I. světová válka 1914-1918


26.7.1914 vyhlášena částečná mobilizace.    Vyhláška (vhu.cz)
31.7.1914 vyhlášena všeobecná mobilizace.  Vyhláška (vhu.cz)

Do války odešlo celkem suchdolských 134 občanů.
Z nich 13 přešlo do československých legií. Dva legionáři padli, Václav Hlaveš a František Krátký.


JMÉNA NA PAMĚTNÍ DESCE

Později měl být postaven pomník na památku těmto obětem.

Byla uspořádaná sbírka.
Památní kniha dárců z roku 1920 (SOkA-Praha-západ)

Peníze byly ale použity na nákup pozemku pro novou základní školu.
Místo toho byla jejich jména vyryta do dvou mramorových desek, umístěných v nové Masarykově obecné škole.

Pamětní deska obětem I. světové války

Beran Josef František
Čížek Václav
Doucha Josef
Falber František
Hlaveš Václav   (legie)
Chaluš František
Jalovec Matěj
Kadlec Václav
Kahábek Karel
Klouda Karel
Krajský Antonín
Krátký František
Kučera Bohumil
Laštovka Václav


Další účastníci, kteří zahynuli (nejsou na pamětní desce)

Rezek Josef

Pátráme po dalších. Uvítáme vaše informace.


Další účastníci, kteří přežili

Hanuš Rudolf
Chaluš Matěj
Maňhal František
Pecháček Antonín
Procházka František

Pátráme po dalších. Uvítáme vaše informace.


Padlí v československých legiích (jména na pamětní desce)

HLAVEŠ Václav (31.7.1892-????)

Místo narození:   Kalik
Bydliště:   Sukdol, okr. Praha Smíchov
Místo přihlášení do legií:   Hurevsk Tomsk
Datum zařazení do další legie:   26.11.1917
Polní útvar rak.-uher. armády:   7.drag.pl.
První útvar v legiích:   jízd.výzv.odd.
Zajetí:29.8.1914, Rohatín
Prameny:   osobní karta legionáře


Padlí v I. světové válce (jména na pamětní desce)

Beran Josef František (5.10.1898-15.6.1918)

Místo narození:   Sukdol, okr. Praha Smíchov
Domovem:   Sukdol, okr. Praha Smíchov
Příslušnost:   22. dělostřelecký pluk
Místo úmrtí:   Itálie, jihozápadní fronta
Místo pohřbení:   neznámé

Úmrtní zápis nezvěstného vojína  (farní úřad Únětice, 1939)
(Dokumenty dohledali Fr. Černý, J. Jánský)


Falber František (1872-únor 1915)

Místo narození:   Sukdol, okr. Praha Smíchov
Domovem:   Hřebečníky, okr. Rakovník
Příslušnost:   6.zeměbranecká brigáda
Místo úmrtí:   ve Štipu v Srbsku


Chaluš František (1892-11.8.1917)

Místo narození:   Sukdol, okr. Praha Smíchov
Domovem:   Sukdol, okr. Praha Smíchov
Místo úmrtí:   Wolyniem (něm)- Volyň, dříve Rusko,
později Polsko, dnes Ukrajina
Volyň (Wikipedie)
Kartotéční lístek  (Vojenský ústřední archiv)
Zápis v Seznamu dom. listů, 1914  (SOkA-Praha-západ)  upraveno


Kadlec Václav (1874-12.6.1915)

Místo narození:   Mišov, okres Plzeň
Domovem:   Sukdol, okr. Praha Smíchov
Místo úmrtí:   Bitolj, Srbsko
Místo pohřbení:   Bitolj, Srbsko
Poznámka:   svobodník; matrika zajatců v Srbsku

Kartotéční lístek  (Vojenský ústřední archiv)
Bitolj I, vojenský hřbitov  (foto Petar Miloševič)
Bitolj II, vojenský hřbitov  (foto Petar Miloševič)


Klouda Karel (1893-24.10.1918)

Místo narození:   Praha
Domovem:   Sukdol
Příslušnost:   střelecký pluk 8
Místo úmrtí:   Innomostí – Tyroly (Innsbruck)
Pohřben:   Innomostí-Tyroly (Innsbruck)

