Hraniční duby

Významné stromy—seznam

(Zpracoval Ing.Vladimír Hynek, 11/2015)

Panem starostou – ing. Petrem Hejlem jsem byl upozorněn na mohutné duby, rostoucí na hranici mezi Suchdolem a Roztoky.
Jedná se patrně ohraniční duby, které by si pak zasluhovaly větší ochranu a měly by být prohlášeny za významné nebo památné stromy.
V porostu mezi těmito duby se nacházejí jak dub letní – Quercus robur, takdub zimní – Quercus petrea.
Dále je třeba relativně přesně určit jejich stáří.

Naše hraniční duby.

Hraniční duby – orientace
(Foto V. Hynek, 2015)
Duby Šk1 a Šk2 u mateřské školy
(Foto V. Hynek, 2015)
Dub Šk3 u mateřské školy
(Foto V. Hynek, 2015)
Skupina dubů D
(Foto V. Hynek, 2015)
Skupina dubů D1
(Foto V. Hynek, 2015)
Skupina dubů D1 kmen
(Foto V. Hynek, 2015)
Skupina dubů D2
(Foto V. Hynek, 2015)
Skupina dubů D3

Určení stáří stromů.

Přibližný odhad věku získáme nedestruktivní metodou a pak se budeme snažit v historických pramenech najít okolnost, která by mohla souviset se změnou hranic, nebo změnou vlastníka a následně se zasazením hraničních stromů.
Při růstu stromu dochází v průběhu jeho života k pravidelnému přírůstku obvodu kmene. Máme-li tedy k dispozici dostatečný počet dvojic (obvod stromu, věk stromu), můžeme těmito body proložit lineární funkci, vypočítat konstantu úměrnosti mezi věkem a obvodem stromu : KQ, která pak bude sloužit pro výpočet věku z obvodu dubu.
Jako soubor spolehlivých dat pro duby letní – Quercus robur posloužil seznam památných stromů, uvedený v knize: Kyzlík Pavel, Rudl Aleš: Památné stromy Prahy, Praha 2011. Pro 47 dvojic (obvod,věk) pro duby Q.robur vychází: y = 0,484 x + 1,0, kde y představuje věk dubu v rocích a x obvod kmene v cm dubu ve výšce 130 cm nad zemí. Pomocí takto určené konstantyKQ= 0,484 [rok/cm]byl určen průměrný věk našich 4 hraničních stromů na: 150 ± 8 let.

K vysazení těchto hraničních stromů tedy došlo pravděpodobně mezi roky 1856 až 1874. případně 1848 až 1882.

Historické okolnosti, které by mohly souviset se zasazením hraničních dubů.
(Vypsáno z publikace: Laštovka Vladimír: Kapitoly z minulosti Suchdola a Sedlce, Praha 1999)

1838 – vysazeny třešně cestou ze Sedlce do Roztok (str.46)
1848 – po zrušení roboty museli suchdolští občané platit vyvazovací poplatky klášteru. (47)
1851 – stavba železnice, s tím byly spojeny bezesporu výkupy pozemků a změny majitelů (55)

Pokud by se podařilo zjistit podrobněji, tj. nahlédnutím do dalších literárních pramenů, kronik, případně dotazem u „místních historiků“ další fakta v rozmezí let 1838 až 1882, která by se mohla týkat změn vlastnictví nebo pronájmů, propachtování půdy a s tím spojeným vymezováním hranic, dalo by to přesnější hodnoty stáří hraničních dubů mezi Suchdolem a Roztoky.
V tomto směru se bude ubírat další moje pátrání.

Pokud by někdo narazil byť na nepatrnou zmínku o něčem, co by mohlo vést k přesnějšímu určení věku těchto hraničních dubů, dejte mi, prosím, vědět na e-mail: admin@historiesuchdola.cz.

Podrobnější informace:
Hraniční duby- určení věku.(*.pdf)
Duby obvod- věk.(* pdf)

Ing. Vladimír Hynek 11/2015
Pro web zpracoval J. Jánský

Leopold Žalda
(7. října 1753, Hradové Střimelice – 1819, Suchdol u Prahy)
Český římskokatolický duchovní, člen benediktinského řádu a v letech 1804-1819 opat Emauzského kláštera na Novém Městě Pražském.

Pocházel z rodiny kameníka z posázavských Hradových Střimelic. V mládí vstoupil do Sázavského kláštera benediktinského řádu. Zde absolvoval běžnou mnišskou formaci, složil věčné sliby a byl vysvěcen na kněze. I jako mnich se věnoval hudbě a jako hudebník byl poměrně proslulý. Rovněž tak proslul jako kazatel. Po zrušení Sázavského kláštera v roce 1785 odešel do Emauzského kláštera v Praze.

Roku 1804 byl v Emauzích zvolen opatem a tuto funkci zastával patnáct let. Nicméně od roku 1815 se zdržoval stabilně mimo klášter. Žil na (tehdejším) venkově v Suchdole u Prahy na statku, který od roku 1679 byl v majetku emauzských benediktinů. V souvislosti s jeho pobytem byla na statku zřízena malá kaple. V pozdější době statek dostal jméno po novém majíteli–Brandejsův statek. V Suchdole opat Žalda v roce 1819 zemřel a byl pohřben na místním hřbitově u kaple sv. Václava. Novým představeným Emauzského kláštera se stal Robert Petr, který byl ovšem pouze jeho administrátorem.

czwiki.cz

Augusta Nekolová-Jarešová, křtěná Augusta Marie (autoportrét)

(7. července 1890 Jablonná u Benešova – 15. srpna 1919 Kutná Hora), byla česká malířka, kreslířka, ilustrátorka a grafička. Dobová kritika ji označila za nejnadanější českou malířku.

