Vovsová Magdaléna



Narozena: 9.6.1954, Praha

Akademická grafička, pedagog

Od svého dětství bydlí v Suchdole kde žije a pracuje..

Zásadní ovlivnění jejího profesního zaměření znamenalo působení ve Výtvarném kroužku nezapomenutelného učitele Radovana Papeže na ZŠ M. Alše v Suchdole.

Ve své profesionální výtvarné činnosti se zabývá grafikou a plastikou.

Studia:
1974-1977 Střední odborná škola výtvarná
1979-1984 Akademie výtvarných umění v Praze (prof. L. Čepelák)
Od roku 1992 působí jako pedagog na Akademii výtvarných umění v Praze.
Od roku 1995 vede Grafické dílny AVU.
V roce 2006 získala titul docent.

Prezentace:
Účast na desítkách výtvarných projektů a výstav v mnoha galeriích v ČR i v zahraničí.
Od roku 2000 se věnuje kolektivnímu projektu Obecního betlému v Praze-Suchdole.
Pořádá přednášky na zajímavá témata z oboru výtvarného umění, zejména grafiky.

Ocenění:
1984 ocenění, soutěž ZOO očima mladých výtvarníků
1986 celostátní přehlídka Pozdrav mládí, 2.cena v oboru grafiky
1997 Grafika roku, Cena Komerční pojišťovny za grafický list Příběh
2000 grant Nadace pro současné umění (Sörös centrum), grant Magistrátu hl. města Prahy – projekt Pokoj pro Nemocnici pod Petřínem
2005 Grafika roku, ocenění za grafický list z cyklu Roucha IV/I. v kategorii hlubotisk
Je členkou prestižního spolku českých umělců grafiků Hollar.


Aktivně se podílela na zřízení výstavního prostoru „Alšova kabinetu“ v prostorách Úřadu MČ Suchdol v roce 2002.
Svojí kurátorskou činností přispívá k instalaci četných výstav v Alšově kabinetě.
Za dobu více než 10-ti let zde prezentovaly desítky občanů Suchdola svá výtvarná díla, své vklady ke společné kulturní úrovni obce.

Píše do Suchdolských listů zasvěcené články o umění, osobnostech…

Podstatným způsobem přispěla k realizaci pomníku gen. Rudolfa Pernického, významného příslušníka zahraničních bojových operací II. světové války.
Za doby komunistické diktatury byl R. Pernický perzekuován mnohaletým vězením, sledováním a znemožněním svobodného uplatnění.
Pomník je od roku 2013 umístěn v prostoru Brandejsova náměstí v Suchdole.


Suchdolský betlém.

Mimo jiné, jako členka suchdolského sdružení „Betlém“, přišla v roce 2000 s myšlenkou vytvořit betlém, který by byl všem přístupný.
Postavičky ze šamotové hlíny může vytvořit a poskytnout každý.
Tato tradice se ujala a trvá dodnes.


Magdalena Vovsová je autorkou ztvárnění ústřední scenérie betlémského sdělení. (Foto B. Sommer)
Foto MČ Praha Suchdol
Foto MČ Praha Suchdol
Foto MČ Praha Suchdol

Fotogalerie Betlém


Ve čtvrtek 24. ledna 2008 byla v čele zasedací místnosti Úřadu MČ Praha – Suchdol odhalena luneta Žalov, kterou podle Mikoláše Alše
nakreslila ak. malířka Magdalena Vovsová.


Některé autorské články v Suchdolských listech:
Svatý Václav na Suchdole  ( SL 2007, č. 5, str 4)
Odhalení M. Alše  (SL 2008, č.1, str.8)
Souzvuky V. Blažka a E. Rývy  (SL 2009, č.1, str. 11)
Co ještě nevíte o našem betlému.  (SL 2010, č.1, str.13)
Rudolf Pernický  (MČ Praha Suchdol- SL 2012, č.5., str.9)
Kůň ze Suchdola.  (SL 2015, č.2., str.16)
Mikoláš a Miloš na Suchdole  SL 2015, č.3, str.27
Alšova židle na Suchdole  SL 2015, č.4, str.28
Točení kolem Alšovy židle na Suchdole  SL 2016, č.1, str.30, 31
O pravěku na Suchdole  SL 2016, č.2, str. 1, 28, 29