Fotografie K.K.
Kartotéční lístek  (Vojenský ústřední archiv)
(Dokumenty poskytl B. Sommer)


Kučera Bohumil (1882-30.5.1915)

Místo narození:   Sukdol, okr. Praha Smíchov
Domovem:   Sukdol, okr. Praha Smíchov
Příslušnost:   pěší pluk č. 56/2-IV
Místo úmrtí:   Piaski, okr. Jaroslav, Halič
Místo pohřbení:   Piaski, okr. Jaroslav, Halič, 30.5.1915
Poznámka:   matrika pol. nemocnice sv. III
(Dokumenty dohledal J. Jánský)

Paměť Suchdola–Kučera Bohumil – připomíná Marek Loskot.


Krátký František (21.4.1883 (21.3.1883)- 6.7.1917)

Místo narození:   Sukdol, okr. Praha Smíchov
Domovem:   Třebíz, okres Slaný
Příslušnost:   Rakousko-uherská armáda 1. střelecký pluk, 8. rota
Datum úmrtí:   6.7.1917
Místo úmrtí:   Tarnopole
Místo pohřbení:   Ukrajina, Ozerna

Fotografie, dokumenty
(Dokumenty dohledali P. Wendelová, Fr. Černý, J. Jánský)


Nevěděl Karel data nezjištěna

Málo informací.

Byl členem dramatického souboru spolku Rovnost.


Palas Jan (1891-16.9.1916)

Místo narození:   Únětice, okr. Praha venkov
Domovem:   Suchdol, okres Praha venkov
Příčina úmrtí:   padl
Místo úmrtí:   Korytnica, Rusko
Bojiště:   severní fronta (ruské bojiště)
Místo pohřbení:   ?


Procházka Josef (1882-9.11.1914)

Místo narození:   Sukdol, okr. Praha Smíchov
Domovem:   ?)
Příčina úmrtí:   padl
Místo úmrtí:   Šabac, Srbsko
Bojiště:   jižní fronta (srbské bojiště)
Místo pohřbení:   u Šabace

Kartotéční lístek  (Vojenský ústřední archiv)


Sadílek Antonín (19.2.1876-28.3.1915)

Místo narození:   Sukdol, okr. Praha Smíchov
Místo úmrtí:   v polní voj. nem. v Kruševci ( Srbsko)
Pochován:   29.3. 1915 na hřbitově v Kruševci

Sadílek Ant., foto z roku 1901  (výřez z fota divadelní kronika)
Vojenský kmenový list  (poskytl Fr. Černý )
Úmrtní list z 17.9.1919  (poskytl Fr. Černý )
(Dokumenty dohledal j. Jánský)


Štěpánek Václav (24.8.1885-11.11.1915)

Místo narození:    Sukdol, okr. Praha Smíchov
Bydliště:   Sukdol, okr. Praha Smíchov
Uložen na hřbitově:   Únětice

Vojenský kmenový list 1. str.  (Vojenský historický archiv)
Vojenský kmenový list 2. str.  (Vojenský historický archiv)
Oznámení obec. úřadu o úmrtní  (Vojenský historický archiv)
Ex-offo úmrtní list  (Vojenský historický archiv)
(Dokumenty poskytl Fr.Černý)


Tichý Vojtěch (20.6.1876-1.1.1918)

prohlášen za mrtvého
viz příloha

Místo narození:   Statenice
Poslední bydliště:   Sukdol, okr. Praha Smíchov
Místo úmrtí:   nezjištěno
Pochován:   nezjištěno

Prohlášení farního úřadu Ounětice k úmrtí
(Dokumenty dohledal Fr. Černý)


Višín Václav (1876-1915)

Místo narození:   Sukdol, okr. Praha Smíchov
Domovem:   Sukdol, okr. Praha Smíchov
Příslušnost:   zeměbranecký pěší pluk 8
Příčina úmrtí:   nezvěstný
Místo úmrtí:   nezjištěno
Bojiště:   nezjištěno
Poznámka:   1915 prohlášen za mrtvého—záznamy, poslední list dole
Jméno na desce: Višín
Jméno v dokumentech: Vyšín

