Základní škola Mikoláše Alše—bývalá škola T.G. Masaryka  


Suchdolské děti zpočátku docházely do  školy v Úněticích.

1.třída v únětické škole v roce 1920

Únětická škola postavená v roce 1894
Foto z roku 1921

Suchdol uvažoval o škole již od roku 1880. Obec se rozrůstala, stoupal počet dětí.
V zimních měsících byla cesta neschůdná.

1894—únětická obec se rozhodla postavit novou školu a chtěla na Suchdole velký příspěvek.

Zastupitelstvo uvažovalo, zda si postavit vlastní. Problém byl kde.
Uvažovalo se poblíž kaple sv.Václava, ale zastupitelé se nedohodli a posléze příspěvek zaplatili.
Bylo to 5 011 zlatých,37 krejcarů. V této době značný obnos.

1910—emauzský klášter nabádl obci pozemek u kapličky zdarma.
Obec odmítla pro nevhodnost polohy a požádala o vhodnější pozemek. Odpověď nepřišla. Ještě v roce 1919 žádala o jiný pozemek, ale bez úspěchu.

1922—Státní pozemkový fond přidělil na žádost vhodný pozemek ve výměře 5 000 m2. Část peněz na nákup pozemku byl vzat z peněz, za které měl být postaven pomník obětem 1.sv.války.
Místo toho byly pak instalovány v nové škole dvě mramorové desky.

1924—byla vyhlášena soutěž na projekt školy.

Zvítězil návrh architekta Josefa Herinka z Prahy—Troje.
Ten také vypracoval stavební plány.

Arch. Josef Herink s rodinou, 1960
(Školní kronika)


Návrh arch. J. Herinka z roku 1925
(Školní kronika)

Vyskytl se i návrh vytvořit v obci prozatím dvě třídy jako pobočku únětické školy—neuskutečnil se.
Bylo rozhodnuto, aby děti z Budovce, asi v počtu 50, navštěvovaly školu v Šárce a zbývajících asi 90 dětí mělo chodit do Únětic.

Povolení ke stavbě školy vydala komise 13.3.1930.
Schválení bylo mimo jiné také závislé na změření vzdálenosti do unětické školy a posouzení nevhodnosti docházet do této školy. Stavba byla svěřena firmě Václav a František Kavalír z Prahy Smíchova. Další informace.

Rozpočet byl 1 200 000 Kč. Celkové náklady byly ale 1 485 906 Kč.
Převážně byli zaměstnáni místní dělníci včetně stavbyvedoucího, kterým byl pan Václav Ševčík.

(Foto poskytla H. Kopecká)
Stavbyvedoucí V. Ševčík, 1931

(Foto poskytl Fr. Černý)
Logo stavební firmy

Se stavbou se začalo 24.11.1930.

Při výkopech byly nalezeny vzácné nálezy.


1931-1940

Dne 6.9.1931 byla slavnostně otevřena starostou Josefem Humlem.

Obecní zastupitelstvo požádalo prezidenta T.G.Masaryka, aby škola měla čestný název „Masarykova“. Pan prezident vyhověl.
Byla nazvaná „Masarykova obecná škola smíšená v Suchdole“

T.G.Masaryk

Řídící: Karel Pergtold.
Učitelky: Anna Kryštůvková, Šárka Večerníková, Marta Ratajová, Marie Nevědová, Pavla Fenclová.
Učitelé: Jaromír Morávek a Václav Hynek.
Školník: Václav Soukup.

(Školní kronika)
Zajímavá čísla z konce školního roku
1931-32, (1. – 5. třída).

(Školní kronika)
Škola byla hojně navštěvována.
Ukázka zápisu ve školní kronice (1934,1935).


Listopad 1932—zřízena moderní školní kuchyně.

1933—ustanovena feriálním dnem (nechodilo se do školy) sobota.

V budově zahájila vyučování obecná škola (1.-5. třída). Zastupitelstvo se zabývalo možností umístit v budově měšťanku.
Původní záměr byl postavit dvě budovy vedle sebe. Z finančních důvodů toto nebylo provedeno.

Další možnost se naskytla v roce 1933, kdy byla otevřena měšťanská škola v Roztokách. Vysoké školné ale zabraňovalo rodičům zde děti umístit.

Škola neměla dost finan.prostředků. Přispívali rodiče, obyvatelé knihami, nábytkem, zařízením. Příjmem pro školu byla i dětská divadelní představení.
Např. od 5.2. do 12.2.1934 nebylo vyučování z důvodu nedostatku paliva.

V letech 1935-1937 se objevilo mnoho případů záškrtu. Dva žáci zemřeli.
Několikrát musela být škola zavřena.

