Kaple sv. Václava


Kresba V. Puchty, 1952

1680—v tomto roce postihla morová rána pražská města včetně okolí, tedy i Suchdola.
Suchdolští neboštíci byli pochováni na morovém hřbitově u dnešní kaple sv. Václava.

Obec měla v úmyslu zřídit zde trvale hřbitov.
Pro odpor unětického faráře to nebylo možné, protože v roce 1698 daroval unětický sedlák Jan Král pole, na kterém byl zřízen v Uněticích nový hřbitov. Byli zde pochováváni zemřelí i ze Suchdola.

1704—Na popud Emauzského kláštera dal rychtář a šafář ve dvoře, Martin Ježek (do Suchdola přišel v r. 1685, majitel domu č.7, později č.4) postavit zděnou zvonici na morovém hřbitově jako díkuvzdání za zažehnání morové rány.
Klášter přispěl na její úpravu a postavení kamenné zdi. Tato zeď trvá až dodnes.

1719—byl zavěšen větší zvonec (15,5 kg) s nápisem tohoto roku.

Morové rány se vrátily ještě v letech 1713 a 1714.

1755 (dle obecní kroniky)—přestavěna na kapli. Rychtářem byl tehdy Matěj Hálek.
Úmysl založit u kapličky hřbitov narazil na odpor únětického faráře. V Úněticích byl totiž založen nový hřbitov (dodnes).

Za císaře Josefa II. v roce 1786 byla kaple zrušena a brzy zpustla.

1807—zakoupil kapli mlynář Karel Trojan a dal ji opravit.
Kaple vysvěcena a hřbitov upraven pro pochovávání řeholníků emauzského kláštera.

1819—byl zde pochován i opat emauzského kláštera Ludvík Žalda.
Byli zde pochováni i 4 řeholníci z let 1836-1840.

Klášteru se podařilo opatřit jiné pohřebiště v Praze, hřbitov opět zpustl a nakonec byl v roce 1850 zrušen.

Suchdolským bylo obtížné chodit do Únětic, tak uvítali rozhodnutí kláštěra opravit kapličku.

1890—kaple na náklad kláštera opravena, vzadu zaoblena, nad průčelním štítem zřízen výstavek a tam zavěšen zvonec z roku 1719.
Na oltáři bylo retabulum na plátně namalované s postavami sv.Václava, sv.Jeronýma, sv.Vojtěcha a Jana Nepomuckého.

Na stranách viselo šest obrazů, údajně z 18.století.
Před vchodem vysazeny dva topoly.


Dnes je zde kopie Mánesova obrazu sv. Václav, kterou namaloval v roce 1940 místní občan František Schmidt.

Josef Mánes – sv.Václav
Kopie obrazu od F.Schmidta

23.11.1917—byl snesen zvonec z kaple s letopočtem 1719 a použit pro vojenské účely.

Zápis o snímání zvonů
Pamětní kniha farnosti Únětice (1836-1926)
(SOkA Praha-západ)
Ilustrační fotografie:
podobná situace na jiném místě v roce 1917
(Český svět č.16, 1917)

Během 1.sv.války byla kaple značně poničena. Několik vzrostlých topolů bylo poraženo a ukradeno.
Emauzský klášter dal kapličku opravit (dokončeno 1923).

1922—pokus o zřízení veřejného hřbitova se neuskutečnil a ani později.

1925—instalován nový zvonec.


Za okupace 1939-45 byl zvonec sňat Němci pro válečné účely. Nebyl zničen.

21.9.1947—zvonec znovu instalován. Vysvětil jej aribiskup dr. Josef Beran.

Arcibiskup dr. Josef Beran

ZDROJE:
Obecní kronika
SOkA Praha-západ
Suchdol a kraj poznamenaný dávnověkem, JUDr Ladislav Navrátil, 1964

FOTOGALERIE:
Kaple sv. Václava


Zpracoval: J. Jánský

Pohled na Starý Suchdol, když se jde od ulice Na mírách vpravo kolem statku do Dolíků.
Nahoře výrazný statek Skrčených (Křen).
Bílý objekt uprostřed nevím, asi tam byl nějaký takový dům.
(B.S. 11/2015)

Pohled na starý Bubeneč směrem severním, na Troju v pozadí a údolí Vltavy.
Uprostřed kostel sv. Gotharda s farou, před ním hostinec „Na slamníku“.
V místě bývalého rybníka vede nyní ulice Wolkerova vpravo směrem k parkovému náměstí a ulici „Pod kaštany“.
(B.S., 4/ 2016)

V nynější Staročeské ulici čp. 284 byla postavena prodejna a sklad pro Včelu. Přesné datum výstavby není zjištěno. Ale plán stavby byl z roku 1927. (Z. Kučerová)

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení
pro Františka a Marii Kartouzkovi na krám se střižním zbožím (krejčovský krám).
V současné době je zde trafika. (Pozn. red.: zrušena v roce 2021)
(Z. Kučerová)

Veleznámý holič a kadeřník, který měl dlouhá léta svůj krámek, resp. dva krámky naproti škole.
Pan Hruška později vedl jen pánské oddělení.
Vedlejší krámek pro dámy obsluhovala jeho dlouholetá spolupracovnice paní Pečinková.
(Z. Kučerová)

Každý, kdo se trochu zajímá o přírodní scenérie krajiny v okolí Suchdola, zajisté na první pohled pozná,
které zákoutí suchdolského plenéru se na této krajinomalbě malíře Josefa Hapky nachází.
Samozřejmě, že se jedná o pohled od Kozích hřbetů, možná dokonce z Holého vrchu, na Trojanův mlýn,
před nímž jsou patrny tzv. „Louky“, zatravněný poldr Únětického potoka, na místě bývalého rozsáhlého rybníka z 18. stol.
Za mlýnem jsou zřejmé lomy na kámen v Tichém údolí a v pozadí kousek suchdolské zástavby před Roztockým hájem.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Jižní brána statku se po mnoha letech nalézá v podstatě v nezměněné podobě,
jenom zachycená, trochu abstraktní podoba, mezitím přešla do stavu realismu.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě,v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B.Sommer)

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě,v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B.Sommer)

Autorka zobrazila bývalou viniční usedlost Tříkrálka u Sedleckého přívozu na severním okraji Prahy.
Přívoz spojoval pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky patřící do Bohnic.
V minulosti sloužil přívoz i k převážení pohřebních fiakrů,protože Sedlec neměl vlastní hřbitov.
Pohon se v průběhu staletí měnil od vesel přes přitahování za podvodní lano
až k motorovým pramicím a skončil v l étě 1991.
Na místě usedlosti se dnes nachází budovy Útulku pro drobná zvířata.