(wikiwand.com)

Pramen Panny Marie Sedmibolestné v Lysolajích.

Pramen léčivé vody v horní části obce Lysolaje, na začátku hlubokého údolí
a přírodní rezervace zvané Housle se zachovanými původními druhy rostlin.
Pramen dosud využíván k odběru pitné vody.
Je to zajímavé místo, které stojí za připomenutí.
Divím se, že ta zázračná voda je ještě pitná, ale je tam umístěna cedule
s rozborem vody, která konstatuje, že voda je pitná !
Přičemž obsahuje nějaké minerály, takže je, ještě k tomu, "minerální".
U pramene kaplička Panny Marie Sedmibolestné.
Konala se zde každoročně např. Slavnost květů a stále se koná,
vždy po 1. květnu, na palouku za kapličkou.
(B.Sommer, 2/2016)

Vzpomínám a tak dnes zabloudím na internetu i na web školy, na níž jsem kdysi kratičce působila-ZŠ M. Alše. A jsem potěšena, že jsem zde našla své tehdejší "svobodné" příjmení-Hospůdková.
Učila jsem zde v roce 1988/89 třídu II.A (Klára Bachová, Tomáš Babulík, Lenka Anderová,…vzpomněla bych si i na další žáky).
Byl to pro mne rok JAKO V RÁJI-báječná ředitelka Věra Herešová, pohodové kolegyně a kolegové, zlaté děti.
Z kolegyň si pamatuji na Jarku Hamzovou, se mnou nastoupila na školu Zuzana Semmlerová a krátce jsem se potkávala s Honzou Bočanem (syn Hynka Bočana-tehdy ještě studoval, ale učitelů bylo málo, učili i studenti).
Pamatuji si ještě na Evu ?-byla tělocvikářka. Bezva byla paní Varvažovská, která jako učitelka v důchodu ještě dělala vychovatelku v družině.Ráda vzpomínám. Moc zdravím krásný Suchdol.

S pozdravem Hana Smělíková (Hospůdková), leden 2019.

František Kavalír

Narodil se v roce 1878 v Oseku čp. 78.
František Kavalír byl architekt a publicista. V Praze studoval u Prof. Jana Kotěry na Umělecko-průmyslové škole.V roce 1914 byl spoluzakladatelem Společnosti architektů, členem výboru a vydavatelství časopisu"Styl" - časopisu pro architekturu, stavitelství a umělecký průmysl. Přispíval i do časopisu "Krásy domova". Dále byl spoluzakladatelem a předsedou "Artělu" - instituce pro vybudování českého uměleckého průmyslu. Se svým bratrem Václavem založili stavební firmu Bratří V a F Kavalírové v Praze na Smíchově a byl jejím šéfem. Mezi mnoha stavbami je významná záchrana středověké usedlosti v Praze na Hřebenkách.
Zemřel v Praze v roce 1932 a je pohřben na Královských Vinohradech.
Zdroj: obec Osek

Pohled na Starý Suchdol, když se jde od ulice Na mírách vpravo kolem statku do Dolíků.
Nahoře výrazný statek Skrčených (Křen).
Bílý objekt uprostřed nevím, asi tam byl nějaký takový dům.
(B.S. 11/2015)

Antonín Mánes

Pohled na starý Bubeneč směrem severním, na Troju v pozadí a údolí Vltavy.
Uprostřed kostel sv. Gotharda s farou, před ním hostinec „Na slamníku“.
V místě bývalého rybníka vede nyní ulice Wolkerova vpravo směrem k parkovému náměstí a ulici „Pod kaštany“.
(B.S., 4/ 2016)

V nynější Staročeské ulici čp. 284 byla postavena prodejna a sklad pro Včelu. Přesné datum výstavby není zjištěno. Ale plán stavby byl z roku 1927. (Z. Kučerová)

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení
pro Františka a Marii Kartouzkovy na krám se střižním zbožím (krejčovský krám).
V současné době je zde trafika. (Pozn. red.: zrušena v roce 2021)
(Z. Kučerová)

Veleznámý holič a kadeřník, který měl dlouhá léta svůj krámek, resp. dva krámky naproti škole.
Pan Hruška později vedl jen pánské oddělení.
Vedlejší krámek pro dámy obsluhovala jeho dlouholetá spolupracovnice paní Pečinková.
(Z. Kučerová)

Každý, kdo se trochu zajímá o přírodní scenérie krajiny v okolí Suchdola, zajisté na první pohled pozná,
které zákoutí suchdolského plenéru se na této krajinomalbě malíře Josefa Hapky nachází.
Samozřejmě, že se jedná o pohled od Kozích hřbetů, možná dokonce z Holého vrchu, na Trojanův mlýn,
před nímž jsou patrny tzv. „Louky“, zatravněný poldr Únětického potoka, na místě bývalého rozsáhlého rybníka z 18. stol.
Za mlýnem jsou zřejmé lomy na kámen v Tichém údolí a v pozadí kousek suchdolské zástavby před Roztockým hájem.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Jižní brána statku se po mnoha letech nalézá v podstatě v nezměněné podobě,
jenom zachycená, trochu abstraktní podoba, mezitím přešla do stavu realismu.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Autorka zobrazila bývalou viniční usedlost Tříkrálka u Sedleckého přívozu na severním okraji Prahy.
Přívoz spojoval pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky patřící do Bohnic.
V minulosti sloužil přívoz i k převážení pohřebních fiakrů,protože Sedlec neměl vlastní hřbitov.
Pohon se v průběhu staletí měnil od vesel přes přitahování za podvodní lano
až k motorovým pramicím a skončil v l étě 1991.
Na místě usedlosti se dnes nachází budovy Útulku pro drobná zvířata.