Záznamy  (Vojenský historický archiv)
(Dokumenty dohledali Fr. Černý, J. Jánský)


Vrabík Jan (24.12.1886-20.12.1914)

Místo narození:   Únětice, okr. Praha Smíchov
Domovem:   Sukdol, okr. Praha Smíchov
Příslušnost:   zeměbranecký pěší pluk 8
Příčina úmrtí:   nezvěstný
Místo úmrtí:   Gradac, Srbsko
Bojiště:   jižní fronta (srbské bojiště)
Poznámka:   1925 prohlášen za mrtvého


DALŠÍ ÚČASTNÍCI I. SVĚTOVÉ VÁLKY

Československé legie (účastníci přežili)

Hanuš Rudolf (19.7.1890-????)

Místo narození:   Červený Kostelec okr. Náchod
Bydliště:   Sukdol, okr. Praha Smíchov
Poslední hodnost v legiích:   svobodník
Dat. zařazení do další legie:   8.8.1917
Místo přihlášení do legií:   Borispol
První útvar v legiích:   5.stř.pl.(Legie v Rusku)
Poslední útvar v legiích:   8.stř.pl.
Zajetí:   25.12.1914, Riglice
Konec v legiích:   29.6.1920
Prameny:   osobní karta legionáře

Účast v Pražském povstání 1945  (zápis v obecní kronice)


Chaluš Matěj (29.4.1845-13.3.1941)

Místo narození:   Břežany
Bydliště:   Suchdol, okr. Praha Smíchov
Zaměstnání:   dělník
Odveden:   1915, 11.p.pluk (rak-uher. armáda)
Zajetí:   22.7.1916—Monte Zebbio (Itálie)
Zařazení do jiné legie:   21.9.1918—35.p.pluk—Sulmona (Itálie)
Odchod do civilu:   31.3.1919—po vyléčení zranění břicha

více na Paměť Suchdola

(dokumenty poskytli Marta Vanišová-roz.Chalušová a Pavel Vaniš)
(další zdroj: Vojenský ústřední archiv)


Maňhal František (11.5.1889-????)

Místo narození:   Nebušice okr. Praha – západ
Bydliště:   Statenice, Suchdol, okr. Praha
Místo přihlášení do legií:   Jekatěrinodar
Dat. zařazení do jiné legie:   25.12.1917
Konec v legiích:   30.3.1920
Poslední hodnost v legiích:   vojín
Poslední útvar v legiích:   1.těž.děl.divz.
Zajetí:   20.7.1915, Lublin
Prameny:  osobní karta legionáře, legionářský poslužný spis

Potvrzení: stálé bydliště Maňhal, z roku 1941
Potvrzení: legionář Maňhal, 1921, opis


Pecháček Antonín (15.7.1898-????)

Málo informací

Foto 1  (poskytla H. Kopecká)
Foto 2  (poskytla H. Kopecká)
A. Pecháček v průvodu, 1968


Procházka František (15.7.1890-????)

Místo narození:   Sukdol, okr. Praha Smíchov
Bydliště:   Sukdol, okr. Praha Smíchov
Hodnost v legiích:   vojín
Útvar rak.-uher. arm.:   28. p.pl.
Zajetí:   8.9.1914, Uhnov (Ruská Rava )
První útvar v legiích:   4. stř.pl. (Legie v Rusku)
Datum přihlášení do legií:   20.7.1917
Dat.zařazení do další legie:   2.8.1917
Prameny:   osobní karta legionáře


Další účastníci, kteří zahynuli (nejsou na pamětní desce)

Rezek Josef (7.8.1883-30.3.1915)

Místo narození:   Sukdol, okr. Praha Smíchov
Bydliště:   Sukdol, okr. Praha Smíchov
Hodnost v legiích:   četař
Útvar rak.-uher. arm.:   28. p.pl.
Zemřel:   skvrnitý tyfus
Pohřben::   Čačak, Sbsko

