Český zahrádkářský svaz

Společenské organizace—seznam

1934- Vzniklo ústřední sdružení zahrádkářů a chovatelů drobného zvířectva.
1947- Název změněn na Jednota zahrádkářů.
1957- Název změněn na Československý svaz zahrádkářů a ovocnářů.
1989- Název změněn na Český zahrádkářský svaz.
(www.zahradkar.cz)

ZAHRÁDKÁŘI V SUCHDOLE.

Sdružení zahrádkářů Praizler Suchdol.

1934– založení spolku.
Evidence spolku, 1934   (SOkA Praha západ, OÚ Praha venkov)
Evidenční list spolku, 1934-42   (SOkA Praha západ, OÚ Praha venkov)
    Předseda: Antonín Hromádka
    Místopředseda: Roman Chlouba

1937
    Předseda: Antonín Hromádka
    Místopředseda: Karel Pergtold
Seznam funkcionářů, 1937   (SOkA Praha západ, OÚ Praha venkov)

1939
    Předseda: Augustin Hromádka
    Místopředseda: Josef Holý
Seznam funkcionářů, 2.3.1939

1947– zánik, sloučení se Sdružením zahrádkářů a chovatelů drobného zvířectva.
Sloučení spolků, 1947   (SOkA Praha západ, OÚ Praha venkov)

Ústřední sdružení zahrádkářů a chovatelů drobného zvířectva-odbor Suchdol.

8.4.1937– vydán Výměr o zřízení spolku .
19.6.1937– ustavující valná hromada v hostinci V ráji.
     Předseda: František Nemrava
     Místopředseda: Vojtěch Smetana
Výměr, 8.4.1937   (SOkA Praha západ, OÚ Praha venkov)
Oznámení val. hromady, 19.6.1937   (SOkA Praha západ, OÚ Praha venkov)
Evidence spolku, 1937   (SOkA Praha západ, OÚ Praha venkov)

1940
Předseda: František Nemrava
Místopředseda: Vojtěch Smetana
Seznam funkcionářů, 28.1.1940   (SOkA Praha západ, OÚ Praha venkov)

1941– chovatelský odbor
Předseda: Jan Hrubý
Místopředseda: Jan Štolba
Seznam funkcionářů, 20.9.1941   (SOkA Praha západ, OÚ Praha venkov)

1942– chovatelský odbor
Předseda: Jan Hrubý
Místopředseda: Jan Štolba
Seznam funkcionářů, 15.2.1942   (SOkA Praha západ, OÚ Praha venkov)

Evidenční list spolku 1940-1947   (SOkA Praha západ, OÚ Praha venkov)

Jednota zahrádkářů.
11.8.1947– vznikly dvě odbočky:

a) Spolek zahrádkářů v Suchdole-Výhledech.    Výměr, 11.8.1947   (SOkA Praha západ, OÚ Praha venkov)
Ten byl v roce 1951 pro nečinnost zrušen.
Zrušení spolku, 9.2.1952   (SOkA Praha západ, OÚ Praha venkov)
Sloučení spolku, 9.2.1952   (SOkA Praha západ, OÚ Praha venkov)

b) Spolek zahrádkářů v Suchdole.
Valná hromada 13.2.1949   (SOkA Praha západ, OÚ Praha venkov)

Československý svaz zahrádkářů a ovocnářů.

1957– založení tohoto spolku.

(foto: J.Kalous, poskytl B.S.)
Zahrádkáři- manželé Břicháčovi, 1965

Komentář Zahrádkáři v Suchdole, 1965   (B. Sommer, 12/ 2015)

Rok 1967
Začíná budování zahrádkářské kolonie v místech bývalého „palpostu“ (protiletecká obrana).

Rok 1971
377 členů, z toho 125 členů obdělávalo 12 parcel o výměře 45 218 m2. (Průměr 362 m2 na 1 člena.)

Rok 1973
Odbočka měla pronajato 14 pozemků o výměře 5 ha, 10,53 a.
400 členů.
Předsedou je p.Hromádka, jednatelem Jan Spour.

lokalitapočet členů
na Starém Suchdole31
na Novém Suchdole82
na Budovci67
na Výhledech49
v Sedlci13
v Praze153
Praha-západ5

Rok 1974
419 členů. 219 Suchdol, 200 Sedlec.

Rok 1975
443 členů z toho 208 mimo Suchdol.

Rok 1979
461 člen.
Předseda Jaroslav Neubert.

Struktura organizace na katastru Suchdol v roce 1979.

organizace ZOpředsedajednatel
Starý Suchdol (přídomní zahrádky)Jaroslav Norbert ingJan Spour
VišňovkaKarel HykaBoh. Bobr ing
DrsniceKarel OuředníkHubert Jahoda
Horní SedlecJ.PopelkaJan Pithart ing
Nad SpáleníkemM.Kollman ingSt.Švambera ing
Starý SuchdolVojtěch VrbaEmil Figar
Na RybářceJosef MusilA.Munzar
Na Sedlecké skáleK.ZítJ.Brtník

Rok 1981
453 členy.
Předseda Jaroslav Neubert.

