zlaté děti.
Z kolegyň si pamatuji na Jarku Hamzovou, se mnou nastoupila na školu Zuzana Semmlerová a krátce jsem se potkávala s Honzou Bočanem (syn Hynka Bočana-tehdy ještě studoval, ale učitelů bylo málo, učili i studenti).
Pamatuji si ještě na Evu ?-byla tělocvikářka. Bezva byla paní Varvažovská, která jako učitelka v důchodu ještě dělala vychovatelku v družině.Ráda vzpomínám. Moc zdravím krásný Suchdol.

S pozdravem Hana Smělíková (Hospůdková), leden 2019.

František Kavalír

Narodil se v roce 1878 v Oseku čp. 78.
František Kavalír byl architekt a publicista. V Praze studoval u Prof. Jana Kotěry na Umělecko-průmyslové škole.V roce 1914 byl spoluzakladatelem Společnosti architektů, členem výboru a vydavatelství časopisu"Styl" - časopisu pro architekturu, stavitelství a umělecký průmysl. Přispíval i do časopisu "Krásy domova". Dále byl spoluzakladatelem a předsedou "Artělu" - instituce pro vybudování českého uměleckého průmyslu. Se svým bratrem Václavem založili stavební firmu Bratří V a F Kavalírové v Praze na Smíchově a byl jejím šéfem. Mezi mnoha stavbami je významná záchrana středověké usedlosti v Praze na Hřebenkách.
Zemřel v Praze v roce 1932 a je pohřben na Královských Vinohradech.
Zdroj: obec Osek

Pohled na Starý Suchdol, když se jde od ulice Na mírách vpravo kolem statku do Dolíků.
Nahoře výrazný statek Skrčených (Křen).
Bílý objekt uprostřed nevím, asi tam byl nějaký takový dům.
(B.S. 11/2015)

Antonín Mánes

Pohled na starý Bubeneč směrem severním, na Troju v pozadí a údolí Vltavy.
Uprostřed kostel sv. Gotharda s farou, před ním hostinec „Na slamníku“.
V místě bývalého rybníka vede nyní ulice Wolkerova vpravo směrem k parkovému náměstí a ulici „Pod kaštany“.
(B.S., 4/ 2016)

V nynější Staročeské ulici čp. 284 byla postavena prodejna a sklad pro Včelu. Přesné datum výstavby není zjištěno. Ale plán stavby byl z roku 1927. (Z. Kučerová)

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení
pro Františka a Marii Kartouzkovy na krám se střižním zbožím (krejčovský krám).
V současné době je zde trafika. (Pozn. red.: zrušena v roce 2021)
(Z. Kučerová)

Veleznámý holič a kadeřník, který měl dlouhá léta svůj krámek, resp. dva krámky naproti škole.
Pan Hruška později vedl jen pánské oddělení.
Vedlejší krámek pro dámy obsluhovala jeho dlouholetá spolupracovnice paní Pečinková.
(Z. Kučerová)

Každý, kdo se trochu zajímá o přírodní scenérie krajiny v okolí Suchdola, zajisté na první pohled pozná,
které zákoutí suchdolského plenéru se na této krajinomalbě malíře Josefa Hapky nachází.
Samozřejmě, že se jedná o pohled od Kozích hřbetů, možná dokonce z Holého vrchu, na Trojanův mlýn,
před nímž jsou patrny tzv. „Louky“, zatravněný poldr Únětického potoka, na místě bývalého rozsáhlého rybníka z 18. stol.
Za mlýnem jsou zřejmé lomy na kámen v Tichém údolí a v pozadí kousek suchdolské zástavby před Roztockým hájem.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Jižní brána statku se po mnoha letech nalézá v podstatě v nezměněné podobě,
jenom zachycená, trochu abstraktní podoba, mezitím přešla do stavu realismu.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Autorka zobrazila bývalou viniční usedlost Tříkrálka u Sedleckého přívozu na severním okraji Prahy.
Přívoz spojoval pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky patřící do Bohnic.
V minulosti sloužil přívoz i k převážení pohřebních fiakrů,protože Sedlec neměl vlastní hřbitov.
Pohon se v průběhu staletí měnil od vesel přes přitahování za podvodní lano
až k motorovým pramicím a skončil v l étě 1991.
Na místě usedlosti se dnes nachází budovy Útulku pro drobná zvířata.