1951–Stopy po pravěkých lovcích
Starší doba kamenná (250 000-150 000 př.n.l.).
Nejstarší nález—křemencový úštěp (zbraň)—učiněný Františkem Proškem z Archeologického ústavu v roce 1951. Nález se datuje do doby před 250 000 lety. Byl nalezen v Sedlci (Hergetova cihelna).
Tento archeolog nacházel v této lokalitě další nálezy (pazourky, pěstní klíny…) z mladší doby.
(ČSAV, Archeologický ústav).
1910–První zřejmé důkazy o osídlení Suchdola
Neolit (4 900-4 200 př.n.l.).
Pocházejí z doby 3.tis. př.n.l. Jde o 8 kusů štěpů nádob.
Mluví se o „lidu vypíchané keramiky“. Tento nález z roku 1910, v místech u dnešního pomníku M. Alše.
(foto obrázku z obecní kroniky)
Nálezy v lysolajské cihelně: kosti mamuta, sprašového koně, soba.
Nálezy v lysolajských pískovnách: kosti tura, zajíce, jelena, medvěda, divokého psa.
(Obecní kronika).
1848–1856 Nálezy a výzkumy
MOHYLOVÉ POHŘEBIŠTĚ VE VELKÉM HÁJI U ROZTOK
PhDr. Karel Sklenář, DrSc.
1928–Bronzové dýky a zlomky sekery (Únětická kultura)
Starší doba bronzová (2 300-1 800 př.n.l.)
9.10.1928 – v severovýchodní části buližníkového pásma Kozí hřbety asi 100 m vpravo od silnice ze Suchdola do Černého Vola. Nalezen depot šesti bronzových dýk a zlomku hrotité sekery.
(Národní muzeum)
1930–při výkopech základů základní školy byla nalezena popelnice a v ní bronzová spona.
Stáří bylo odhadnuto na 4 000 let př.n.l. To je ještě před únětickou kulturou.
Spona je uložena v Národním muzeu.
1933–významný nález lebky nosorožce.
1957–keramika, pazourkový nástroj (neolit).
Kultura vypíchané keramiky (4 900-4 200 př.n.l.).
Nalezeno při stavbě vysoké školy.
1966–žák Vladislav Pittner (14 let) přinesl do roztockého muzea svůj nález – dva tisíce let staré latenské korále s očky a malou kamennou sekerku z pozdní doby kamenné.
1966 srpen–žák Antonín Čermák se svým strýcem našli v Roztockém háji tři tisíce let starou zásobnici-popelnici se zbytky lidských ohořelých kostí.
Byla vyzvednuta a předána do roztockého muzea.
1976–Nález v ulici Gagarinova č.p. 620
V červenci při výkopech pro kanalizaci nalezen hrob z doby železné.
Mapa- Zápis a kresba v obecní kronice
- Popis nálezů (zdroj: Muzeum hl. m. Prahy).
2003–Hrob bylanské kultury (800-500 př.n.l.)
Nález při stavebních výkopech u Brandejsova náměstí.
(Muzeum hlavního města Prahy)
2005–Hrob bylanské kultury (800-500 př.n.l.)
Nález hrobu z doby osídlení Kelty při výkopech na Brandejsově nám. č.p.1251/3.
(Muzeum hlavního města Prahy)
Fotogalerie 18. 6. 2005, foto Martin Noll.
2007–Nález sídlištních objektů s hrobem v ulici Za sokolovnou
Nález sídlištních objektů s rituálním pohřbem dítěte v ulici Za sokolovnou.
Článek o nálezu (zdroj: http://labrys.cz/ 8.1.2008, Milan Kuchařík, Pavel Kubálek.
2016–Dva hroby se zachovalými kosterními ostatky. Unikátní nález.
V dubnu 2016 se na Suchdole, v ulici Ke Kozím hřbetům, na pozemku určenému pro stavbu rodinného domu našly v hloubce zhruba jednoho metru pod povrchem dva hroby se zachovalými kosterními ostatky starými asi 6000 let.
Foto Michal Lobkowicz.
Článek o nálezu (zdroj: www.prazskypatriot.cz, 29.4.2016, Jan Puci).
