Antonín Marek—cukrář

Zpět-Paměť Suchdola

Vypráví Zuzana Černá, rozená Marková, vnučka A. Marka (10/2014)


Antonín Marek a Milada Michálková
9. října 1929
Milada Michálková – Antonín Marek
svatební fotografie

Nechali se vyfotografovali ve fotoateliéru B. Střesky v Kralupech nad Vltavou. Zřejmě při příležitosti dědovy dovolené z vojny .
Dědovi je 21 let a babičce 18 let . Na zadní straně je text „po roční odluce, opět celí svoji – Minka
a Nik“. Nik je odvozenina od Antonín – Toník – Nik . Babička celý život dědovi říkala Niku .

Po návratu dědy z vojny byla svatba v kostele v Kralupech nad Vltavou, bohužel nedochovala se
informace kdy .


Jisté je, že děda byl první a jedinou láskou mojí babičky a opačně , a že to tak zůstalo až do předčasné smrti babičky v srpnu roku 1978 . Jejich vztah byl mimořádný .
Na fotografii je babička s dědou a můj tatínek na tříkolce, odhadem jsou mu 3-4 roky, takže snímek lze datovat cca do roku 1936. Přibližně tehdy začal děda provozovat cukrárnu v čp. 469 na ulici Suchdolské (dříve Stalinova, pak Národní ).


Původní cukrárna v ulici Roztocká
Původní cukrárna v ulici Roztocká, 1930


Děda s babičkou na dům čekali, až bude postaven . S tímto projektem podnikal ve stavebnictví na Suchdole stavitel, který ho vyhotovil v několikerém provedení – například v dnešní ulici K Roztokům, dům rodiny Břízových, ale i jiné.

Děda byl vyučen cukrářem, babička měla školu tzv. rodinku . On Kladeňák a ona z Kralup se rozhodli, že je bude živit řemeslo, že si založí vlastní živnost a Suchdol se jim zdál být perspektivním místem jednak svou blízkostí ku Praze a dále možností zakoupení nového vlastního domu, kde by děda mohl mít dílnu i prodejnu cukrářských výrobků .
Do té doby, než byl dům dostaven, fungoval děda v rohovém domě v dnešní ulici K Roztokům (před ZDŠ ). Zajímavostí je, že předvídavý děda někdy v té době zakoupil též nevelký pozemek u dnešního obecního úřadu, kde kromě něj a RD – posléze hospody u Dudáků, nestálo nic , ale kde bylo plánováno centrum obce, zastavěné do kruhu uprostřed s kostelem . Děda chtěl být připraven, aby – až se to všechno uskuteční – mohl mít svou cukrárnu na takovém významném místě . Na kostel nedošlo nikdy a náměstí se své kulaté podoby dočkalo až v dnešní době .
Po přestěhování prarodičů do „svého“ se patrně provozovna v ulici K Roztokům nezrušila, ale později zřejmě tam působil jiný pekař či cukrář jménem Pícha . Ještě po letech, kdy už děda řemeslo dávno nedělal, ho rozčilovalo, když někdo o tomto panu Píchovi měl říct, že to byl též cukrář . To se děda vždycky rozohnila říkal, že „to nebyl žádnej cukrář, to byl jenom vobyčejnej preclikář“. Jestli byla mezi nimi nějaká řevnivost, to už dneska nikdo neví …
Zuzana Černá 10/2014 www.historiesuchdola.cz


Pro web zpracoval: J. Jánský

Pohled na Starý Suchdol, když se jde od ulice Na mírách vpravo kolem statku do Dolíků.
Nahoře výrazný statek Skrčených (Křen).
Bílý objekt uprostřed nevím, asi tam byl nějaký takový dům.
(B.S. 11/2015)

Pohled na starý Bubeneč směrem severním, na Troju v pozadí a údolí Vltavy.
Uprostřed kostel sv. Gotharda s farou, před ním hostinec „Na slamníku“.
V místě bývalého rybníka vede nyní ulice Wolkerova vpravo směrem k parkovému náměstí a ulici „Pod kaštany“.
(B.S., 4/ 2016)

V nynější Staročeské ulici čp. 284 byla postavena prodejna a sklad pro Včelu. Přesné datum výstavby není zjištěno. Ale plán stavby byl z roku 1927. (Z. Kučerová)

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení
pro Františka a Marii Kartouzkovi na krám se střižním zbožím (krejčovský krám).
V současné době je zde trafika. (Pozn. red.: zrušena v roce 2021)
(Z. Kučerová)

Veleznámý holič a kadeřník, který měl dlouhá léta svůj krámek, resp. dva krámky naproti škole.
Pan Hruška později vedl jen pánské oddělení.
Vedlejší krámek pro dámy obsluhovala jeho dlouholetá spolupracovnice paní Pečinková.
(Z. Kučerová)

Každý, kdo se trochu zajímá o přírodní scenérie krajiny v okolí Suchdola, zajisté na první pohled pozná,
které zákoutí suchdolského plenéru se na této krajinomalbě malíře Josefa Hapky nachází.
Samozřejmě, že se jedná o pohled od Kozích hřbetů, možná dokonce z Holého vrchu, na Trojanův mlýn,
před nímž jsou patrny tzv. „Louky“, zatravněný poldr Únětického potoka, na místě bývalého rozsáhlého rybníka z 18. stol.
Za mlýnem jsou zřejmé lomy na kámen v Tichém údolí a v pozadí kousek suchdolské zástavby před Roztockým hájem.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Jižní brána statku se po mnoha letech nalézá v podstatě v nezměněné podobě,
jenom zachycená, trochu abstraktní podoba, mezitím přešla do stavu realismu.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě,v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B.Sommer)

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě,v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B.Sommer)

Autorka zobrazila bývalou viniční usedlost Tříkrálka u Sedleckého přívozu na severním okraji Prahy.
Přívoz spojoval pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky patřící do Bohnic.
V minulosti sloužil přívoz i k převážení pohřebních fiakrů,protože Sedlec neměl vlastní hřbitov.
Pohon se v průběhu staletí měnil od vesel přes přitahování za podvodní lano
až k motorovým pramicím a skončil v l étě 1991.
Na místě usedlosti se dnes nachází budovy Útulku pro drobná zvířata.