Husa Stanislav


Narozen: 6. května 1927, Košice

Politický vězeň z 50. let 20. století

Dne 20.6.2019 mu bylo uděleni čestné občanství.  

Jeho otec, legionář na východní frontě, zde působil jako policista.
Po vyhlášení Slovenského státu museli Husovi jako Češi odcestovat zpět do Prahy. Zde byl otec z důvodu napojení na odbojové aktivity v průběhu války zatčen gestapem.
Zemřel 8. května 1945 na srdeční infarkt ve vězení v Hamburku.

Zdroj: pametnaroda.cz
Josef Husa v polic. uniformě
otec Stanislava
Zdroj: pametnaroda.cz
Stanislav pětiletý
Bratislava

Zdroj: pametnaroda.cz
Stanislav- škola 1934
ve třetí řadě šestý zprava

Zdroj: pametnaroda.cz
zleva matka, otec
Stanislav vlevo, 1935


Stanislav byl během války nasazen na výrobu součástek ve školních dílnách. Na konci války byl poslán na budování zákopů v Novém Jičíně a Valašském Meziříčí.
Zažil bombardování Prahy a stavbu barikád během Pražského povstání.

Po skončení války nastoupil zpět na Střední školu průmyslovou a strojní v Praze 2.

Zdroj: pametnaroda.cz
Stanislav v době studií
prům. škola, 1943
Zdroj: pametnaroda.cz
Stanislav Husa
maturitní foto, 1947

Po maturitě začal pracovat ve Stalinových závodech v Litvínově.
Záhy narukoval na vojnu, přihlásil se k výcviku u letectva v záloze.
Letecký výcvik zahájil v Pardubicích, kde nastoupil na akademii navigátorů pro důstojníky v záloze při Letecké vojenské akademii Hradec Králové. Přešel potom k bitevnímu pluku v Praze.
Podepsat armádě „definitivu“ však nakonec odmítl.

„Na vojnu jsem šel v roce 1948 jako naivní loajální občan. Věřil jsem Benešovi a Masarykovi. Na vojně jsem se setkal se skutečností a odcházel jsem jako největší reakcionář…“ popisuje Stanislav Husa počátky svého „rozchodu s režimem“.

Zdroj: pametnaroda.cz
Barikádníci, nákl. nádr. Žižkov, 1945
v 1.řadě 2.zprava, sedící

Zdroj: pametnaroda.cz
Plachtařský výcvik, 1948
S.H. první zleva, klečící

Zdroj: pametnaroda.cz
Stanislav Husa
letec


Zapojil se do převaděčských aktivit, ke kterým se v německém příhraničí shodou náhod připletla jeho tchyně.
Podařilo se jim převést asi osmadvacet osob.

Státní bezpečnost jej předvedla k výslechu do Litoměřic.

Stanislav Husa byl nakonec odsouzen za špionáž ke čtyřem rokům nucených prací v uranovém dole Jáchymov, tchyně za velezradu nejprve k šesti a po odvolání k osmi letům odnětí svobody.

Byl v Jáchymově v lágru Nikolaj, kde pracoval na šachtě Eduard.

Po propuštění z vězení pracoval pro Škodu Plzeň a Československý lodní registr.
Pro své schopnosti a znalosti měl možnost pracovně navštívit mnohé země, Polsko, Německo, Francii, Japonsko, Irák.

Zdroj: pametnaroda.cz
Svatební fotografie
Stanislav Husa, Marie Husová, rozená Kalfusová
1951

Zdroj: pametnaroda.cz
S.H. s manželkou, 1952

Zdroj: pametnaroda.cz
S manželkou a dcerou
. po propuštění, 1956

Marie Husová vzpomíná  (Praha, 02.08.2016, video)
   Odsouzení manžela
   Návštěvy v Jáchymově
   Příjezd Rusů do Prahy


Po roce 1989 začal zapojovat do aktivit obnovené Československé obce legionářské. Čtrnáct let byl předsedou Československé obce legionářské na Praze 6. V důchodu pomáhal například s elektronickým evidováním spisů z doby prvního odboje.

Měl možnost setkat se s řadou osobností. Nejhlubší vztah navázal s Antonínem Špačkem, na kterého vzpomíná jako na svého druhého otce. Obdivoval také generála Františka Fajtla, často se setkával s Tomášem Sedláčkem, zakládajícím předsedou obnovené legionářské obce.
S Rudolfem Pernickým se sblížil natolik, že mu nakonec zařizoval i pohřeb.

Stanislav Husa se v současnosti účastní pietních a vzpomínkových akcí a snaží se tak udržovat vzpomínku na svého otce a celé legionářské hnutí.

Za svojí činnost obdržel mnohá ocenění.

Dne 20.6.2019 mu bylo udělěno čestné občanství.  


AUDIO

témanahránočas
Hledání otcova hrobu v Hamburku21.04.20150:02:46
Převádění lidí do západního Německa21.04.20150:01:44
Na výročí vylodění v Normandii21.04.20150:02:17

Na této stránce jsou se souhlasem zdroje použity texty, audio a fotografie z webu .
Sestavil: J. Jánský, 11/ 2016


ZDROJ:

Paměť národa- Stanislav Husa

Augusta Nekolová-Jarešová, křtěná Augusta Marie (autoportrét)

(7. července 1890 Jablonná u Benešova – 15. srpna 1919 Kutná Hora), byla česká malířka, kreslířka, ilustrátorka a grafička. Dobová kritika ji označila za nejnadanější českou malířku.

(wikiwand.com)

Pramen Panny Marie Sedmibolestné v Lysolajích.

