Okupace 1939-1945


23.9.1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace.
V tomto dni suchdolské obecní zastupitelstvo zaslalo přípis prezidentu dr.E.Benešovi , ve kterém jej ujistilo, že se může na celý národ spolehnout.

100 suchdolských občanů nastoupilo vojenskou službu.

Ze Sudet přišlo do Suchdola 27 českých rodin- 63 občanů.

Byly rozpuštěny politické strany.
Vytvořily se dvě strany: Národní strana práce (předseda Josef Trojan) a Strana národní jednoty (předseda Jan Blažek).

V noci ze 14. března na 15. března 1939 došlo k hromadnému zatýkání nejvýznamnějších představitelů českého národa.

Také i na Suchdole. Gestapo na vše nestačilo, tak použilo české četnictvo.
To mělo tajnou instrukci včas upozorňovat ohrožené osoby ještě před příchodem Němců.
Tak 14 příslušníků KSČ dostalo 14.3.1939 předvolání na četnickou stanici.
Strážmistr Ladislav Procházka je upozornil, že budou předvedeni do Prahy k výslechu. Proto aby zničili, vše, co by je mohlo poškodit.
Všichni vyslýchaní se za dva až šest týdnů vrátili domů.


V roce 1941 musela obec příjmout do obecního zatupitelstva dva Němce.

Byli to:  dr.Karel Werba a Antonín Kollweck, který se stal náměstkem starosty.
Od 19.11.1941 se začalo úřadovat i v německém jazyce.
V únoru 1942 došlo k přejmenování 8 ulic. Jejich názvy byly podle německých osobností.
Tento stav se udržel až do února 1945.


V letech 1941-1943 se nastěhoval do obecné školy německý wermacht.

(Poskytl V. Blažek)
Stěhování ze školy, 1941

Školní pomůcky a nábytek byly uschovány u ochotných občanů.
Musely být hledány nouzové místnosti v místních hostincích (např. u Zemanů).
Ze školy Němci odešli v roce 1943 do Roztok.


Po zabrání školy se obecní úřad přestěhoval do hostince „V ráji“.
Později do vily židovské rodiny Lehnertovy na Výhledech, která byla v roce 1943 odsunuta do koncentračního tábora.
Obecní úřad zde zůstal až do roku 1945


V roce 1942 byla rozpuštěna Československá obec legionářská.
Dva příslušníci z obce zaplatili zostřenou perzekuci životem – F. Taufer a V. Palas.


V době heydrichády—od 30. května 1942, Obecní zastupitelstvo se rozhodlo, že bude podepisován nesouhlas s atentátem na Heydricha.
S obavy perzekucí vůči Suchdolu.
Po revoluci se zjistilo, že gestapo mělo Suchdol červeně zakroužkován jako komunistické hnízdo určené k likvidaci.


V červenci 1944 přichází zákaz veškeré kulturní činnosti.


Odbojová činnost.

V Suchdole se tisklo na cyklostylu ilegální Rudé právo.

Místo tisku Rudého práva
Josef Huml, pozdější předseda MNV
(foto poskytla Z.Kučerová)

Pomáhalo se rozšiřovat i jiné časopisy, např. časopis „V boj“.   

K ilegální činnosti patřila i pomoc uprchlým sovětským válečným zajatcům. Bylo jich celkem 16.
Před koncem války uteklo z transportu na Suchdol 18 vězňů. Suchdolští jim pomohli k návratu domů.
Uvažovalo se o vytvoření útočné (partyzánské ) skupiny. K větším akcím ale nedošlo.

Mnoho občanů Suchdola přechovávalo běžence.

Rodina Balounova s dvěma uprchlými ruskými vězni
(Foto poskytla Z. Kučerová)

FOTOGALERIE:
Transport smrti 29.4.1945-Roztoky

ZDROJE:
Suchdolská kronika
Kapitoly z minulosti Suchdola a Sedlce, V. Laštovka, 1999
Příspěvky pamětníků, potomků zúčastněných


Zpracoval: J. J. 8/2017

Pohled na Starý Suchdol, když se jde od ulice Na mírách vpravo kolem statku do Dolíků.
Nahoře výrazný statek Skrčených (Křen).
Bílý objekt uprostřed nevím, asi tam byl nějaký takový dům.
(B.S. 11/2015)

Pohled na starý Bubeneč směrem severním, na Troju v pozadí a údolí Vltavy.
Uprostřed kostel sv. Gotharda s farou, před ním hostinec „Na slamníku“.
V místě bývalého rybníka vede nyní ulice Wolkerova vpravo směrem k parkovému náměstí a ulici „Pod kaštany“.
(B.S., 4/ 2016)

V nynější Staročeské ulici čp. 284 byla postavena prodejna a sklad pro Včelu. Přesné datum výstavby není zjištěno. Ale plán stavby byl z roku 1927. (Z. Kučerová)

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení
pro Františka a Marii Kartouzkovi na krám se střižním zbožím (krejčovský krám).
V současné době je zde trafika. (Pozn. red.: zrušena v roce 2021)
(Z. Kučerová)

Veleznámý holič a kadeřník, který měl dlouhá léta svůj krámek, resp. dva krámky naproti škole.
Pan Hruška později vedl jen pánské oddělení.
Vedlejší krámek pro dámy obsluhovala jeho dlouholetá spolupracovnice paní Pečinková.
(Z. Kučerová)

Každý, kdo se trochu zajímá o přírodní scenérie krajiny v okolí Suchdola, zajisté na první pohled pozná,
které zákoutí suchdolského plenéru se na této krajinomalbě malíře Josefa Hapky nachází.
Samozřejmě, že se jedná o pohled od Kozích hřbetů, možná dokonce z Holého vrchu, na Trojanův mlýn,
před nímž jsou patrny tzv. „Louky“, zatravněný poldr Únětického potoka, na místě bývalého rozsáhlého rybníka z 18. stol.
Za mlýnem jsou zřejmé lomy na kámen v Tichém údolí a v pozadí kousek suchdolské zástavby před Roztockým hájem.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Jižní brána statku se po mnoha letech nalézá v podstatě v nezměněné podobě,
jenom zachycená, trochu abstraktní podoba, mezitím přešla do stavu realismu.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě,v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B.Sommer)

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě,v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B.Sommer)

Autorka zobrazila bývalou viniční usedlost Tříkrálka u Sedleckého přívozu na severním okraji Prahy.
Přívoz spojoval pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky patřící do Bohnic.
V minulosti sloužil přívoz i k převážení pohřebních fiakrů,protože Sedlec neměl vlastní hřbitov.
Pohon se v průběhu staletí měnil od vesel přes přitahování za podvodní lano
až k motorovým pramicím a skončil v l étě 1991.
Na místě usedlosti se dnes nachází budovy Útulku pro drobná zvířata.