Kaple sv. Václava


Tento objekt je od 3.5.1958 památkově chráněn u Národního památkového ústavu.

Kresba v suchdolské kronice, 1952
Foto J. Jánský, 2015

1680—v tomto roce postihla morová rána pražská města včetně okolí, tedy i Suchdola.
Suchdolští nebožtíci byli pochováni na morovém hřbitově u dnešní kaple sv. Václava.

Obec měla v úmyslu zřídit zde trvale hřbitov.
Pro odpor únětického faráře to nebylo možné, protože v roce 1698 daroval únětický sedlák Jan Král pole, na kterém byl zřízen v Úněticích nový hřbitov. Byli zde pochováváni zemřelí i ze Suchdola.

1704—Na popud Emauzského kláštera dal rychtář a šafář ve dvoře, Martin Ježek (do Suchdola přišel v r. 1685, majitel domu č.7, později č.4) postavit zděnou zvonici na morovém hřbitově jako díkuvzdání za zažehnání morové rány.
Klášter přispěl na její úpravu a postavení kamenné zdi. Tato zeď trvá až dodnes.

1719—byl zavěšen větší zvonec (15,5 kg) s nápisem tohoto roku.

Morové rány se vrátily ještě v letech 1713 a 1714.

1755 (dle obecní kroniky)—přestavěna na kapli. Rychtářem byl tehdy Matěj Hálek.
Úmysl založit u kapličky hřbitov narazil na odpor únětického faráře. V Úněticích byl totiž založen nový hřbitov (dodnes).

Za císaře Josefa II. v roce 1786 byla kaple zrušena a brzy zpustla.

1807—zakoupil kapli mlynář Karel Trojan a dal ji opravit.
Kaple vysvěcena a hřbitov upraven pro pochovávání řeholníků emauzského kláštera.

1819—byl zde pochován i opat emauzského kláštera Ludvík Žalda.
Byli zde pochováni i 4 řeholníci z let 1836-1840.

1850—Klášteru se podařilo opatřit jiné pohřebiště v Praze, hřbitov opět zpustl a nakonec byl zrušen.

Suchdolským bylo obtížné chodit do Únětic, tak uvítali rozhodnutí kláštera opravit kapličku.

1890—kaple na náklad kláštera opravena, vzadu zaoblena, nad průčelním štítem zřízen výstavek a tam zavěšen zvonec z roku 1719.
Na oltáři bylo retabulum na plátně namalované s postavami sv.Václava, sv.Jeronýma, sv.Vojtěcha a Jana Nepomuckého.

Na stranách viselo šest obrazů, údajně z 18.století.
Před vchodem vysazeny dva topoly.


Dnes je zde kopie Mánesova obrazu sv. Václava, kterou namaloval v roce 1940 místní občan František Schmidt.

Josef Mánes, sv.Václav
Kopie obrazu od F. Schmidta Foto J. Jánský 2014

23.11.1917—byl snesen zvonec z kaple s letopočtem 1719 a použit pro vojenské účely.

Zápis o snímání zvonů
Pamětní kniha farnosti Únětice (1836-1926)
.
(SOkA Praha-západ)
Ilustrační fotografie:
podobná situace na jiném místě v roce 1917
.
(Český svět č.16, 1917)

Během 1.sv.války byla kaple značně poničena. Několik vzrostlých topolů bylo poraženo a ukradeno.
Emauzský klášter dal kapličku opravit (dokončeno 1923).

1922—pokus o zřízení veřejného hřbitova se neuskutečnil a ani později.

1925—instalován nový zvonec.


Za okupace 1939-1945 byl zvonec sňat Němci pro válečné účely. Nebyl zničen.

21.9.1947—zvonec znovu instalován. Vysvětil jej aribiskup ThDr. Josef Beran.

Foto J. Jánský, 2015
Arcibiskup ThDr. Josef Beran

V současné době (2021-) probíhá záchranný archeologický výzkum.

Informace—web MČ Praha Suchdol


ZDROJE:
Obecní kronika
SOkA Praha-západ
Suchdol a kraj poznamenaný dávnověkem, JUDr Ladislav Navrátil, 1964

FOTOGALERIE:
Kaple sv.Václava
Výstava O suchdolské kapličce —Autorská výstava Magdalény Turchichové a Adriany Skálové. Panely výstavy, 4.4.-31.5.2017.

VIDEO
Oprava kaple sv. Václava


Zpracoval: J. Jánský, aktualizace 2/ 2022

Augusta Nekolová-Jarešová, křtěná Augusta Marie (autoportrét)

(7. července 1890 Jablonná u Benešova – 15. srpna 1919 Kutná Hora), byla česká malířka, kreslířka, ilustrátorka a grafička. Dobová kritika ji označila za nejnadanější českou malířku.

(wikiwand.com)

Pramen Panny Marie Sedmibolestné v Lysolajích.