Matrika pěšího pluku 28  (Vojenský ústřední archiv)
Obelisk v Čačaku      (www.evidencevh.army.cz)

(Dokumenty dohledal Fr. Černý)


ZDROJE::
Obecní kronika
Vojenský ústřední archiv
Kapitoly z minulosti Suchdola a Sedlce, Vladimír Laštovka,1999
Pamětníci


Zpracoval: J. Jánský, 5/ 2018, aktualizace: 1/ 2022

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení pro Františka a Marii Kartouzkovi na krám se střižním zbožím (krejčovský krám). V současné době je zde trafika. (Z.Kučerová, 2017)

Leopold Žalda
(7. října 1753, Hradové Střimelice – 1819, Suchdol u Prahy)
Český římskokatolický duchovní, člen benediktinského řádu a v letech 1804-1819 opat Emauzského kláštera na Novém Městě Pražském.

Pocházel z rodiny kameníka z posázavských Hradových Střimelic. V mládí vstoupil do Sázavského kláštera benediktinského řádu. Zde absolvoval běžnou mnišskou formaci, složil věčné sliby a byl vysvěcen na kněze. I jako mnich se věnoval hudbě a jako hudebník byl poměrně proslulý. Rovněž tak proslul jako kazatel. Po zrušení Sázavského kláštera v roce 1785 odešel do Emauzského kláštera v Praze.

Roku 1804 byl v Emauzích zvolen opatem a tuto funkci zastával patnáct let. Nicméně od roku 1815 se zdržoval stabilně mimo klášter. Žil na (tehdejším) venkově v Suchdole u Prahy na statku, který od roku 1679 byl v majetku emauzských benediktinů. V souvislosti s jeho pobytem byla na statku zřízena malá kaple. V pozdější době statek dostal jméno po novém majíteli–Brandejsův statek. V Suchdole opat Žalda v roce 1819 zemřel a byl pohřben na místním hřbitově u kaple sv. Václava. Novým představeným Emauzského kláštera se stal Robert Petr, který byl ovšem pouze jeho administrátorem.

czwiki.cz

Augusta Nekolová-Jarešová, křtěná Augusta Marie (autoportrét)

(7. července 1890 Jablonná u Benešova – 15. srpna 1919 Kutná Hora), byla česká malířka, kreslířka, ilustrátorka a grafička. Dobová kritika ji označila za nejnadanější českou malířku.

(wikiwand.com)

Pramen Panny Marie Sedmibolestné v Lysolajích.

Pramen léčivé vody v horní části obce Lysolaje, na začátku hlubokého údolí
a přírodní rezervace zvané Housle se zachovanými původními druhy rostlin.
Pramen dosud využíván k odběru pitné vody.
Je to zajímavé místo, které stojí za připomenutí.
Divím se, že ta zázračná voda je ještě pitná, ale je tam umístěna cedule
s rozborem vody, která konstatuje, že voda je pitná !
Přičemž obsahuje nějaké minerály, takže je, ještě k tomu, "minerální".
U pramene kaplička Panny Marie Sedmibolestné.
Konala se zde každoročně např. Slavnost květů a stále se koná,
vždy po 1. květnu, na palouku za kapličkou.
(B.Sommer, 2/2016)

Vzpomínám a tak dnes zabloudím na internetu i na web školy, na níž jsem kdysi kratičce působila-ZŠ M. Alše. A jsem potěšena, že jsem zde našla své tehdejší "svobodné" příjmení-Hospůdková.
Učila jsem zde v roce 1988/89 třídu II.A (Klára Bachová, Tomáš Babulík, Lenka Anderová,…vzpomněla bych si i na další žáky).
Byl to pro mne rok JAKO V RÁJI-báječná ředitelka Věra Herešová, pohodové kolegyně a kolegové, zlaté děti.
Z kolegyň si pamatuji na Jarku Hamzovou, se mnou nastoupila na školu Zuzana Semmlerová a krátce jsem se potkávala s Honzou Bočanem (syn Hynka Bočana-tehdy ještě studoval, ale učitelů bylo málo, učili i studenti).
Pamatuji si ještě na Evu ?-byla tělocvikářka. Bezva byla paní Varvažovská, která jako učitelka v důchodu ještě dělala vychovatelku v družině.Ráda vzpomínám. Moc zdravím krásný Suchdol.