1936—zřízena Újezdní měšťanská škola v Lysolajích. Školné bylo prospívajícím žákům prominuto. Roční příspěvek byl pro Suchdol vysoký.

1936—zavedeno vyučování němčiny (učitel Renald Gregor).

Na podzim 1938—škola zvyšuje pozornost na obranu státu. Zakupuje masky, zřizuje školní lékárnu.

Do této doby navštěvuje školu mnoho delegací, ofic.návštěv z mnoha zemí. Z jejich reakcí je patrné, jak zajímavá pro ně byla.

1.2.1939—do školy umístěna četnická stanice z Roztok.


1941-1950

25.4.1941 nařídilo německé vojsko okamžité vyklizení školní budovy.

1941-1943—do obecné školy se nastěhoval německý wermacht.
Školní pomůcky a nábytek byly uschovány u ochotných občanů.

(Foto poskytl V. Blažek)
Stěhování žáků ze školy v roce 1941.

(Foto poskytl V. Blažek)
Škola zabraná wermachtem
vpravo od školy strážní budka.

Musely být hledány nouzové místnosti v místních hostincích:

Školní rok 1940-1941
1. A,B,C – U Petržílků
2. A,B – U Zajíců
3. A,B – Na Výhledech
4. A.B – U Urbanů
5. A,B,C – U Šíchů

Školní rok 1941-1942
1. A, 2. A – U Petržílků
1. B, 2. B – Na Výhledech
3. A, 4. A – U Zemanů
3. B, 4.B – U Kynclů  Suchdolská č.p.88
5. – V ráji

Školní rok 1942-1943
1. A, 2. A – U Petržílků
2. B – Na Výhledech
3. A, 4. A – U Zemanů
3. B, 4.B – U Kynclů
5., 6. – V ráji

Po tuto dobu byla ředitelna u pí Koptové, U Hotelu 368/4,
foto z roku 2016, dům zbourán v roce 2021,
(foto J. Jánský).

Němci odešli v roce 1943 do Roztok.

3.9.1943 se vyučování vrací do školní budovy.

V době květnového povstání 1945 byla škola důležitým centrem.


Stav žactva na začátku školního roku 1945-1946.

(Školní kronika)

1.9.1945—otevřeny v suterénu obecné školy tři třídy měšťanky.
19.2.1946—po adaptaci obecního domu se tam přestěhoval zbytek měšťanské školy z Lysolají. Byla to pobočka lysolajské školy pod vedením Karla Rusého.

Na podzim 1946 byla složena hymna suchdolské školy. Text učitelka Helena Dolejší, hudba učitel Skalický.

1.1.1947—měšťanská škola se osamostatnila. Je vyjmuta z obvodu újezdní měšťanské školy v Lysolajích. Ředitelem jmenován Karel Rusý, učitelé K. Kraml, J. Mika, Vl. Soukup, ,A. Šašková, H. Dolejší, R. Marhounková a M. Hynková.

Od září 1948 dochází ke změně názvů škol.

Dříve „obecná škola“—nyní „národní škola“ (I.stupeň)
Dříve „měšťanská škola“—nyní „střední škola“ (II.stupeň)
Prima až kvarta gymnásií a reál.gymnásií se ruší.


Vytvořily se zájmové kroužky.

Dramaticko-recitační, vedoucí K. Kraml.
Pěvecko-hudební, vedoucí V. Soukup.
Tělovýchovný, vedoucí K. Kraml.
Těsnopisný, vedoucí A. Šašková.


Zavedeny prázdné půldny ve středu a v sobotu.

1950—zrušeno dosavadní „Rodičovské sdružení“—změněno na „Sdružení rodičů a přátel školy“ (SRPŠ).


1951-1960

1951—zavedeny žákovské knížky.

Na podzim 1952 založena školní organizace KSČ.

Od 1.9.1953—povinná školní docházka zkrácena o 1 rok.
Studium na gymnásiu zkráceno též o jeden rok.

1953—upraveno vyučování náboženství. Mohli do něho docházet jen ti žáci, kteří si podali písemnou přihlášku podepsanou rodiči.

1.9.1953—v rámci reorganizace školství, byla v Suchdole zřízena „osmiletka“.
Propůjčen čestný název „Osmiletá střední škola Mikoláše Alše v Suchdole u Prahy“.

Odhalena pamětní deska s bustou M. Alše od akad.sochaře Lhotáka.

Ve škole umístěny dvě mramorové desky na památku obětem 1.sv.války.

