Suchdolští kronikáři

Zpět—osobnosti


Zdeněk Ježek

Místní občan, plukovník v.v.
Po květnových dnech v roce 1945 z vlastního zájmu, dal jako první podnět k zahájení sepisování dějinných událostí Suchdola .

Začal sbírat materiál z dochovaných pramenů:
   -spisy ženského benediktinského kláštera sv.Jiří na Pražském hradě
   -archiv benediktinského kláštera v Emauzích

Jeho práce nebyla ale náležitě oceněna. Upadla v zapomění.

Tomáš Pfefrček
* 4.1.1908 v Suchdole   + ????

Ustanoven obcí kronikářem v roce 1949. Ve spolupráci s panem Ježkem zpracovává začátek kroniky.
Kroniku začíná psát 1.9.1953.
Byl např. slavnostním řečníkem na slavnosti při pojmenování nové čtvrti Budovec, která se konala 27.7.1927.
Navrhuje postavit pomník Mikoláše Alše.

(Foto poskytla A. Petrová)
Tomáš Pfefrček při proslovu u pomníku M. Alše 29.11.1975.

S psaním kroniky končí 9.11.1960.
Děkuje svým spolupracovníkům při psaní kroniky:
Václavu Říhovi, Václavu Voborníkovi, Václavu Macháčkovi, Václavu Puchtovi.

Vlastní životopis  (obecní kronika)


Zdeněk Farkač
* 23.8.1915, Havlíčkův Brod   † ????

Do Suchdola se přistěhoval v roce 1947. Bydlel na Výhledech.
Učitel na odborné škole. V roce 1953 ustanoven národním výborem pomocníkem kronikáře.
Zpracoval hlavně osídlení obce v pravěku.


V letech 1961 a 1962 nebyl v kronice učiněn žádný zápis.


Josef Pošík
* 28.2.1898, Poděbrady  † ????

Kroniku píše od 1.1.1963 do 31.12.1964
Učitel ve výslužbě.
Ve svých zápisech se vrací i k rokům 1961, 1962, které nebyly popsány.


František Švec
* 3.12.1905  † ????

Kroniku píše od roku 1966 do roku 1968.
Potom se věnuje jen psaní kroniky TJ Slavoj Suchdol a tělovýchově.

Zápis F. Švece v obecní kronice, 1968


Marie Rusá
* 31.1.1915   † ????

V roce 1971 je pověřena psát kroniku.
Kroniku píše od roku 1973 do roku 1990.

10.června 1980 byla v Národním muzeu oceněna vyznamenáním.
   Foto z předání vyznamenání
   Novinový článek z 10.6.1980
   Článek ze suchdolského Zpravodaje   (1982, č. 5)


Helena Vacková

Kronikářka od 1.9.1990
Učitelka českého jazyka a hudební výchovy, na škole od 1.9.1956.


Zuzana Kučerová

Současná kronikářka.


Václav Puchta
* 25.9.1890, Plzeň   † 6.7.1962, Třebotov

Učitel, působil na obecných školách v Plzni.
Malíř, malířství studoval soukromě u F.Engemullera.
Doplnil kresbami 1.díl suchdolské kroniky.
Kresby v suchdolských kronikách


Emil Cimbura

Nar. 18.7.1922

Akademický malíř. Žák J. Bendy a Aloise Fišárka.
Od května 1954 předsedou kulturní komise.
Kreslí některé ilustrace v kronice. Např. krajinu u Kozích hřbetů.


Miloš Tichý

(Foto poskytla E. Kosová)
* 20.8.1900  † 3.8.1992
Sestavil divadelní kroniku.

Zachycuje období 1895 – 1971.

Viz také ochotnické divadlo


V roce 1957 získala Suchdolská kronika v okresní kronikářské soutěži první cenu.
V krajské soutěži sedmé místo.


ZDROJE:
Obecní kronika
MČ Praha Suchdol
pamětníci


Zpracoval: J. Jánský, 5/ 2018

Augusta Nekolová-Jarešová, křtěná Augusta Marie (autoportrét)

(7. července 1890 Jablonná u Benešova – 15. srpna 1919 Kutná Hora), byla česká malířka, kreslířka, ilustrátorka a grafička. Dobová kritika ji označila za nejnadanější českou malířku.

(wikiwand.com)

Pramen Panny Marie Sedmibolestné v Lysolajích.