Pramen léčivé vody v horní části obce Lysolaje, na začátku hlubokého údolí
a přírodní rezervace zvané Housle se zachovanými původními druhy rostlin.
Pramen dosud využíván k odběru pitné vody.
Je to zajímavé místo, které stojí za připomenutí.
Divím se, že ta zázračná voda je ještě pitná, ale je tam umístěna cedule
s rozborem vody, která konstatuje, že voda je pitná !
Přičemž obsahuje nějaké minerály, takže je, ještě k tomu, "minerální".
U pramene kaplička Panny Marie Sedmibolestné.
Konala se zde každoročně např. Slavnost květů a stále se koná,
vždy po 1. květnu, na palouku za kapličkou.
(B.Sommer, 2/2016)

Vzpomínám a tak dnes zabloudím na internetu i na web školy, na níž jsem kdysi kratičce působila-ZŠ M. Alše. A jsem potěšena, že jsem zde našla své tehdejší "svobodné" příjmení-Hospůdková.
Učila jsem zde v roce 1988/89 třídu II.A (Klára Bachová, Tomáš Babulík, Lenka Anderová,…vzpomněla bych si i na další žáky).
Byl to pro mne rok JAKO V RÁJI-báječná ředitelka Věra Herešová, pohodové kolegyně a kolegové, zlaté děti.
Z kolegyň si pamatuji na Jarku Hamzovou, se mnou nastoupila na školu Zuzana Semmlerová a krátce jsem se potkávala s Honzou Bočanem (syn Hynka Bočana-tehdy ještě studoval, ale učitelů bylo málo, učili i studenti).
Pamatuji si ještě na Evu ?-byla tělocvikářka. Bezva byla paní Varvažovská, která jako učitelka v důchodu ještě dělala vychovatelku v družině.Ráda vzpomínám. Moc zdravím krásný Suchdol.

S pozdravem Hana Smělíková (Hospůdková), leden 2019.

František Kavalír

Narodil se v roce 1878 v Oseku čp. 78.
František Kavalír byl architekt a publicista. V Praze studoval u Prof. Jana Kotěry na Umělecko-průmyslové škole.V roce 1914 byl spoluzakladatelem Společnosti architektů, členem výboru a vydavatelství časopisu"Styl" - časopisu pro architekturu, stavitelství a umělecký průmysl. Přispíval i do časopisu "Krásy domova". Dále byl spoluzakladatelem a předsedou "Artělu" - instituce pro vybudování českého uměleckého průmyslu. Se svým bratrem Václavem založili stavební firmu Bratří V a F Kavalírové v Praze na Smíchově a byl jejím šéfem. Mezi mnoha stavbami je významná záchrana středověké usedlosti v Praze na Hřebenkách.
Zemřel v Praze v roce 1932 a je pohřben na Královských Vinohradech.
Zdroj: obec Osek

Pohled na Starý Suchdol, když se jde od ulice Na mírách vpravo kolem statku do Dolíků.
Nahoře výrazný statek Skrčených (Křen).
Bílý objekt uprostřed nevím, asi tam byl nějaký takový dům.
(B.S. 11/2015)

Antonín Mánes

Pohled na starý Bubeneč směrem severním, na Troju v pozadí a údolí Vltavy.
Uprostřed kostel sv. Gotharda s farou, před ním hostinec „Na slamníku“.
V místě bývalého rybníka vede nyní ulice Wolkerova vpravo směrem k parkovému náměstí a ulici „Pod kaštany“.
(B.S., 4/ 2016)

V nynější Staročeské ulici čp. 284 byla postavena prodejna a sklad pro Včelu. Přesné datum výstavby není zjištěno. Ale plán stavby byl z roku 1927. (Z. Kučerová)

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení
pro Františka a Marii Kartouzkovy na krám se střižním zbožím (krejčovský krám).
V současné době je zde trafika. (Pozn. red.: zrušena v roce 2021)
(Z. Kučerová)

Veleznámý holič a kadeřník, který měl dlouhá léta svůj krámek, resp. dva krámky naproti škole.
Pan Hruška později vedl jen pánské oddělení.
Vedlejší krámek pro dámy obsluhovala jeho dlouholetá spolupracovnice paní Pečinková.
(Z. Kučerová)

Každý, kdo se trochu zajímá o přírodní scenérie krajiny v okolí Suchdola, zajisté na první pohled pozná,
které zákoutí suchdolského plenéru se na této krajinomalbě malíře Josefa Hapky nachází.
Samozřejmě, že se jedná o pohled od Kozích hřbetů, možná dokonce z Holého vrchu, na Trojanův mlýn,
před nímž jsou patrny tzv. „Louky“, zatravněný poldr Únětického potoka, na místě bývalého rozsáhlého rybníka z 18. stol.
Za mlýnem jsou zřejmé lomy na kámen v Tichém údolí a v pozadí kousek suchdolské zástavby před Roztockým hájem.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Jižní brána statku se po mnoha letech nalézá v podstatě v nezměněné podobě,
jenom zachycená, trochu abstraktní podoba, mezitím přešla do stavu realismu.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Autorka zobrazila bývalou viniční usedlost Tříkrálka u Sedleckého přívozu na severním okraji Prahy.
Přívoz spojoval pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky patřící do Bohnic.
V minulosti sloužil přívoz i k převážení pohřebních fiakrů,protože Sedlec neměl vlastní hřbitov.
Pohon se v průběhu staletí měnil od vesel přes přitahování za podvodní lano
až k motorovým pramicím a skončil v l étě 1991.
Na místě usedlosti se dnes nachází budovy Útulku pro drobná zvířata.