Foto J. Jánský
Foto J. Jánský

Ředitelem školy jmenován Karel Rusý (dosavadní ředitel střední školy). Zástupcem byl Karel Váňa.
Dosavadní ředitel národní školy Karel Pergtold, byl funkce zproštěn. Byt mu však ve škole byl ponechán až do roku 1957.

1954—akce „Bagr pro Koreu“.
Z podnětu školy vznikla sbírka, která se pak rozšířila po celé republice.

Škole byla udělena 8.9.1954 Československá cena míru.

V souvislosti s tím byl 23.6.1956 pozván ředitel školy se svou chotí na recepci, kde byli představeni maršálu Kim-Ir-Senovi.

1.9.1958—zřízen 9. ročník (zatím jen pro dívky- málo pracovních příležitostí pro dívky). Docházka byla dobrovolná.
(Povinná docházka pro všechny do 9.třídy zavedena od roku 1961.)

Od školního roku 1959-1960 se již nevyučovalo náboženství-pro nedostatek přihlášených.

22.4.1960 přednášel v sokolovně arm.gen. Ludvík Svoboda.


1961-1970

1967—zavedeny volné sudé soboty.

V říjnu 1968 před školou byla žáky 9. třídy zasazena Lípa svobody


1971-1980

1973—dokončení částečné přístavby. Získány 2 třídy.
Školu stále trápí nedostatek místa. Učí se na směny.Třída 5.A umístěna do školní družiny.

Škole chybí ústřední šatna, tělocvična, kabinety.

Proto přislíbena další výstavba.

17.8.1974—škola značně poškozena větrnou smrští a krupobitím. Odnesla polovinu střechy, rozbila okna, vytopila učebny, rozlámala stromy. Zápis v obecní kronice.


1981-1990

Na jaře 1982—zahájena výstavba pavilonu základní školy.
1.9.1983—slavnostně otevřen šestitřídní pavilon základní školy. Byl vystavěn v typu CHANOS na ploše, kde stojí dnes nová budova školy.

(Školní kronika)
Otevření pavilonu 1983
(Školní kronika)
Otevření pavilonu 1983
(Foto poskytla A. Skálová)
Školní pavilon v roce 1988

Ve školním roce 1988-1989 z nařízení ministerstva školství se přešlo z klasifikace na slovní hodnocení.

3.5.1990 tento objekt vyhořel.
Příčinou byla práce izolatéru na střeše. Požár vypukl naštěstí v době, kdy ve škole nebyli žáci.

(Školní kronika)
Požár pavilonu 1990
(Foto poskytla Šárka Ábelová

Tuto událost sledovalo mnoho lidí a dětí se slzami v očích.

Škola opět neměla dost místností k učení.
Do konce školního roku pomohla Vysoká škola zemědělská. Nabídla několik mistností po zrušené vojenské katedře.
Od 1.9.1990—se učilo v pavilonu mateřské školy v Gagarinově ulici, na obecním úřadě, v sokolovně, ve školní družině.


Nová budova školy

5.5.1992—položen základní kámen nové budovy školy.


ZDROJE:
Suchdolská kronika
Suchdol a kraj poznamenaný dávnověkem, L. Navrátil, 1964
Školní kronika

FOTOGALERIE:
Původní budova
Požár pavilonu 1990


ODKAZY:
Základní škola Mikoláše Alše


Zpracoval: J. Jánský, aktualizace 2/2022

Augusta Nekolová-Jarešová, křtěná Augusta Marie (autoportrét)

(7. července 1890 Jablonná u Benešova – 15. srpna 1919 Kutná Hora), byla česká malířka, kreslířka, ilustrátorka a grafička. Dobová kritika ji označila za nejnadanější českou malířku.

(wikiwand.com)

Pramen Panny Marie Sedmibolestné v Lysolajích.

Pramen léčivé vody v horní části obce Lysolaje, na začátku hlubokého údolí
a přírodní rezervace zvané Housle se zachovanými původními druhy rostlin.
Pramen dosud využíván k odběru pitné vody.
Je to zajímavé místo, které stojí za připomenutí.
Divím se, že ta zázračná voda je ještě pitná, ale je tam umístěna cedule
s rozborem vody, která konstatuje, že voda je pitná !
Přičemž obsahuje nějaké minerály, takže je, ještě k tomu, "minerální".
U pramene kaplička Panny Marie Sedmibolestné.
Konala se zde každoročně např. Slavnost květů a stále se koná,
vždy po 1. květnu, na palouku za kapličkou.
(B.Sommer, 2/2016)

