PhDr. Cinger František


Narozen: 18. 3. 1956, Praha

Publicista, spisovatel, pedagog.

V Suchdole žije od roku 1979.

Se svolení Františka Cingera.

Rodák z Dejvic se na Suchdol přiženil v srpnu 1979, byť že se v něm ve dvou procházel už od ledna 1975.

Absolvent oboru čeština – dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1975-1980).
Další studium v oboru česká literatura zakončil v roce 1982 obhájením titulu PhDr.
Po studiích se věnoval novinářské práci, především na téma literatury a obecně kultury.
Od roku 1978 publikoval v periodicích Rudé právo, Právo, Tvorba, Svět v obrazech, Ahoj na sobotu, literarni.cz, novinky.cz.
Příspěvky o literatuře, spisovatelích, o divadelní a vojenské historii.

Je členem:
   České asociace autorů detektivní literatury
   Klubu českých spisovatelů
   Akademie literatury české
   Akademie science fiction, fantasy a hororu


Knižní publikace:

Bylo jich deset—Rozhovory se smrtelnými nesmrtelnými2000
3×18—Portréty a postřehy2002, 2003, 200, slovensky 2005
Arnošt Lustig zadním vchodem2009
Tři osudy—Ota Pavel, Adolf Müller, Bohumil Hrabal2004
Smějící se slzy aneb Soukromý život Jana Wericha2004, 2014
Dvanáct podob Jana Wericha2005
Šťastné blues aneb Z deníku Jaroslava Ježka2006, 2018, vydáno i v breillově písmu 2007
Generál z rodu rebelůS Jaroslavem Selnerem ml., 2007
Prokletí slavných2007
Voskovec a Werich aneb Válka proti lidské blbostiS Jaromírem Farníkem, 2007
K.E.Macan—Hold muži, který nevidomé učil poznávat svět2008
Český osud2011
Jaroslav Seifert—Laskavě neústupný pěvec2011
Voskovec, Werich—Dialogy přes železnou oponuS Karlem Kolišem, 2012
To byl Arnošt Lustig—Co s ním prožil a zapsal František Cinger2019

Další literární činnost

  • Ve sbornících:

    13 českých skandálů, (spoluautor a editor), 1995.
    O Janu Kutnauerovi řečeném Kutenka. in 27 popravených českých pánů očima 27 nepopravených českých spisovatelů, 2000.
    Ladislav Fuks, Joseph Roth a Hermann Hesse. in In flagranti, 2002.
    Hašek a Švejk, humor tisíciletí, 2003.
    Bez démonů minulosti, česko-německé vztahy v osudových okamžicích společné historie, 2003.

  • Doslovy ke knihám:

    Okamžiky – Arnošt Lustig vzpomíná na Otu Pavla, 2003, 2010.
    Tiskoví magnáti V+W, 2008. (Reedice časopisů Osvobozeného divadla Vest Pocket Revue a Lokální Patriot).
    Jan Werich: Deoduši, 2010.

  • Booklety CD:

    Deoduši, 2012.
    Voskovec a Werich: Poslední forbína. Setkání ve Vídni 1974, vydáno 2012.
    Voskovec a Werich: Vídeň 1971, Montreal 1977, vydáno 2014.
    Jan Werich Suma sumárum, vydáno 2020.


Křest knihy K.E.Macan—Hold muži, který nevidomé učil poznávat svět, 2008

Zdeněk Mahler (vpravo), kmotr knihy, uprostřed František Cinger,
vlevo ředitel knihovny a tiskárny pro nevidomé Bohdan Roulle.

Křest knihy Voskovec a Werich aneb Válka proti lidské blbosti, 2007

Zleva Gustav Heverle, Jiří Suchý, Jaromír Farník, František Cinger, Arnošt Lustig.


O Suchdolu

„Suchdol je báječné místo k životu, kde jsme odchovali dva syny, kteří se k nám sem vracejí s vnoučaty.
Osobitý ráz určuje dávná historie přemyslovské cesty z Levého Hradce na Pražský hrad i pozdější působení Mikoláše Alše a dalších osobností.
Okolí včetně Kozích hřbetů i nedalekých Únětic s památkami kultury z doby kamenné láká k procházkám.

Stejně jako celý kampus ČZU, který se zvlášť v posledních deseti, patnácti letech proměnil v pečlivě udržovanou zelenou zahradu.

Poznal jsem tu a nadále potkávám mnoho fajn lidí.“

Řekl Fr. Cinger redakci Historie Suchdola.


Text, foto: Fr. Cinger, 2/ 2020
Pro web zpracoval: J. Jánský, 3/ 2020

Augusta Nekolová-Jarešová, křtěná Augusta Marie (autoportrét)

(7. července 1890 Jablonná u Benešova – 15. srpna 1919 Kutná Hora), byla česká malířka, kreslířka, ilustrátorka a grafička. Dobová kritika ji označila za nejnadanější českou malířku.

(wikiwand.com)

Pramen Panny Marie Sedmibolestné v Lysolajích.

