Spolek Rovnost—dramatický odbor


Základem byly spolky, existující od roku 1895 Kos, Probuzení.

K přejmenování na „Vzájemnně se podporující a vzdělávací spolek Rovnost pro Suchdol“ došlo v roce 1901.
Poskytoval pomoc občanům v nemoci, pořádal přednášky, zábavy, divadelní představení. Z výtěžků přispíval potřebným.

V roce 1901 bylo významným rozhodnutím sehrát v Suchdole první divadlo.

Historií ochotnického divadla v Suchdole se později zabýval Miloš Tichý (1900-1990).

Opis ručně malovaného plakátu na první představení (1901)

První dramatický odbor

Prvním režisérem byl Antonín Sadílek—průkopník suchdolského divadla.
Později jako II. režisér Karel Nevěděl a III. režisér Jan Sadílek.

Divadelní kronika, M. Tichý
Antonín Sadílek v roce 1901
Výřez z fotografie.
Ten se, společně se sedmi členy souboru, později nevrátil z I. sv. války.

Divadelní kronika, M. Tichý
Karel Nevěděl v roce 1912
II. režisér

Divadelní kronika, M. Tichý
Jan Sadílek v roce 1901
III. režisér


Po úspěchu byl v tomto roce vytvořen první dramatický odbor.

Soubor hrál většinou U Hálků.

Divadelní kronika, M. Tichý
První dramatický odbor—soubor, 1901

Divadelní kronika, M. Tichý
První dramatický odbor—jména, 1901


Ukázky tehdejších plakátů:

(zdroj: www.amaterskedivadlo.cz)


Jeho činnost se na Suchdole udržela až do 60.let 20.století.

Tento spolek mimo jiné zorganizoval na den 27.7.1927 oslavu na počest pojmenování
nové čtvrti Suchdola- „Budovec“.
Slavnostním řečníkem byl Tomáš Pfefrček, pozdější kronikář.

Poslední hra byla uvedna v roce 1931.

1952
Spolek ukončil činnost.


Druhý dramatický odbor

V roce 1907 bylo v hostinci V Ráji upraveno na náklady Václava Kadlece jeviště.
Tam byl založendruhý dramatický odbor.

Zahájil činnost 1.listopadu 1907.

Divadelní kronika, M. Tichý
Druhý dramatický odbor—soubor, 1908

Divadelní kronika, M. Tichý
Druhý dramatický odbor—soubor, jména, 1908

1914
Spolek byl začátkem I. svět. války rozpuštěn.

SEZNAM HER SOUBORU ROVNOST

SEZNAM HER SOUBORU ROVNOST II.


FOTOGALERIE SOUBORU ROVNOST


ZDROJE:
Divadelní kronika, Miloš Tichý
Archiv hl. m .Prahy
Suchdolská obecní kronika


Zpracoval J. Jánský, 8/ 2018

Pohled na Starý Suchdol, když se jde od ulice Na mírách vpravo kolem statku do Dolíků.
Nahoře výrazný statek Skrčených (Křen).
Bílý objekt uprostřed nevím, asi tam byl nějaký takový dům.
(B.S. 11/2015)

Pohled na starý Bubeneč směrem severním, na Troju v pozadí a údolí Vltavy.
Uprostřed kostel sv. Gotharda s farou, před ním hostinec „Na slamníku“.
V místě bývalého rybníka vede nyní ulice Wolkerova vpravo směrem k parkovému náměstí a ulici „Pod kaštany“.
(B.S., 4/ 2016)

V nynější Staročeské ulici čp. 284 byla postavena prodejna a sklad pro Včelu. Přesné datum výstavby není zjištěno. Ale plán stavby byl z roku 1927. (Z. Kučerová)

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení
pro Františka a Marii Kartouzkovi na krám se střižním zbožím (krejčovský krám).
V současné době je zde trafika. (Pozn. red.: zrušena v roce 2021)
(Z. Kučerová)

Veleznámý holič a kadeřník, který měl dlouhá léta svůj krámek, resp. dva krámky naproti škole.
Pan Hruška později vedl jen pánské oddělení.
Vedlejší krámek pro dámy obsluhovala jeho dlouholetá spolupracovnice paní Pečinková.
(Z. Kučerová)

Každý, kdo se trochu zajímá o přírodní scenérie krajiny v okolí Suchdola, zajisté na první pohled pozná,
které zákoutí suchdolského plenéru se na této krajinomalbě malíře Josefa Hapky nachází.
Samozřejmě, že se jedná o pohled od Kozích hřbetů, možná dokonce z Holého vrchu, na Trojanův mlýn,
před nímž jsou patrny tzv. „Louky“, zatravněný poldr Únětického potoka, na místě bývalého rozsáhlého rybníka z 18. stol.
Za mlýnem jsou zřejmé lomy na kámen v Tichém údolí a v pozadí kousek suchdolské zástavby před Roztockým hájem.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Jižní brána statku se po mnoha letech nalézá v podstatě v nezměněné podobě,
jenom zachycená, trochu abstraktní podoba, mezitím přešla do stavu realismu.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě,v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B.Sommer)

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě,v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B.Sommer)

Autorka zobrazila bývalou viniční usedlost Tříkrálka u Sedleckého přívozu na severním okraji Prahy.
Přívoz spojoval pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky patřící do Bohnic.
V minulosti sloužil přívoz i k převážení pohřebních fiakrů,protože Sedlec neměl vlastní hřbitov.
Pohon se v průběhu staletí měnil od vesel přes přitahování za podvodní lano
až k motorovým pramicím a skončil v l étě 1991.
Na místě usedlosti se dnes nachází budovy Útulku pro drobná zvířata.