Vývoj názvu „Suchdol“
| Suchidol, Suchi dól | Název používán ve starých listinách asi do 14.stol.n.l. Kozí hřbety zvedaly nízké mraky od severozápadu a ty přeskočily obec. Pršelo zde méně. |
| Sukdol | Poprvé požíván v době Jana Lucemburského (1296-1346). Vzniká zkrácením, pohodlnějším vyslovováním ( ch – k ). |
| Suchdol | V roce 1924 byl z historického hlediska správně přejmenován na Suchdol. Byl také podáván návrh pro lepší rozlišení název „Pražský Suchdol“. |
„Kozí hřběty“
| území | Útvar děkuje za své pojmenování rozsochatému vzezření. Dávná lidová obrazotvornost. Uvádí je i Kosmas. |
„Nad rybníkem Jordánem“
| část obce | Název uvedený v tereziánském katastru z roku 1721, později mizí. |
„Na vinici“
| Část obce, ulice. | Na základě existence vinice, která až do 19.stol. zabírala celou tamní stráň, obrácenou k jihu. Od roku 1970 ulice přejmenovaná na „Starosuchdolská“. |
„Budovec“
| Část obce. | Dne 27.července 1927 byla takto pojmenována, na paměť Václava Budovce, nově založená čtvrť. Návrh na tento název podal radní Václav Žilina. |
„Na Rybářce“
| Část obce, ulice. | Dříve se tomuto místu říkalo „na Sedleckém“. Na Rybářce je odvozeno pravděpodobně od ptáků rybářek, jak se jinak říkalo rackům, nebo o něco menších rybáků, kteří sem létali od Vltavy. |
„Kladiva“
| Část obce. | Název pro jižní část Výhledů. Pochází snad od nálezů kamenných „kladiv“ z pravěku. Správně „sekeromlatů“. Už vím, kde bydlím |
„Na Humbertě“
| Část obce. | Lidově „Na Chumberku“. Název pro okolní domky hospody U Urbanů. Pochází od jména pruského generála Humberta, jehož oddíl vojska zde ležel ve dvoře a v hospodě po bitvě u Hradce Králové v roce 1866. |
„Nad Bábou“
| Část obce. | Místo nad lesem od Sedlece. Dříve lidé nazývali kopce Báby, (Bába-bohyně mračen). Později takto nazýváno místo mezi sokolovnou a dvorem. |
„Na dolikách“
| Část obce. | Údolí od bývalé vodní nádrže (vybudované za okupace) pod tzv. Červenou skalou ke Spálenému mlýnu. Viz. ulice Nad Dolíky. |
„Spálený mlýn“
| Část obce. | Místo kolem bývalého mlýna v údolí Unětického potoka, který vyhořel v roce 1880. |
„V lomu“
| území | Název dvou míst: vpravo od cesty od „Urbanů“ k Lysolajím a písečník za Výhledy.. |
Znak městské části.
V roce 1991 pověřila školská a kulturní komise MÚ Radovana Papeže, výtvarníka a učitele zdejší školy. Původní vítězný návrh–jedna labuť na vlnách Vltavy.
Po výtce heraldiků byl znak upraven na dnešní podobu.
Dvě labutě–dvě S (začáteční písmena dvou nejstarších obcí na území dnešní Prahy-Suchdol, Sedlec).
Labuť–symbol partnerské věrnosti.
Znak byl schválen městským zastupitelstvem 29. 4. 1993.
Městské části Praha-Suchdol byl znak přidělen od 13. května 1994, tehdejším předsedou Poslanecké sněmovny panem Milanem Uhdem.
Názvy sousedních obcí.
| Únětice | Z roku 1125–“ves lidí Uňatových“ (vnata, lilius Bolehnae). |
| Horoměřice | Poprvé z roku 1273–“ves lidí Hořemírovích“ (villa Hormeritz monasterii). |
| Tuchoměřice | Z roku 1301–“ves lidí Tuchomírových. |
| Lysolaje | První zmínka 1227–tehdy pod názvem „Lyzolay“, ves, kde „lidé lají jiným lysých“, lidí, kteří štěkají jak lišky (staročesky liška= lisa). |
| Liboc | Od Levého Hradce do Prahy se rozprostíraly husté lesy, nazývané „Luboca“. Liboc se v roce 993 jmenovala „villa Lubocz“. |
ZDROJE:
Obecní kronika.
Suchdol a kraj poznamenaný dávnověkem, Navrátil Ladislav, 1964.
Zpracoval: Josef Jánský, 6/2016.