ODKAZY:
Sdružení Betlém  (MČ-Praha Suchdol)
Pomník generálmajorovi Rudolfu Pernickému  ( MČ Praha- Suchdol)

ZDROJE:
Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě
MČ Praha Suchdol
Suchdolské listy
Doplnil: B.S. (12/2014)


Zpracoval: J. Jánský, aktualizace: 1/ 2019

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení pro Františka a Marii Kartouzkovi na krám se střižním zbožím (krejčovský krám). V současné době je zde trafika. (Z.Kučerová, 2017)

Leopold Žalda
(7. října 1753, Hradové Střimelice – 1819, Suchdol u Prahy)
Český římskokatolický duchovní, člen benediktinského řádu a v letech 1804-1819 opat Emauzského kláštera na Novém Městě Pražském.

Pocházel z rodiny kameníka z posázavských Hradových Střimelic. V mládí vstoupil do Sázavského kláštera benediktinského řádu. Zde absolvoval běžnou mnišskou formaci, složil věčné sliby a byl vysvěcen na kněze. I jako mnich se věnoval hudbě a jako hudebník byl poměrně proslulý. Rovněž tak proslul jako kazatel. Po zrušení Sázavského kláštera v roce 1785 odešel do Emauzského kláštera v Praze.

Roku 1804 byl v Emauzích zvolen opatem a tuto funkci zastával patnáct let. Nicméně od roku 1815 se zdržoval stabilně mimo klášter. Žil na (tehdejším) venkově v Suchdole u Prahy na statku, který od roku 1679 byl v majetku emauzských benediktinů. V souvislosti s jeho pobytem byla na statku zřízena malá kaple. V pozdější době statek dostal jméno po novém majíteli–Brandejsův statek. V Suchdole opat Žalda v roce 1819 zemřel a byl pohřben na místním hřbitově u kaple sv. Václava. Novým představeným Emauzského kláštera se stal Robert Petr, který byl ovšem pouze jeho administrátorem.

czwiki.cz

Augusta Nekolová-Jarešová, křtěná Augusta Marie (autoportrét)

(7. července 1890 Jablonná u Benešova – 15. srpna 1919 Kutná Hora), byla česká malířka, kreslířka, ilustrátorka a grafička. Dobová kritika ji označila za nejnadanější českou malířku.

(wikiwand.com)

Pramen Panny Marie Sedmibolestné v Lysolajích.

Pramen léčivé vody v horní části obce Lysolaje, na začátku hlubokého údolí
a přírodní rezervace zvané Housle se zachovanými původními druhy rostlin.
Pramen dosud využíván k odběru pitné vody.
Je to zajímavé místo, které stojí za připomenutí.
Divím se, že ta zázračná voda je ještě pitná, ale je tam umístěna cedule
s rozborem vody, která konstatuje, že voda je pitná !
Přičemž obsahuje nějaké minerály, takže je, ještě k tomu, "minerální".
U pramene kaplička Panny Marie Sedmibolestné.
Konala se zde každoročně např. Slavnost květů a stále se koná,
vždy po 1. květnu, na palouku za kapličkou.
(B.Sommer, 2/2016)

Vzpomínám a tak dnes zabloudím na internetu i na web školy, na níž jsem kdysi kratičce působila-ZŠ M. Alše. A jsem potěšena, že jsem zde našla své tehdejší "svobodné" příjmení-Hospůdková.
Učila jsem zde v roce 1988/89 třídu II.A (Klára Bachová, Tomáš Babulík, Lenka Anderová,…vzpomněla bych si i na další žáky).
Byl to pro mne rok JAKO V RÁJI-báječná ředitelka Věra Herešová, pohodové kolegyně a kolegové, zlaté děti.
Z kolegyň si pamatuji na Jarku Hamzovou, se mnou nastoupila na školu Zuzana Semmlerová a krátce jsem se potkávala s Honzou Bočanem (syn Hynka Bočana-tehdy ještě studoval, ale učitelů bylo málo, učili i studenti).
Pamatuji si ještě na Evu ?-byla tělocvikářka. Bezva byla paní Varvažovská, která jako učitelka v důchodu ještě dělala vychovatelku v družině.Ráda vzpomínám. Moc zdravím krásný Suchdol.

