Výhledské náměstí

Paměť Suchdola—místa, události

Výhledské náměstí v roce 1942
Foto postytl V. Blažek

Na snímku V. Blažka z roku 1942 je zachyceno Výhledské náměstí v původní podobě, z doby nedlouho po svém vzniku. Zástavba na Výhledech se začala stavět těsně před 2. světovou válkou, kdy byla její počáteční fáze také dokončena.

Zpracoval B. Sommer

Výhledské náměstí má 3 části.
První část začíná od ulice Kamýcká, v první třetině je náměstí přetnuto ulicí Vysokoškolskou, ve druhé třetině je prochází napříč ulice Návazná, a na konci je náměstí uzavřeno ulicí K transformátoru.
Transformátor, který byl patronem jména přilehlé ulice, je také v původní podobě zvěčněn na snímku. Dnes byste jej zde však již marně hledali. Jeho striktně funkcionalistická architektura, evokující pokrok elektrifikace, byla nahrazena jakousi architektonicky nenápaditou zděnou kobkou, sloužící snad ke stejnému účelu. Mohutné vodiče, patrné na snímku, směřující někam vzhůru vlevo, směřují k mohutnému stožáru vysokého napětí (není na snímku), který stával v rohu náměstí.

Vlevo od transformátoru je zřetelně zachycen dům s velkou výkladní skříní. Zde
provozovala koloniál paní Seifertová. Těsně vlevo do transformátoru jsou patrna tři
svislá okna, kde provozoval řeznictví pan Daňhel. Na pravé straně byla v době pořízení snímku restaurace U Měřínských. O nějakých 10 let později, po různých, více či méně známých, tragických peripetiích, byla v tomto, původně soukromém objektu, instalována prodejna potravin. V té době již naopak prodejna paní Seifertové v provozu nebyla.

Nakonec, v době budování „rozvinuté společnosti“, byla v části náměstí při Kamýcké ulici vybudována samoobsluha, přičemž všechny okolní provozovny byly následně zrušeny.

Střed náměstí, však vždy patřil výhledským klukům. Zde se odehrávaly ty největší boje ve všech kolektivních i nekolektivních sportech, hlavně v hokeji, ať již s míčkem nebo v zimě s pukem, na bruslích na ledě. Hrálo zde vždy celé národní mužstvo.

V současné době tuto část náměstí zaujímá nově zřízené, oblíbené a hojně navštěvované, dětské hřiště s množstvím prolézaček a zařízení pro nejmenší obyvatele Výhled.
V přední části snímku je patrné jakési oraniště. V dobách pozdějších zde bývalo i hřiště na volejbal, případně i nohejbal, býval by se zde mohl hrát i tenis, kdyby byly bývaly k sehnání tenisové rakety.
Vzadu na snímku je zachycena všudypřítomná, dlouho nejvyšší, dominanta Suchdola, suchdolská škola.
B. Sommer 10/2014


Pro web zpracoval: J. Jánský, aktualizace 1/2022

Pohled na Starý Suchdol, když se jde od ulice Na mírách vpravo kolem statku do Dolíků.
Nahoře výrazný statek Skrčených (Křen).
Bílý objekt uprostřed nevím, asi tam byl nějaký takový dům.
(B.S. 11/2015)

Pohled na starý Bubeneč směrem severním, na Troju v pozadí a údolí Vltavy.
Uprostřed kostel sv. Gotharda s farou, před ním hostinec „Na slamníku“.
V místě bývalého rybníka vede nyní ulice Wolkerova vpravo směrem k parkovému náměstí a ulici „Pod kaštany“.
(B.S., 4/ 2016)

V nynější Staročeské ulici čp. 284 byla postavena prodejna a sklad pro Včelu. Přesné datum výstavby není zjištěno. Ale plán stavby byl z roku 1927. (Z. Kučerová)

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení
pro Františka a Marii Kartouzkovi na krám se střižním zbožím (krejčovský krám).
V současné době je zde trafika. (Pozn. red.: zrušena v roce 2021)
(Z. Kučerová)

Veleznámý holič a kadeřník, který měl dlouhá léta svůj krámek, resp. dva krámky naproti škole.
Pan Hruška později vedl jen pánské oddělení.
Vedlejší krámek pro dámy obsluhovala jeho dlouholetá spolupracovnice paní Pečinková.
(Z. Kučerová)

Každý, kdo se trochu zajímá o přírodní scenérie krajiny v okolí Suchdola, zajisté na první pohled pozná,
které zákoutí suchdolského plenéru se na této krajinomalbě malíře Josefa Hapky nachází.
Samozřejmě, že se jedná o pohled od Kozích hřbetů, možná dokonce z Holého vrchu, na Trojanův mlýn,
před nímž jsou patrny tzv. „Louky“, zatravněný poldr Únětického potoka, na místě bývalého rozsáhlého rybníka z 18. stol.
Za mlýnem jsou zřejmé lomy na kámen v Tichém údolí a v pozadí kousek suchdolské zástavby před Roztockým hájem.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Jižní brána statku se po mnoha letech nalézá v podstatě v nezměněné podobě,
jenom zachycená, trochu abstraktní podoba, mezitím přešla do stavu realismu.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě,v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B.Sommer)

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě,v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B.Sommer)

Autorka zobrazila bývalou viniční usedlost Tříkrálka u Sedleckého přívozu na severním okraji Prahy.
Přívoz spojoval pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky patřící do Bohnic.
V minulosti sloužil přívoz i k převážení pohřebních fiakrů,protože Sedlec neměl vlastní hřbitov.
Pohon se v průběhu staletí měnil od vesel přes přitahování za podvodní lano
až k motorovým pramicím a skončil v l étě 1991.
Na místě usedlosti se dnes nachází budovy Útulku pro drobná zvířata.