Rok 1983
Struktura organizace na katastru Suchdol v roce 1983.

Drsnice
Na Rybářce
Na Rybníčkách
Nad Spáleníkem
Višňovka
Na Sedlecké skále		Starý Suchdol
Přídomní
Palpost horní
Palpost dolní
U dubů
U háje

381 člen (z toho 168 ze Suchdola)

Rok 1986
348 členů (nejen ze Suchdola)
Moštárna – vede paní Marie Veselá. Moštárna v roce zpracovala 15 531 kg jablek.

Rok 1987
353 členy.
Pan Jan Spour slaví 80 let.
V zahrádkách se začíná projevovat vandalismus.

(foto J.J.)
Jeden z členů svazu, Bohumil Navrátil, 1982
(foto J.J.)
Jeden z členů svazu, Bohumil Navrátil,1988

Český zahrádkářský svaz.

Rok 1989
Předseda Jaroslav Neubert.
337 členů.

Byli oceněni nejobětavější členové: přítel Křepelák, Velinský, John, Kadlec a přítelkyně Dobiášová.
Moštárna – vede paní Marie Veselá. Moštárna v roce zpracovala 26 570 kg jablek – 17 150 l. Jeden litr se prodával za 4,50 Kč.

Svaz ztrácí několik pozemků – vráceny majitelům.

Rok 1990
Předseda Jaroslav Neubert.
Svaz má 9 sekcí:

Starý SuchdolNad SpáleníkemU dubu
Na palpostěNa RybářceNa rybníčkách
U hájeDrsniceNa sedlecké skále

ZDROJ:
Obecní kronika
SOkA Praha- západ
pamětníci

Zpracoval: J. J., 2/2015

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení pro Františka a Marii Kartouzkovi na krám se střižním zbožím (krejčovský krám). V současné době je zde trafika. (Z.Kučerová, 2017)

Leopold Žalda
(7. října 1753, Hradové Střimelice – 1819, Suchdol u Prahy)
Český římskokatolický duchovní, člen benediktinského řádu a v letech 1804-1819 opat Emauzského kláštera na Novém Městě Pražském.

Pocházel z rodiny kameníka z posázavských Hradových Střimelic. V mládí vstoupil do Sázavského kláštera benediktinského řádu. Zde absolvoval běžnou mnišskou formaci, složil věčné sliby a byl vysvěcen na kněze. I jako mnich se věnoval hudbě a jako hudebník byl poměrně proslulý. Rovněž tak proslul jako kazatel. Po zrušení Sázavského kláštera v roce 1785 odešel do Emauzského kláštera v Praze.

Roku 1804 byl v Emauzích zvolen opatem a tuto funkci zastával patnáct let. Nicméně od roku 1815 se zdržoval stabilně mimo klášter. Žil na (tehdejším) venkově v Suchdole u Prahy na statku, který od roku 1679 byl v majetku emauzských benediktinů. V souvislosti s jeho pobytem byla na statku zřízena malá kaple. V pozdější době statek dostal jméno po novém majíteli–Brandejsův statek. V Suchdole opat Žalda v roce 1819 zemřel a byl pohřben na místním hřbitově u kaple sv. Václava. Novým představeným Emauzského kláštera se stal Robert Petr, který byl ovšem pouze jeho administrátorem.

czwiki.cz

Augusta Nekolová-Jarešová, křtěná Augusta Marie (autoportrét)

(7. července 1890 Jablonná u Benešova – 15. srpna 1919 Kutná Hora), byla česká malířka, kreslířka, ilustrátorka a grafička. Dobová kritika ji označila za nejnadanější českou malířku.

(wikiwand.com)

Pramen Panny Marie Sedmibolestné v Lysolajích.

Pramen léčivé vody v horní části obce Lysolaje, na začátku hlubokého údolí
a přírodní rezervace zvané Housle se zachovanými původními druhy rostlin.
Pramen dosud využíván k odběru pitné vody.
Je to zajímavé místo, které stojí za připomenutí.
Divím se, že ta zázračná voda je ještě pitná, ale je tam umístěna cedule
s rozborem vody, která konstatuje, že voda je pitná !
Přičemž obsahuje nějaké minerály, takže je, ještě k tomu, "minerální".
U pramene kaplička Panny Marie Sedmibolestné.
Konala se zde každoročně např. Slavnost květů a stále se koná,
vždy po 1. květnu, na palouku za kapličkou.
(B.Sommer, 2/2016)

