Starostové

Zpět—osobnosti

Suchdolští rychtáři (1630-1848)

V 18.století řídili obec rychtáři.
Měli k ruce dva konšely a drába.
Údaje jsou neúplné – nezachované doklady.

1630-1635Václav Kabelákmajitel usedlosti v obci
1668-1674Benjamin Hortnermajitel usedlosti v obci
1700-1712Martin Ježekmajitel usedlosti č.p.4 a pak č.p.7
1730Matěj Hálekchalupník č.p.7
1756Matěj Hálekmajitel usedlosti č.p.8 nebo č.p.6
1789-1802Jan Kyzlíkmajitel chalupy č.p.10
1812Václav Skrčenýmajitel usedlosti č.p.3
1812-1818Josef Mittasmajitel chalupy č.p.10
1818Václav Charvátmajitel usedlosti č.p.11
1821Tomáš Hálekmajitel usedlosti č.p.12
1831-1840Jiří Hájekmajitel usedlosti č.p.6
1840-1848Jan Skrčenýmajitel usedlosti č.p.3

Se zrušením vrchnosti (1848) byla zrušena funkce rychtáře, konšelů i drába.

Suchdolští starostové (1848-1945)

V roce 1911 koupil obecní úřad od statku domek č.p. 94 kde úřadoval.
Představenstvo obce zde působilo do roku 1932. Poté přešlo do nové školy.
V původní úřadovně byl zřízen chudobinec.

1848-1852fotoFrantišek Kalinaprvní starosta, majitel hostince č.p.15
1852-1856František Kalinamajitel hospody č.p. 15
1856-1859Tomáš Srbmajitel selské usedlosti č.p.11
1859-1863Leopold Čížeksprávce statku
starostou se stává silným vlivem kláštera
1863-1874Jan Skrčenýrychtář
1874-1880Antonín Fuksmajitel usedlosti č.p.12
1880-1884Josef Skrčenýmajitel usedlosti č.p.3
1884-1891Antonín Fuksmajitel usedlosti č.p.12
zemřel následkem zranění-1891
1891-1892Matěj Hálekjako první radní
1892-1894Josef Skrčenýmajitel usedlosti č.p.3
1894-1901Václav Basařmajitel usedlosti č.p.12
1901-1907Václav Hálekmajitel usedlosti č.p.8
1907-1910František Skrčenýmajitel usedlosti č.p.20
1910-1913Václav Hálekmajitel usedlosti č.p.8
1913-1914Josef Skrčenýmajitel usedlosti č.p.3
pro nemoc se vzdal funkce
1914-1919Václav Hálekmístní sedlák
1919-1923Alois Plesnivýprvní dělnický starosta
1923-1926Josef Jirásekmístní chalupník a zedník, komunista
1926-1927Josef Kolářmajitel zlatotepecké dílny
předčasně zemřel-1928
1927-1928Václav Kouteckýzemědělec,zahradník
1928-1934Josef Huml6.9.1931 slavnostně otevírá
novou školu T.G.M.
1934
duben-srpen		Ferdinand Vacekučitel z Roztok,vládní komisař
1934-1936Jaroslav Kučeravládní komisař
1936-1938Václav Klímavystřídal vládního komisaře
ze zdrav. důvodů v březnu odstoupil
1938-1939Josef Trojanřemeslník
1939-1945/ 5
Jan Blažeksoudní úředník

Suchdolští předsedové MNV (1945-1990)

1945-1946Josef Huml * 13.1.1889
† 1957
1946-1949Václav Voborník † 1985
1949-1950Václav Matyásko
1950-1954
1954-1957		Antonín Hotovec
1957-1960František Herzman
1960-1964Jaroslav Kneifl
1964-1971Antonín Cihlář
† březen 1972
1971-1974Stanislav Odstrčil genmjr.
* 11.11.1909
† 12.12.1974 náhle
1975-1976Dagmar Járová
Jako tajemnice
1976-1981
1981-1986		Ladislav Vlachynský
* 26.4.1925  
† 19.1.2016
1986-1988Jaroslav Štorkán Ing.
Rezignace
1989-1990Petr Kraus
Dočasně, místopředseda
1990Jaroslav Štorkán Ing.
Od 21.2.1990- 24.11.1990

Suchdolští starostové (1990- dodnes)

1990-1995Václav Slabý
1995-2002
2002-2006		Čížek Václav
2006-2010
2010-2014
2014-2018
2018-2022
2022-		Hejl Petr Ing.