Pramen léčivé vody v horní části obce Lysolaje, na začátku hlubokého údolí
a přírodní rezervace zvané Housle se zachovanými původními druhy rostlin.
Pramen dosud využíván k odběru pitné vody.
Je to zajímavé místo, které stojí za připomenutí.
Divím se, že ta zázračná voda je ještě pitná, ale je tam umístěna cedule
s rozborem vody, která konstatuje, že voda je pitná !
Přičemž obsahuje nějaké minerály, takže je, ještě k tomu, "minerální".
U pramene kaplička Panny Marie Sedmibolestné.
Konala se zde každoročně např. Slavnost květů a stále se koná,
vždy po 1. květnu, na palouku za kapličkou.
(B.Sommer, 2/2016)

Vzpomínám a tak dnes zabloudím na internetu i na web školy, na níž jsem kdysi kratičce působila-ZŠ M. Alše. A jsem potěšena, že jsem zde našla své tehdejší "svobodné" příjmení-Hospůdková.
Učila jsem zde v roce 1988/89 třídu II.A (Klára Bachová, Tomáš Babulík, Lenka Anderová,…vzpomněla bych si i na další žáky).
Byl to pro mne rok JAKO V RÁJI-báječná ředitelka Věra Herešová, pohodové kolegyně a kolegové, zlaté děti.
Z kolegyň si pamatuji na Jarku Hamzovou, se mnou nastoupila na školu Zuzana Semmlerová a krátce jsem se potkávala s Honzou Bočanem (syn Hynka Bočana-tehdy ještě studoval, ale učitelů bylo málo, učili i studenti).
Pamatuji si ještě na Evu ?-byla tělocvikářka. Bezva byla paní Varvažovská, která jako učitelka v důchodu ještě dělala vychovatelku v družině.Ráda vzpomínám. Moc zdravím krásný Suchdol.

S pozdravem Hana Smělíková (Hospůdková), leden 2019.

František Kavalír

Narodil se v roce 1878 v Oseku čp. 78.
František Kavalír byl architekt a publicista. V Praze studoval u Prof. Jana Kotěry na Umělecko-průmyslové škole.V roce 1914 byl spoluzakladatelem Společnosti architektů, členem výboru a vydavatelství časopisu"Styl" - časopisu pro architekturu, stavitelství a umělecký průmysl. Přispíval i do časopisu "Krásy domova". Dále byl spoluzakladatelem a předsedou "Artělu" - instituce pro vybudování českého uměleckého průmyslu. Se svým bratrem Václavem založili stavební firmu Bratří V a F Kavalírové v Praze na Smíchově a byl jejím šéfem. Mezi mnoha stavbami je významná záchrana středověké usedlosti v Praze na Hřebenkách.
Zemřel v Praze v roce 1932 a je pohřben na Královských Vinohradech.
Zdroj: obec Osek

Pohled na Starý Suchdol, když se jde od ulice Na mírách vpravo kolem statku do Dolíků.
Nahoře výrazný statek Skrčených (Křen).
Bílý objekt uprostřed nevím, asi tam byl nějaký takový dům.
(B.S. 11/2015)

Antonín Mánes

Pohled na starý Bubeneč směrem severním, na Troju v pozadí a údolí Vltavy.
Uprostřed kostel sv. Gotharda s farou, před ním hostinec „Na slamníku“.
V místě bývalého rybníka vede nyní ulice Wolkerova vpravo směrem k parkovému náměstí a ulici „Pod kaštany“.
(B.S., 4/ 2016)

V nynější Staročeské ulici čp. 284 byla postavena prodejna a sklad pro Včelu. Přesné datum výstavby není zjištěno. Ale plán stavby byl z roku 1927. (Z. Kučerová)

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení
pro Františka a Marii Kartouzkovy na krám se střižním zbožím (krejčovský krám).
V současné době je zde trafika. (Pozn. red.: zrušena v roce 2021)
(Z. Kučerová)

Veleznámý holič a kadeřník, který měl dlouhá léta svůj krámek, resp. dva krámky naproti škole.
Pan Hruška později vedl jen pánské oddělení.
Vedlejší krámek pro dámy obsluhovala jeho dlouholetá spolupracovnice paní Pečinková.
(Z. Kučerová)

Každý, kdo se trochu zajímá o přírodní scenérie krajiny v okolí Suchdola, zajisté na první pohled pozná,
které zákoutí suchdolského plenéru se na této krajinomalbě malíře Josefa Hapky nachází.
Samozřejmě, že se jedná o pohled od Kozích hřbetů, možná dokonce z Holého vrchu, na Trojanův mlýn,
před nímž jsou patrny tzv. „Louky“, zatravněný poldr Únětického potoka, na místě bývalého rozsáhlého rybníka z 18. stol.
Za mlýnem jsou zřejmé lomy na kámen v Tichém údolí a v pozadí kousek suchdolské zástavby před Roztockým hájem.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Jižní brána statku se po mnoha letech nalézá v podstatě v nezměněné podobě,
jenom zachycená, trochu abstraktní podoba, mezitím přešla do stavu realismu.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Autorka zobrazila bývalou viniční usedlost Tříkrálka u Sedleckého přívozu na severním okraji Prahy.
Přívoz spojoval pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky patřící do Bohnic.
V minulosti sloužil přívoz i k převážení pohřebních fiakrů,protože Sedlec neměl vlastní hřbitov.
Pohon se v průběhu staletí měnil od vesel přes přitahování za podvodní lano
až k motorovým pramicím a skončil v l étě 1991.
Na místě usedlosti se dnes nachází budovy Útulku pro drobná zvířata.