V době Marie Terezie přišel do Prahy Franz Anton Leonard Herget (1741- 1800). Po absolvování gymnázia studoval na teologické a poté na filozofické fakultě pražské univerzity.
1 Foto wikipedie.
Rovněž navštěvoval přednášky na technice.
Po smrti profesora Sochora byl v roce 1767 jmenován ve věku 26 let profesorem inženýrských věd na Stavovské inženýrské škole v Praze.
Součástí výuky byla aritmetika, geometrie a trigonometrie.
Od roku 1784 vyučoval praktickou matematiku na filozofické fakultě Karlovy univerzity. [1]
Kolem roku 1780 založil na Malé Straně v Praze na břehu Vltavy nedaleko Karlova mostu cihelnu. Budovy Hergetovy cihelny stojí na Cihelné ulici dodnes a jsou památkově chráněny.
V roce 1788 byl jmenován vrchním stavebním ředitelem v Čechách. Na technice působil až do své smrti. [1]
4 Cihly se zde vyráběly s vtisknutým reliéfem
s písmeny A H na ložné ploše.
[6]
Maxmilián Herget (1823-1893)
Vnuk F. A. L. Hergeta, působil jako podnikatel v průmyslu stavebních hmot a politik. Byl poslancem Českého zemského sněmu. [1]
Max Herget (starysmichov.cz)
Antonín Herget (1862-1918)
Jediný syn továrníka Maxe Hergeta (1823-1893).
V roce 1893 se stal spoludědicem majetku rodiny Hergetů, včetně cihelny v Bubenči. [1]
Viz dále.
Cihelny v Sedlci
V Sedlci byly cihly vyráběny ve dvou cihelnách již v 1. polovině 19. století.
Tyto cihelny s několika hliništi vlastnil František Pštross a po jeho smrti dcera Anna Novotná.
Ta u cesty do Suchdola dala postavit dvě kruhové pece. [1]
Tomuto tématu se věnuje kniha Zlatá Praha 2/2016, Kolkované cihly z území Prahy 6, J. Zavřel-Miloš Komanec. [6]
V roce 1893 archeologický nález, železný hrot kopí pan Jíra, v místě první sedleské cihelně pana Kořínka. Tato cihelna nahoře na kopci před tím patřila paní Procházkové.
Pan Kořínek později cihelnu prodal firmě Herget.
V Sedlci údajně vyráběl cihly Ing. Karel Fišer (1844-1908), dříve než založil podnik v Letkách spolu s A. Dvořákem.
Karel Fišer + Dvořák (fabriky.cz)
Chybí záznamy, že K. Fišer měl cihelnu v Suchdole. Rozporné jsou i názory pamětníků.
Pouze články prof. arch. Jiřího Štursy (1910-1995) se zmiňují o existenci několika cihelen v Sedlci v 19. století,
mezi nimi cihelna bratří Fischerů.
Vodítkem zůstaly katastrální plány a obraz Sedlce z roku 1916.
Na plánu 1875 zakreslena Unitaska s kruhovkou.
Na plánu 1906 je Kořínkova cihelna (zbouraná asi 1930) a skupina budov s další cihelnou – není znám majitel (možná Fr. Fišer – dle Šursy) [5]
7 Prof. arch. Jiří Štursa.
(1910-1995) [1]
Situace cihelen
Cihelna Antonína Hergeta, Sedlec, ulice Přerušená (1)
V roce 1903 si A. Herget nechal vyplatit podíly z rodinné firmy a použil je na založení své samostatné sedlecké firmy. Koupil sedlecký velkostatek i s cihelnami.
Novou cihelnu dal postavit při železniční trati podle návrhu berlínské firmy Wilhelm Eckardt & Ernst Hotop. [1]
Stavbu provedl stavitel Anton Möse ze Smíchova (1861-1932).
Byl pražský stavitel německého původu žijící v Praze, zakladatel stejnojmenné stavební firmy (Anton Möse).
Narodil se v Markersdorfu v Sasku (dnes Německo). V Praze byl nejprve inženýrem u firmy Ringhoffer na Smíchově.
V roce 1897 začal podnikat ve stavebnictví. [8]
Stavba budovy cihelny v Sedlci započala v roce 1910 a v roce 1916 jí bylo přiděleno čp. 53.