S pozdravem Hana Smělíková (Hospůdková), leden 2019.

František Kavalír

Narodil se v roce 1878 v Oseku čp. 78.
František Kavalír byl architekt a publicista. V Praze studoval u Prof. Jana Kotěry na Umělecko-průmyslové škole.V roce 1914 byl spoluzakladatelem Společnosti architektů, členem výboru a vydavatelství časopisu"Styl" - časopisu pro architekturu, stavitelství a umělecký průmysl. Přispíval i do časopisu "Krásy domova". Dále byl spoluzakladatelem a předsedou "Artělu" - instituce pro vybudování českého uměleckého průmyslu. Se svým bratrem Václavem založili stavební firmu Bratří V a F Kavalírové v Praze na Smíchově a byl jejím šéfem. Mezi mnoha stavbami je významná záchrana středověké usedlosti v Praze na Hřebenkách.
Zemřel v Praze v roce 1932 a je pohřben na Královských Vinohradech.
Zdroj: obec Osek

Pohled na Starý Suchdol, když se jde od ulice Na mírách vpravo kolem statku do Dolíků.
Nahoře výrazný statek Skrčených (Křen).
Bílý objekt uprostřed nevím, asi tam byl nějaký takový dům.
(B.S. 11/2015)

Antonín Mánes

Pohled na starý Bubeneč směrem severním, na Troju v pozadí a údolí Vltavy.
Uprostřed kostel sv. Gotharda s farou, před ním hostinec „Na slamníku“.
V místě bývalého rybníka vede nyní ulice Wolkerova vpravo směrem k parkovému náměstí a ulici „Pod kaštany“.
(B.S., 4/ 2016)

V nynější Staročeské ulici čp. 284 byla postavena prodejna a sklad pro Včelu. Přesné datum výstavby není zjištěno. Ale plán stavby byl z roku 1927. (Z. Kučerová)

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení
pro Františka a Marii Kartouzkovy na krám se střižním zbožím (krejčovský krám).
V současné době je zde trafika. (Pozn. red.: zrušena v roce 2021)
(Z. Kučerová)

Veleznámý holič a kadeřník, který měl dlouhá léta svůj krámek, resp. dva krámky naproti škole.
Pan Hruška později vedl jen pánské oddělení.
Vedlejší krámek pro dámy obsluhovala jeho dlouholetá spolupracovnice paní Pečinková.
(Z. Kučerová)

Každý, kdo se trochu zajímá o přírodní scenérie krajiny v okolí Suchdola, zajisté na první pohled pozná,
které zákoutí suchdolského plenéru se na této krajinomalbě malíře Josefa Hapky nachází.
Samozřejmě, že se jedná o pohled od Kozích hřbetů, možná dokonce z Holého vrchu, na Trojanův mlýn,
před nímž jsou patrny tzv. „Louky“, zatravněný poldr Únětického potoka, na místě bývalého rozsáhlého rybníka z 18. stol.
Za mlýnem jsou zřejmé lomy na kámen v Tichém údolí a v pozadí kousek suchdolské zástavby před Roztockým hájem.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Jižní brána statku se po mnoha letech nalézá v podstatě v nezměněné podobě,
jenom zachycená, trochu abstraktní podoba, mezitím přešla do stavu realismu.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Autorka zobrazila bývalou viniční usedlost Tříkrálka u Sedleckého přívozu na severním okraji Prahy.
Přívoz spojoval pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky patřící do Bohnic.
V minulosti sloužil přívoz i k převážení pohřebních fiakrů,protože Sedlec neměl vlastní hřbitov.
Pohon se v průběhu staletí měnil od vesel přes přitahování za podvodní lano
až k motorovým pramicím a skončil v l étě 1991.
Na místě usedlosti se dnes nachází budovy Útulku pro drobná zvířata.