Vzpomínám a tak dnes zabloudím na internetu i na web školy, na níž jsem kdysi kratičce působila-ZŠ M. Alše. A jsem potěšena, že jsem zde našla své tehdejší "svobodné" příjmení-Hospůdková.
Učila jsem zde v roce 1988/89 třídu II.A (Klára Bachová, Tomáš Babulík, Lenka Anderová,…vzpomněla bych si i na další žáky).
Byl to pro mne rok JAKO V RÁJI-báječná ředitelka Věra Herešová, pohodové kolegyně a kolegové, zlaté děti.
Z kolegyň si pamatuji na Jarku Hamzovou, se mnou nastoupila na školu Zuzana Semmlerová a krátce jsem se potkávala s Honzou Bočanem (syn Hynka Bočana-tehdy ještě studoval, ale učitelů bylo málo, učili i studenti).
Pamatuji si ještě na Evu ?-byla tělocvikářka. Bezva byla paní Varvažovská, která jako učitelka v důchodu ještě dělala vychovatelku v družině.Ráda vzpomínám. Moc zdravím krásný Suchdol.

S pozdravem Hana Smělíková (Hospůdková), leden 2019.

František Kavalír

Narodil se v roce 1878 v Oseku čp. 78.
František Kavalír byl architekt a publicista. V Praze studoval u Prof. Jana Kotěry na Umělecko-průmyslové škole.V roce 1914 byl spoluzakladatelem Společnosti architektů, členem výboru a vydavatelství časopisu"Styl" - časopisu pro architekturu, stavitelství a umělecký průmysl. Přispíval i do časopisu "Krásy domova". Dále byl spoluzakladatelem a předsedou "Artělu" - instituce pro vybudování českého uměleckého průmyslu. Se svým bratrem Václavem založili stavební firmu Bratří V a F Kavalírové v Praze na Smíchově a byl jejím šéfem. Mezi mnoha stavbami je významná záchrana středověké usedlosti v Praze na Hřebenkách.
Zemřel v Praze v roce 1932 a je pohřben na Královských Vinohradech.
Zdroj: obec Osek

Pohled na Starý Suchdol, když se jde od ulice Na mírách vpravo kolem statku do Dolíků.
Nahoře výrazný statek Skrčených (Křen).
Bílý objekt uprostřed nevím, asi tam byl nějaký takový dům.
(B.S. 11/2015)

Antonín Mánes

Pohled na starý Bubeneč směrem severním, na Troju v pozadí a údolí Vltavy.
Uprostřed kostel sv. Gotharda s farou, před ním hostinec „Na slamníku“.
V místě bývalého rybníka vede nyní ulice Wolkerova vpravo směrem k parkovému náměstí a ulici „Pod kaštany“.
(B.S., 4/ 2016)

V nynější Staročeské ulici čp. 284 byla postavena prodejna a sklad pro Včelu. Přesné datum výstavby není zjištěno. Ale plán stavby byl z roku 1927. (Z. Kučerová)

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení
pro Františka a Marii Kartouzkovy na krám se střižním zbožím (krejčovský krám).
V současné době je zde trafika. (Pozn. red.: zrušena v roce 2021)
(Z. Kučerová)

Veleznámý holič a kadeřník, který měl dlouhá léta svůj krámek, resp. dva krámky naproti škole.
Pan Hruška později vedl jen pánské oddělení.
Vedlejší krámek pro dámy obsluhovala jeho dlouholetá spolupracovnice paní Pečinková.
(Z. Kučerová)

Každý, kdo se trochu zajímá o přírodní scenérie krajiny v okolí Suchdola, zajisté na první pohled pozná,
které zákoutí suchdolského plenéru se na této krajinomalbě malíře Josefa Hapky nachází.
Samozřejmě, že se jedná o pohled od Kozích hřbetů, možná dokonce z Holého vrchu, na Trojanův mlýn,
před nímž jsou patrny tzv. „Louky“, zatravněný poldr Únětického potoka, na místě bývalého rozsáhlého rybníka z 18. stol.
Za mlýnem jsou zřejmé lomy na kámen v Tichém údolí a v pozadí kousek suchdolské zástavby před Roztockým hájem.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Jižní brána statku se po mnoha letech nalézá v podstatě v nezměněné podobě,
jenom zachycená, trochu abstraktní podoba, mezitím přešla do stavu realismu.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Autorka zobrazila bývalou viniční usedlost Tříkrálka u Sedleckého přívozu na severním okraji Prahy.
Přívoz spojoval pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky patřící do Bohnic.
V minulosti sloužil přívoz i k převážení pohřebních fiakrů,protože Sedlec neměl vlastní hřbitov.
Pohon se v průběhu staletí měnil od vesel přes přitahování za podvodní lano
až k motorovým pramicím a skončil v l étě 1991.
Na místě usedlosti se dnes nachází budovy Útulku pro drobná zvířata.