S pozdravem Hana Smělíková (Hospůdková), leden 2019.

František Kavalír

Narodil se v roce 1878 v Oseku čp. 78.
František Kavalír byl architekt a publicista. V Praze studoval u Prof. Jana Kotěry na Umělecko-průmyslové škole.V roce 1914 byl spoluzakladatelem Společnosti architektů, členem výboru a vydavatelství časopisu"Styl" - časopisu pro architekturu, stavitelství a umělecký průmysl. Přispíval i do časopisu "Krásy domova". Dále byl spoluzakladatelem a předsedou "Artělu" - instituce pro vybudování českého uměleckého průmyslu. Se svým bratrem Václavem založili stavební firmu Bratří V a F Kavalírové v Praze na Smíchově a byl jejím šéfem. Mezi mnoha stavbami je významná záchrana středověké usedlosti v Praze na Hřebenkách.
Zemřel v Praze v roce 1932 a je pohřben na Královských Vinohradech.
Zdroj: obec Osek

Pohled na Starý Suchdol, když se jde od ulice Na mírách vpravo kolem statku do Dolíků.
Nahoře výrazný statek Skrčených (Křen).
Bílý objekt uprostřed nevím, asi tam byl nějaký takový dům.
(B.S. 11/2015)

Antonín Mánes

Pohled na starý Bubeneč směrem severním, na Troju v pozadí a údolí Vltavy.
Uprostřed kostel sv. Gotharda s farou, před ním hostinec „Na slamníku“.
V místě bývalého rybníka vede nyní ulice Wolkerova vpravo směrem k parkovému náměstí a ulici „Pod kaštany“.
(B.S., 4/ 2016)

V nynější Staročeské ulici čp. 284 byla postavena prodejna a sklad pro Včelu. Přesné datum výstavby není zjištěno. Ale plán stavby byl z roku 1927. (Z. Kučerová)

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení
pro Františka a Marii Kartouzkovy na krám se střižním zbožím (krejčovský krám).
V současné době je zde trafika. (Pozn. red.: zrušena v roce 2021)
(Z. Kučerová)

Veleznámý holič a kadeřník, který měl dlouhá léta svůj krámek, resp. dva krámky naproti škole.
Pan Hruška později vedl jen pánské oddělení.
Vedlejší krámek pro dámy obsluhovala jeho dlouholetá spolupracovnice paní Pečinková.
(Z. Kučerová)

Každý, kdo se trochu zajímá o přírodní scenérie krajiny v okolí Suchdola, zajisté na první pohled pozná,
které zákoutí suchdolského plenéru se na této krajinomalbě malíře Josefa Hapky nachází.
Samozřejmě, že se jedná o pohled od Kozích hřbetů, možná dokonce z Holého vrchu, na Trojanův mlýn,
před nímž jsou patrny tzv. „Louky“, zatravněný poldr Únětického potoka, na místě bývalého rozsáhlého rybníka z 18. stol.
Za mlýnem jsou zřejmé lomy na kámen v Tichém údolí a v pozadí kousek suchdolské zástavby před Roztockým hájem.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Jižní brána statku se po mnoha letech nalézá v podstatě v nezměněné podobě,
jenom zachycená, trochu abstraktní podoba, mezitím přešla do stavu realismu.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Autorka zobrazila bývalou viniční usedlost Tříkrálka u Sedleckého přívozu na severním okraji Prahy.
Přívoz spojoval pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky patřící do Bohnic.
V minulosti sloužil přívoz i k převážení pohřebních fiakrů,protože Sedlec neměl vlastní hřbitov.
Pohon se v průběhu staletí měnil od vesel přes přitahování za podvodní lano
až k motorovým pramicím a skončil v l étě 1991.
Na místě usedlosti se dnes nachází budovy Útulku pro drobná zvířata.