Pramen léčivé vody v horní části obce Lysolaje, na začátku hlubokého údolí
a přírodní rezervace zvané Housle se zachovanými původními druhy rostlin.
Pramen dosud využíván k odběru pitné vody.
Je to zajímavé místo, které stojí za připomenutí.
Divím se, že ta zázračná voda je ještě pitná, ale je tam umístěna cedule
s rozborem vody, která konstatuje, že voda je pitná !
Přičemž obsahuje nějaké minerály, takže je, ještě k tomu, "minerální".
U pramene kaplička Panny Marie Sedmibolestné.
Konala se zde každoročně např. Slavnost květů a stále se koná,
vždy po 1. květnu, na palouku za kapličkou.
(B.Sommer, 2/2016)

Vzpomínám a tak dnes zabloudím na internetu i na web školy, na níž jsem kdysi kratičce působila-ZŠ M. Alše. A jsem potěšena, že jsem zde našla své tehdejší "svobodné" příjmení-Hospůdková.
Učila jsem zde v roce 1988/89 třídu II.A (Klára Bachová, Tomáš Babulík, Lenka Anderová,…vzpomněla bych si i na další žáky).
Byl to pro mne rok JAKO V RÁJI-báječná ředitelka Věra Herešová, pohodové kolegyně a kolegové, zlaté děti.
Z kolegyň si pamatuji na Jarku Hamzovou, se mnou nastoupila na školu Zuzana Semmlerová a krátce jsem se potkávala s Honzou Bočanem (syn Hynka Bočana-tehdy ještě studoval, ale učitelů bylo málo, učili i studenti).
Pamatuji si ještě na Evu ?-byla tělocvikářka. Bezva byla paní Varvažovská, která jako učitelka v důchodu ještě dělala vychovatelku v družině.Ráda vzpomínám. Moc zdravím krásný Suchdol.

S pozdravem Hana Smělíková (Hospůdková), leden 2019.

František Kavalír

Narodil se v roce 1878 v Oseku čp. 78.
František Kavalír byl architekt a publicista. V Praze studoval u Prof. Jana Kotěry na Umělecko-průmyslové škole.V roce 1914 byl spoluzakladatelem Společnosti architektů, členem výboru a vydavatelství časopisu"Styl" - časopisu pro architekturu, stavitelství a umělecký průmysl. Přispíval i do časopisu "Krásy domova". Dále byl spoluzakladatelem a předsedou "Artělu" - instituce pro vybudování českého uměleckého průmyslu. Se svým bratrem Václavem založili stavební firmu Bratří V a F Kavalírové v Praze na Smíchově a byl jejím šéfem. Mezi mnoha stavbami je významná záchrana středověké usedlosti v Praze na Hřebenkách.
Zemřel v Praze v roce 1932 a je pohřben na Královských Vinohradech.
Zdroj: obec Osek

Pohled na Starý Suchdol, když se jde od ulice Na mírách vpravo kolem statku do Dolíků.
Nahoře výrazný statek Skrčených (Křen).
Bílý objekt uprostřed nevím, asi tam byl nějaký takový dům.
(B.S. 11/2015)

Antonín Mánes

Pohled na starý Bubeneč směrem severním, na Troju v pozadí a údolí Vltavy.
Uprostřed kostel sv. Gotharda s farou, před ním hostinec „Na slamníku“.
V místě bývalého rybníka vede nyní ulice Wolkerova vpravo směrem k parkovému náměstí a ulici „Pod kaštany“.
(B.S., 4/ 2016)

V nynější Staročeské ulici čp. 284 byla postavena prodejna a sklad pro Včelu. Přesné datum výstavby není zjištěno. Ale plán stavby byl z roku 1927. (Z. Kučerová)

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení
pro Františka a Marii Kartouzkovy na krám se střižním zbožím (krejčovský krám).
V současné době je zde trafika. (Pozn. red.: zrušena v roce 2021)
(Z. Kučerová)

Veleznámý holič a kadeřník, který měl dlouhá léta svůj krámek, resp. dva krámky naproti škole.
Pan Hruška později vedl jen pánské oddělení.
Vedlejší krámek pro dámy obsluhovala jeho dlouholetá spolupracovnice paní Pečinková.
(Z. Kučerová)

Každý, kdo se trochu zajímá o přírodní scenérie krajiny v okolí Suchdola, zajisté na první pohled pozná,
které zákoutí suchdolského plenéru se na této krajinomalbě malíře Josefa Hapky nachází.
Samozřejmě, že se jedná o pohled od Kozích hřbetů, možná dokonce z Holého vrchu, na Trojanův mlýn,
před nímž jsou patrny tzv. „Louky“, zatravněný poldr Únětického potoka, na místě bývalého rozsáhlého rybníka z 18. stol.
Za mlýnem jsou zřejmé lomy na kámen v Tichém údolí a v pozadí kousek suchdolské zástavby před Roztockým hájem.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Jižní brána statku se po mnoha letech nalézá v podstatě v nezměněné podobě,
jenom zachycená, trochu abstraktní podoba, mezitím přešla do stavu realismu.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Autorka zobrazila bývalou viniční usedlost Tříkrálka u Sedleckého přívozu na severním okraji Prahy.
Přívoz spojoval pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky patřící do Bohnic.
V minulosti sloužil přívoz i k převážení pohřebních fiakrů,protože Sedlec neměl vlastní hřbitov.
Pohon se v průběhu staletí měnil od vesel přes přitahování za podvodní lano
až k motorovým pramicím a skončil v l étě 1991.
Na místě usedlosti se dnes nachází budovy Útulku pro drobná zvířata.