O pravěku na Suchdole. (M. Vovsová, SL 2016, č.2, str. 1, 28, 29).
Fotogalerie (fotografie poskytl P. Hejl).
8.8.2021–Nález u kaple sv. Václava
Záchranný archeologický výzkum kaple sv. Václava
V rámci záchranného archeologického výzkumu byl prováděný dohled č. 200/20. Během tohoto byly odhaleny dvě pozitivní situace ve výkopech pro elektroinstalaci.
První bylo odhalení spáleništní jámy s obsahem vrstvy s propálenými kostmi a kovovými fragmenty.
Po skončení archeologického výzkumu bude provedena antropologická analýza, která přinese přesnější informace.
Druhou situací (je na foto) je jáma s obsahem dislokovaných lidských ostatků před vstupem do kaple.
I tento materiál bude podroben dalšímu antropologickému zkoumání.
Výzkum prováděla Archeologická společnost ZIP o.p.s.
Zdroj: Mgr. Katarzyna Jachimská, Archeologická společnost ZIP o.p.s., 2. 8. 2021.
Záchranný archeologický výzkum kaple sv. Václava—pokračování
Od května 2021 probíhaly záchranné archeologické práce v blízkosti bývalého morového hřbitova a kaple sv. Václava. Během těchto prací byly objeveny kamenné opukové zdi, jejich destrukce a dlažba.
Foto H. Bínová.
Objevený fragment kovového dveřního závěsu umožňuje počáteční datování celého komplexu do období baroka. Na základ nálezů a historických pramenů můžeme provést několik interpretací nálezové situace.
Nejpravděpodobnější interpretací je, že šlo o malou zvonici umístěnou poblíž dnešní kaple.
„Mezi historicky nejvýznamnější objekty suchdolské patří kaple sv. Václava s přiléhajícím zrušeným hřbitůvkem, na jejímž místě stála původně zděná zvonička, vystavěná r. 1704 rychtářem Martinem Ježkem. Zvonička byla postavena uprostřed místa, které sloužilo za pohřebiště osob, zemřelých v obci v době velké morové epidemie r. 1680, jež si vyžádala také z řad tehdejších obyvatel naší obce větší počet obětí. Únětický hřbitov se tehdy rozkládal jen kolem tamního farního kostela a nemohl proto pojmouti značný počet zemřelých z přifařených obcí, mezi nimiž byl také Suchdol. Proto se musela každá obec sama postarati o pohřbení obětí morové rány. Když pak epidemie pominula, místo zpustlo. Roku 1704 na popud Emauzského kláštera a za jeho přispění, dal rychtář Ježek místo řádně opravit a obehnat kamennou zdí, jak ji vidíme ještě dnes; uprostřed postavil zvoničku, do které byl r. 1719 zavěšen větší zvonek ve váze 15 ½ kg s nápisem tohoto roku. Zvonku se užívalo k oznamování poledne a večerního klekání, jakož i úmrtí některého příslušníka naší obce. Klášter věnoval k udržování zvonice a hřbitova jedno pole.
Té doby čítala naše obec 105 obyvatel a 20 obytných domů včetně dvora. Roku 1755 byla zvonička přestavěna na kapli. Stalo se to, když byl v obci rychtářem Matěj Hálek“.
Zdroj: Kronika Suchdol u Prahy. Okres Praha – západ. V Suchdole u Prahy dne 1.IX.1953, str. 107 – 109.
Mohla to být také dřívější kaple, o které je známo jen to, že její vnitřní prostor měřil 4 x 4 lokty. V průběhu prací mohou mít tyto teorie vyvráceny dalšími objevy. V současné době nebyly v prostoru archeologického výzkumu nalezeny žádné hroby z doby epidemie. Archeologické práce mají za cíl zachránit před zapomenutím zbytky děl lidských rukou. Tyto práce zahrnují například fotografickou, kresebnou a popisnou dokumentaci.
Za archeologický tým Mgr. Katarzyna Jachimská.
Přepsáno z informačního letáku v místě nálezu.
Zpracoval: Josef Jánský, aktualizace: 2/ 2024.
