Vypráví Zuzana Černá, rozená Marková, vnučka A. Marka (10/2014)
9. října 1929
svatební fotografie
Nechali se vyfotografovali ve fotoateliéru B. Střesky v Kralupech nad Vltavou. Zřejmě při příležitosti dědovy dovolené z vojny .
Dědovi je 21 let a babičce 18 let . Na zadní straně je text „po roční odluce, opět celí svoji – Minka
a Nik“. Nik je odvozenina od Antonín – Toník – Nik . Babička celý život dědovi říkala Niku .
Po návratu dědy z vojny byla svatba v kostele v Kralupech nad Vltavou, bohužel nedochovala se
informace kdy .
Jisté je, že děda byl první a jedinou láskou mojí babičky a opačně , a že to tak zůstalo až do předčasné smrti babičky v srpnu roku 1978 . Jejich vztah byl mimořádný .
Na fotografii je babička s dědou a můj tatínek na tříkolce, odhadem jsou mu 3-4 roky, takže snímek lze datovat cca do roku 1936. Přibližně tehdy začal děda provozovat cukrárnu v čp. 469 na ulici Suchdolské (dříve Stalinova, pak Národní ).
Děda s babičkou na dům čekali, až bude postaven . S tímto projektem podnikal ve stavebnictví na Suchdole stavitel, který ho vyhotovil v několikerém provedení – například v dnešní ulici K Roztokům, dům rodiny Břízových, ale i jiné.
Děda byl vyučen cukrářem, babička měla školu tzv. rodinku . On Kladeňák a ona z Kralup se rozhodli, že je bude živit řemeslo, že si založí vlastní živnost a Suchdol se jim zdál být perspektivním místem jednak svou blízkostí ku Praze a dále možností zakoupení nového vlastního domu, kde by děda mohl mít dílnu i prodejnu cukrářských výrobků .
Do té doby, než byl dům dostaven, fungoval děda v rohovém domě v dnešní ulici K Roztokům (před ZDŠ ). Zajímavostí je, že předvídavý děda někdy v té době zakoupil též nevelký pozemek u dnešního obecního úřadu, kde kromě něj a RD – posléze hospody u Dudáků, nestálo nic , ale kde bylo plánováno centrum obce, zastavěné do kruhu uprostřed s kostelem . Děda chtěl být připraven, aby – až se to všechno uskuteční – mohl mít svou cukrárnu na takovém významném místě . Na kostel nedošlo nikdy a náměstí se své kulaté podoby dočkalo až v dnešní době .
Po přestěhování prarodičů do „svého“ se patrně provozovna v ulici K Roztokům nezrušila, ale později zřejmě tam působil jiný pekař či cukrář jménem Pícha . Ještě po letech, kdy už děda řemeslo dávno nedělal, ho rozčilovalo, když někdo o tomto panu Píchovi měl říct, že to byl též cukrář . To se děda vždycky rozohnila říkal, že „to nebyl žádnej cukrář, to byl jenom vobyčejnej preclikář“. Jestli byla mezi nimi nějaká řevnivost, to už dneska nikdo neví …
Zuzana Černá 10/2014 www.historiesuchdola.cz
Pro web zpracoval: J. Jánský
