Plk. Fárek František

---

Československý dobrovolník z let 1918- 1919.
V červnu 1919 tězce zraněn u Rožnavy.
V roce 1919 dostal Válečný kříž.

---

Před 2.sv.válkou bydlel v Břevnově a ve Střešovicích.
V roce 1939 si začali stavět s manželkou (Marie Ovesná, *1901) domek v Suchdole.

---

V roce listopadu 1921 nastoupil jako štábní kapitán do 2.oddělení hlavního štábu v Praze, které vedl pluk. Soukup.

V letech 1935-39 vedl zpravodajskou rezidenturu v Ústí n Labem (specifikovaná pro Německo).

V březnu 1939, jako důstojník hlavního štábu , byl pověřen řízením vojenské zpravodajské služby.
Zajišťoval spojení s ústředím v Londýně.

14.3.39 tzv. „Moravcova jedenáctka“ odletěla do Londýna, ale nechali v ČSR svoje rodiny, zajišťoval jejich odsun.

15. – 16.3.1939 spolu s Antonínem Longou předával zpravodajskou službu veliteli něm.zprav.služby abwehru v Praze.
Před tím byla provedena likvidace písemností, archivů a dokumentace.

---

Tři konšelé

15.3.1939 František Fárek, Antonín Longa a Alois Čáslavka založili skupinu „Tři konšelé“.

Skupina dodávala informace o německé armádě i polskému velvyslanectví v Praze .
Začátkem dubna 1939 se jim podařilo přes francouzskou ambasádu navázat styk s československou zpravodajskou skupinou v exilu vedenou plk. Františkem Moravcem.

20.4.1939 kpt.F.Fárku navštívilo Gestapo. Snažili se jej pod přísliby velkého platu nalákat ke spolupráci.
Když odmítl, přišli za pár dní znovu, a obrátili mu byt vzhůru nohama – hledali vysílačku.

V červenci 1939 získala skupina další spojení, tentokráte přes polskou ambasádu na polskou zpravodajskou službu.
Polákům předávali informace o dislokacích a pohybech německých jednotek v Protektorátu a na Slovensku.

Tři konšelé zůstali nezávislou skupinou.

Na stopu skupiny se gestapo dostalo při výsleších pozatýkaných příslušníků skupiny.
Během září a října 1939 agenti gestapa prováděli sledování podezřelých a začátkem listopadu 1939 udeřili.

6.11.1939 byli zatčeni F. Fárek a A. Longa, které Lidový soud v Berlíně odsoudil pro přípravu velezrady na deset let káznice a ztrátě cti.
A. Čáslavka zatčení unikl, neboť byl v době zatýkání ve Švédsku.

Umísťován do věznic Moabit, Golnow.
18.12.41- převezen do bavorské pracovní káznice v Ebrachu.
3.4.1945- převezen do Straubingu. Zde zažil silné americké bombardování.
25.4.1945-nastupuje do „pochodu smti“ do Dachau.
30.4.1945-u Moosburgu byli osvobozeni Američany.

16.5.1945– Fr.Fárek se vrací domů do Prahy.

---

---

František Fárek se po osvobození Američany přihlásil do zpravodajské služby.
Jako plukovník zde působil do roku 1948, kdy byl propuštěn.

---

VYZNAMENÁNÍ A OCENĚNÍ

Zahraniční:
„Officier d´ Académie“– čestný titul, udělený francouzkým ministrem nár.vzdělávání.
„Medaile Commémorative“– pamětní madaile udělená v Paříži direktoriem FIDAC.

Domácí:
Čěskoslovenká medaile za chrabrost.  (1946)
Československý válečný kříž 1939.  (1946)
Československá medaile za zásluhy I.stupně.  (1946)

Dále řada čestných, pamětních, záslužných medailí a odznaků.

---

Od roku 1948 byl často perzekvován včetně uvěznění nebo podstatným snížením důchodu.

---

ODEZVY

„Stopy mizí v archivu“

---

„Přísně tajné“– spoluautorství rozhlasových pořadů z historie čs.zpravodajské služby,
(hovoří Miloš Kopecký a plk.František Fárek), první polovina roku 1969.
 časopis Českoslovenký rozhlas únor 1969 (pdf)

---

„Bankovní dům Daubner“– v roce 1988 uvedla Československá televize televizní inscenaci podle skutečných událostí.
Št. kapitána F. Fárka ztvárnil J. Hanzlík (režie Pavel Háša, scénář Oldřich Daněk).
  časopis  (8/ 1988, název nezjištěn) (pdf)
Česko-Slovenská filmová databáze  (odkaz)

---

---

ZDROJE:
Z rodinného archivu prof. Ing. Jiřího Fárka CSc.
„Stopy mizí v archivu“, František Fárek, 1975
Vzpomínky PhDr. Bohumíra Glose

ODKAZY:
Vojenské zpravodajství  Ministerstvo obrany ČS (2008)

---

Zpracoval: J. Jánský 3/2016, aktualizace: 6/ 2019