Zpracoval: J. Jánský, 2017, aktualizace: 6/ 2024

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení pro Františka a Marii Kartouzkovi na krám se střižním zbožím (krejčovský krám). V současné době je zde trafika. (Z.Kučerová, 2017)

Leopold Žalda
(7. října 1753, Hradové Střimelice – 1819, Suchdol u Prahy)
Český římskokatolický duchovní, člen benediktinského řádu a v letech 1804-1819 opat Emauzského kláštera na Novém Městě Pražském.

Pocházel z rodiny kameníka z posázavských Hradových Střimelic. V mládí vstoupil do Sázavského kláštera benediktinského řádu. Zde absolvoval běžnou mnišskou formaci, složil věčné sliby a byl vysvěcen na kněze. I jako mnich se věnoval hudbě a jako hudebník byl poměrně proslulý. Rovněž tak proslul jako kazatel. Po zrušení Sázavského kláštera v roce 1785 odešel do Emauzského kláštera v Praze.

Roku 1804 byl v Emauzích zvolen opatem a tuto funkci zastával patnáct let. Nicméně od roku 1815 se zdržoval stabilně mimo klášter. Žil na (tehdejším) venkově v Suchdole u Prahy na statku, který od roku 1679 byl v majetku emauzských benediktinů. V souvislosti s jeho pobytem byla na statku zřízena malá kaple. V pozdější době statek dostal jméno po novém majíteli–Brandejsův statek. V Suchdole opat Žalda v roce 1819 zemřel a byl pohřben na místním hřbitově u kaple sv. Václava. Novým představeným Emauzského kláštera se stal Robert Petr, který byl ovšem pouze jeho administrátorem.

czwiki.cz

Augusta Nekolová-Jarešová, křtěná Augusta Marie (autoportrét)

(7. července 1890 Jablonná u Benešova – 15. srpna 1919 Kutná Hora), byla česká malířka, kreslířka, ilustrátorka a grafička. Dobová kritika ji označila za nejnadanější českou malířku.

(wikiwand.com)

Pramen Panny Marie Sedmibolestné v Lysolajích.

Pramen léčivé vody v horní části obce Lysolaje, na začátku hlubokého údolí
a přírodní rezervace zvané Housle se zachovanými původními druhy rostlin.
Pramen dosud využíván k odběru pitné vody.
Je to zajímavé místo, které stojí za připomenutí.
Divím se, že ta zázračná voda je ještě pitná, ale je tam umístěna cedule
s rozborem vody, která konstatuje, že voda je pitná !
Přičemž obsahuje nějaké minerály, takže je, ještě k tomu, "minerální".
U pramene kaplička Panny Marie Sedmibolestné.
Konala se zde každoročně např. Slavnost květů a stále se koná,
vždy po 1. květnu, na palouku za kapličkou.
(B.Sommer, 2/2016)

Vzpomínám a tak dnes zabloudím na internetu i na web školy, na níž jsem kdysi kratičce působila-ZŠ M. Alše. A jsem potěšena, že jsem zde našla své tehdejší "svobodné" příjmení-Hospůdková.
Učila jsem zde v roce 1988/89 třídu II.A (Klára Bachová, Tomáš Babulík, Lenka Anderová,…vzpomněla bych si i na další žáky).
Byl to pro mne rok JAKO V RÁJI-báječná ředitelka Věra Herešová, pohodové kolegyně a kolegové, zlaté děti.
Z kolegyň si pamatuji na Jarku Hamzovou, se mnou nastoupila na školu Zuzana Semmlerová a krátce jsem se potkávala s Honzou Bočanem (syn Hynka Bočana-tehdy ještě studoval, ale učitelů bylo málo, učili i studenti).
Pamatuji si ještě na Evu ?-byla tělocvikářka. Bezva byla paní Varvažovská, která jako učitelka v důchodu ještě dělala vychovatelku v družině.Ráda vzpomínám. Moc zdravím krásný Suchdol.