Pramen léčivé vody v horní části obce Lysolaje, na začátku hlubokého údolí
a přírodní rezervace zvané Housle se zachovanými původními druhy rostlin.
Pramen dosud využíván k odběru pitné vody.
Je to zajímavé místo, které stojí za připomenutí.
Divím se, že ta zázračná voda je ještě pitná, ale je tam umístěna cedule
s rozborem vody, která konstatuje, že voda je pitná !
Přičemž obsahuje nějaké minerály, takže je, ještě k tomu, "minerální".
U pramene kaplička Panny Marie Sedmibolestné.
Konala se zde každoročně např. Slavnost květů a stále se koná,
vždy po 1. květnu, na palouku za kapličkou.
(B.Sommer, 2/2016)

Vzpomínám a tak dnes zabloudím na internetu i na web školy, na níž jsem kdysi kratičce působila-ZŠ M. Alše. A jsem potěšena, že jsem zde našla své tehdejší "svobodné" příjmení-Hospůdková.
Učila jsem zde v roce 1988/89 třídu II.A (Klára Bachová, Tomáš Babulík, Lenka Anderová,…vzpomněla bych si i na další žáky).
Byl to pro mne rok JAKO V RÁJI-báječná ředitelka Věra Herešová, pohodové kolegyně a kolegové, zlaté děti.
Z kolegyň si pamatuji na Jarku Hamzovou, se mnou nastoupila na školu Zuzana Semmlerová a krátce jsem se potkávala s Honzou Bočanem (syn Hynka Bočana-tehdy ještě studoval, ale učitelů bylo málo, učili i studenti).
Pamatuji si ještě na Evu ?-byla tělocvikářka. Bezva byla paní Varvažovská, která jako učitelka v důchodu ještě dělala vychovatelku v družině.Ráda vzpomínám. Moc zdravím krásný Suchdol.

S pozdravem Hana Smělíková (Hospůdková), leden 2019.

František Kavalír

Narodil se v roce 1878 v Oseku čp. 78.
František Kavalír byl architekt a publicista. V Praze studoval u Prof. Jana Kotěry na Umělecko-průmyslové škole.V roce 1914 byl spoluzakladatelem Společnosti architektů, členem výboru a vydavatelství časopisu"Styl" - časopisu pro architekturu, stavitelství a umělecký průmysl. Přispíval i do časopisu "Krásy domova". Dále byl spoluzakladatelem a předsedou "Artělu" - instituce pro vybudování českého uměleckého průmyslu. Se svým bratrem Václavem založili stavební firmu Bratří V a F Kavalírové v Praze na Smíchově a byl jejím šéfem. Mezi mnoha stavbami je významná záchrana středověké usedlosti v Praze na Hřebenkách.
Zemřel v Praze v roce 1932 a je pohřben na Královských Vinohradech.
Zdroj: obec Osek

Pohled na Starý Suchdol, když se jde od ulice Na mírách vpravo kolem statku do Dolíků.
Nahoře výrazný statek Skrčených (Křen).
Bílý objekt uprostřed nevím, asi tam byl nějaký takový dům.
(B.S. 11/2015)

Antonín Mánes

Pohled na starý Bubeneč směrem severním, na Troju v pozadí a údolí Vltavy.
Uprostřed kostel sv. Gotharda s farou, před ním hostinec „Na slamníku“.
V místě bývalého rybníka vede nyní ulice Wolkerova vpravo směrem k parkovému náměstí a ulici „Pod kaštany“.
(B.S., 4/ 2016)

V nynější Staročeské ulici čp. 284 byla postavena prodejna a sklad pro Včelu. Přesné datum výstavby není zjištěno. Ale plán stavby byl z roku 1927. (Z. Kučerová)

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení
pro Františka a Marii Kartouzkovy na krám se střižním zbožím (krejčovský krám).
V současné době je zde trafika. (Pozn. red.: zrušena v roce 2021)
(Z. Kučerová)

Veleznámý holič a kadeřník, který měl dlouhá léta svůj krámek, resp. dva krámky naproti škole.
Pan Hruška později vedl jen pánské oddělení.
Vedlejší krámek pro dámy obsluhovala jeho dlouholetá spolupracovnice paní Pečinková.
(Z. Kučerová)

Každý, kdo se trochu zajímá o přírodní scenérie krajiny v okolí Suchdola, zajisté na první pohled pozná,
které zákoutí suchdolského plenéru se na této krajinomalbě malíře Josefa Hapky nachází.
Samozřejmě, že se jedná o pohled od Kozích hřbetů, možná dokonce z Holého vrchu, na Trojanův mlýn,
před nímž jsou patrny tzv. „Louky“, zatravněný poldr Únětického potoka, na místě bývalého rozsáhlého rybníka z 18. stol.
Za mlýnem jsou zřejmé lomy na kámen v Tichém údolí a v pozadí kousek suchdolské zástavby před Roztockým hájem.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Jižní brána statku se po mnoha letech nalézá v podstatě v nezměněné podobě,
jenom zachycená, trochu abstraktní podoba, mezitím přešla do stavu realismu.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Autorka zobrazila bývalou viniční usedlost Tříkrálka u Sedleckého přívozu na severním okraji Prahy.
Přívoz spojoval pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky patřící do Bohnic.
V minulosti sloužil přívoz i k převážení pohřebních fiakrů,protože Sedlec neměl vlastní hřbitov.
Pohon se v průběhu staletí měnil od vesel přes přitahování za podvodní lano
až k motorovým pramicím a skončil v l étě 1991.
Na místě usedlosti se dnes nachází budovy Útulku pro drobná zvířata.