Jinak Firmě Herget patřilo několik dalších objektů a pozemků v Sedlci i v Lysolajích.
Mimo jiné nechal postavit i dva velké dělnické domy při Kamýcké ulici vlevo do kopce, které byly zbourány v 70. letech.
13 Cihla s kolkem H z cihelny Antonína Hergeta v Sedlci.
Velikost 29 x 14 x 7 cm.
Nalezeno v ulici Podbabská v Dejvicích.
[6]
Mapa z roku 1912
Vznikly zde administrativní budova, tovární komín vysoký přes 40 metrů, kruhová pec zabudovaná do sušárny a strojová lisovna s generátorem jako její přístavby.
Antonín Herget, jako rytmistr na východní frontě, v březnu 1917 prodal všechny své nemovitosti protokolované firmě
Antonín Herget, cihlářské závody v Sedlci, spol. s r.o.a po jeho smrti roku 1918 získali jeho potomci z této firmy podíl.
1919—firma dala přistavět elektrárnu.
1920—výstavba nové kruhové pece s 24 komorami, kterou navrhl architekt Jaroslav Benedikt (-1940), kolaudace 1924.
1924—předpokládaná výroba pro rok 1924 byla 12 milionů cihel a 3 miliony tašek.
1928—byla pec rozšířena o dalších šest komor.
1929—zasáhla firmu hospodářská recese. Došlo k rozprodávání pozemků a ke snížení výroby o 25 %, velké neprodané zásoby.
1938—1948-cihelna byla v provozu po názvem Edifa-Herget, akc. spol.pro výrobu a prodej stavebních hmot.
1948—firma byla přidělena Československým stavebním závodům – závod Betonapro výzkum předpjatého betonu.
1954—v areálu sídlil Pražské cihelny n.p., později byl využíván jako skladiště stavebních materiálů.
Komín byl zbořen před rokem 1975. [1]
VIDEO
Sága rodu Hergetů—Také o cihelně v Sedlci (ČT1, Z metropole, 2013)—odkaz na původní stránky.
Cihelna Unitaska (4)
Levá strana, od ulice Kamýcká, nad Sedlcem patřila katastrem až k dnešnímu Brandejsovu náměstí pod Lysolaje, a to až do roku 1962.
Teprve s výstavbou VŠZ došlo ke změně katastru.
Na území Lysolaj měla firma Herget a spol.( Antonín Herget, cihlářské závody v Sedlci, spol. s r.o. ) několik pískoven i několik cihelen včetně Unitasky.
V roce 1927 byly u Unitasky postaveny 2 nouzové domky pro dělníky.
V roce 1937 firma Herget propůjčila pozemek na Unitasce na zřízení hřiště pro lysolajské sportovce (fotbalisty).
Nacházelo se zhruba v místě dnešního bazénu a přilehlého stadionu.
Kdy Unitaska byly zbouraná by se dalo odvodit, že někdy na začátku 50.let.
Neboť již v roce 1955 se započalo s výstavbou areálu zemědělky v místech Unitasky. [3]
Mapa lokality—Unitaska v roce 1953
Hlavním zařízením cihelny byla kruhová cihlářská pec, tzv. kruhovka, která byla opatřena vysokým komínem.
V horní části snímku je vyznačeno fotbalové hřiště, které bylo v prostoru vytěžené cihlářské hlíny.
Sprašová cihlářská hlína se vyskytuje v této oblasti v síle několika metrů. Cihlářská hlína byla postupně těžena, což vytvářelo terénní schod.
Ve vytěžené oblasti byla rovná plocha využita ke zřízení fotbalového hřiště.
( B. Sommer, 10/2014)
ZDROJE
[1] wikipedie
[2] dachziegelarchiv.de
[3] Obecní kronika Lysolaje
[4] B. Sommer, 10/2014
[5] Kapitoly z minulosti Suchdola a Sedlce, Vladimír Laštovka, 1999
[6] Kolkované cihly z území Prahy 6, J. Zavřel-Miloš Komanec, Staletá Praha, 2016/2
[7] koda.kominari.cz
[8] prazdnedomy.cz/domy/architekti/detail/4478
[9] geoportal.gov.cz
J. Jánský, Z. Kučerová, B. Sommer, 12/2020