S pozdravem Hana Smělíková (Hospůdková), leden 2019.

František Kavalír

Narodil se v roce 1878 v Oseku čp. 78.
František Kavalír byl architekt a publicista. V Praze studoval u Prof. Jana Kotěry na Umělecko-průmyslové škole.V roce 1914 byl spoluzakladatelem Společnosti architektů, členem výboru a vydavatelství časopisu"Styl" - časopisu pro architekturu, stavitelství a umělecký průmysl. Přispíval i do časopisu "Krásy domova". Dále byl spoluzakladatelem a předsedou "Artělu" - instituce pro vybudování českého uměleckého průmyslu. Se svým bratrem Václavem založili stavební firmu Bratří V a F Kavalírové v Praze na Smíchově a byl jejím šéfem. Mezi mnoha stavbami je významná záchrana středověké usedlosti v Praze na Hřebenkách.
Zemřel v Praze v roce 1932 a je pohřben na Královských Vinohradech.
Zdroj: obec Osek

Pohled na Starý Suchdol, když se jde od ulice Na mírách vpravo kolem statku do Dolíků.
Nahoře výrazný statek Skrčených (Křen).
Bílý objekt uprostřed nevím, asi tam byl nějaký takový dům.
(B.S. 11/2015)

Antonín Mánes

Pohled na starý Bubeneč směrem severním, na Troju v pozadí a údolí Vltavy.
Uprostřed kostel sv. Gotharda s farou, před ním hostinec „Na slamníku“.
V místě bývalého rybníka vede nyní ulice Wolkerova vpravo směrem k parkovému náměstí a ulici „Pod kaštany“.
(B.S., 4/ 2016)

V nynější Staročeské ulici čp. 284 byla postavena prodejna a sklad pro Včelu. Přesné datum výstavby není zjištěno. Ale plán stavby byl z roku 1927. (Z. Kučerová)

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení
pro Františka a Marii Kartouzkovy na krám se střižním zbožím (krejčovský krám).
V současné době je zde trafika. (Pozn. red.: zrušena v roce 2021)
(Z. Kučerová)

Veleznámý holič a kadeřník, který měl dlouhá léta svůj krámek, resp. dva krámky naproti škole.
Pan Hruška později vedl jen pánské oddělení.
Vedlejší krámek pro dámy obsluhovala jeho dlouholetá spolupracovnice paní Pečinková.
(Z. Kučerová)

Každý, kdo se trochu zajímá o přírodní scenérie krajiny v okolí Suchdola, zajisté na první pohled pozná,
které zákoutí suchdolského plenéru se na této krajinomalbě malíře Josefa Hapky nachází.
Samozřejmě, že se jedná o pohled od Kozích hřbetů, možná dokonce z Holého vrchu, na Trojanův mlýn,
před nímž jsou patrny tzv. „Louky“, zatravněný poldr Únětického potoka, na místě bývalého rozsáhlého rybníka z 18. stol.
Za mlýnem jsou zřejmé lomy na kámen v Tichém údolí a v pozadí kousek suchdolské zástavby před Roztockým hájem.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Jižní brána statku se po mnoha letech nalézá v podstatě v nezměněné podobě,
jenom zachycená, trochu abstraktní podoba, mezitím přešla do stavu realismu.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Autorka zobrazila bývalou viniční usedlost Tříkrálka u Sedleckého přívozu na severním okraji Prahy.
Přívoz spojoval pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky patřící do Bohnic.
V minulosti sloužil přívoz i k převážení pohřebních fiakrů,protože Sedlec neměl vlastní hřbitov.
Pohon se v průběhu staletí měnil od vesel přes přitahování za podvodní lano
až k motorovým pramicím a skončil v l étě 1991.
Na místě usedlosti se dnes nachází budovy Útulku pro drobná zvířata.