Vzpomínám a tak dnes zabloudím na internetu i na web školy, na níž jsem kdysi kratičce působila-ZŠ M. Alše. A jsem potěšena, že jsem zde našla své tehdejší "svobodné" příjmení-Hospůdková.
Učila jsem zde v roce 1988/89 třídu II.A (Klára Bachová, Tomáš Babulík, Lenka Anderová,…vzpomněla bych si i na další žáky).
Byl to pro mne rok JAKO V RÁJI-báječná ředitelka Věra Herešová, pohodové kolegyně a kolegové, zlaté děti.
Z kolegyň si pamatuji na Jarku Hamzovou, se mnou nastoupila na školu Zuzana Semmlerová a krátce jsem se potkávala s Honzou Bočanem (syn Hynka Bočana-tehdy ještě studoval, ale učitelů bylo málo, učili i studenti).
Pamatuji si ještě na Evu ?-byla tělocvikářka. Bezva byla paní Varvažovská, která jako učitelka v důchodu ještě dělala vychovatelku v družině.Ráda vzpomínám. Moc zdravím krásný Suchdol.

S pozdravem Hana Smělíková (Hospůdková), leden 2019.

František Kavalír

Narodil se v roce 1878 v Oseku čp. 78.
František Kavalír byl architekt a publicista. V Praze studoval u Prof. Jana Kotěry na Umělecko-průmyslové škole.V roce 1914 byl spoluzakladatelem Společnosti architektů, členem výboru a vydavatelství časopisu"Styl" - časopisu pro architekturu, stavitelství a umělecký průmysl. Přispíval i do časopisu "Krásy domova". Dále byl spoluzakladatelem a předsedou "Artělu" - instituce pro vybudování českého uměleckého průmyslu. Se svým bratrem Václavem založili stavební firmu Bratří V a F Kavalírové v Praze na Smíchově a byl jejím šéfem. Mezi mnoha stavbami je významná záchrana středověké usedlosti v Praze na Hřebenkách.
Zemřel v Praze v roce 1932 a je pohřben na Královských Vinohradech.
Zdroj: obec Osek

Pohled na Starý Suchdol, když se jde od ulice Na mírách vpravo kolem statku do Dolíků.
Nahoře výrazný statek Skrčených (Křen).
Bílý objekt uprostřed nevím, asi tam byl nějaký takový dům.
(B.S. 11/2015)

Antonín Mánes

Pohled na starý Bubeneč směrem severním, na Troju v pozadí a údolí Vltavy.
Uprostřed kostel sv. Gotharda s farou, před ním hostinec „Na slamníku“.
V místě bývalého rybníka vede nyní ulice Wolkerova vpravo směrem k parkovému náměstí a ulici „Pod kaštany“.
(B.S., 4/ 2016)

V nynější Staročeské ulici čp. 284 byla postavena prodejna a sklad pro Včelu. Přesné datum výstavby není zjištěno. Ale plán stavby byl z roku 1927. (Z. Kučerová)

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení
pro Františka a Marii Kartouzkovy na krám se střižním zbožím (krejčovský krám).
V současné době je zde trafika. (Pozn. red.: zrušena v roce 2021)
(Z. Kučerová)

Veleznámý holič a kadeřník, který měl dlouhá léta svůj krámek, resp. dva krámky naproti škole.
Pan Hruška později vedl jen pánské oddělení.
Vedlejší krámek pro dámy obsluhovala jeho dlouholetá spolupracovnice paní Pečinková.
(Z. Kučerová)

Každý, kdo se trochu zajímá o přírodní scenérie krajiny v okolí Suchdola, zajisté na první pohled pozná,
které zákoutí suchdolského plenéru se na této krajinomalbě malíře Josefa Hapky nachází.
Samozřejmě, že se jedná o pohled od Kozích hřbetů, možná dokonce z Holého vrchu, na Trojanův mlýn,
před nímž jsou patrny tzv. „Louky“, zatravněný poldr Únětického potoka, na místě bývalého rozsáhlého rybníka z 18. stol.
Za mlýnem jsou zřejmé lomy na kámen v Tichém údolí a v pozadí kousek suchdolské zástavby před Roztockým hájem.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Jižní brána statku se po mnoha letech nalézá v podstatě v nezměněné podobě,
jenom zachycená, trochu abstraktní podoba, mezitím přešla do stavu realismu.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Autorka zobrazila bývalou viniční usedlost Tříkrálka u Sedleckého přívozu na severním okraji Prahy.
Přívoz spojoval pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky patřící do Bohnic.
V minulosti sloužil přívoz i k převážení pohřebních fiakrů,protože Sedlec neměl vlastní hřbitov.
Pohon se v průběhu staletí měnil od vesel přes přitahování za podvodní lano
až k motorovým pramicím a skončil v l étě 1991.
Na místě usedlosti se dnes nachází budovy Útulku pro drobná zvířata.