Chronologie

Významné události Suchdola

Do poloviny 10. stol.n.l.Do této doby nejsou o osídlení Suchdola žádné záznamy.
Nálezy lidských koster. V oblasti dnešních Výhledů bylo křesťanské pohřebiště.
Z ještě dřívější doby nalezeno pohřebiště Keltů- kolem Roztocké ulice v blískosti háje.
Z doby okolo roku 800 n.l. nalezeny střepy- za sokolovnou proti domu čp. 366.Poblíž dnešního Trojanova mlýna se snad v 9.stol. ale určitě ve století 10. usadili první Suchdoláci.
935-972Vláda Boleslava I.
V těchto neklidných dobách vzniká Suchol, resp. suchdolský dvorec.
Vzniká na okraji významné cesty do Levého Hradce.Prostíral se zde rozsáchlý les Luboca ( podklad pro názen obce Liboc). Patřil knížecí rodině Přemyslovců.
Pro potřeby lovu byla zřízena lovecká chatrč, z které vzniká myslivna. Mohla vzniknout na konci 9.stol. nebo začátkem 10.stol.n.l.
Toto první stavení na Suchdole bylo v místě dnešního domu č.p. 2
(pod zvoničkou).Jeden levohradecký přemyslovský vladyka rozšiřoval své hradiště. Buduje dvorec-přízemní roubená obytná budova, budovy pro dobytek. Celý dvůr obehnán palisádovým plotem.
1045První listinná zmínka o Suchdole. Listina psaná na pergamenu. Majitelem dvorce se stává klášter pannen benediktínek u sv. Jiří na Hradčanech.
V té době abatyše Němka Adelheida.
Originál listiny byl chován v archivu kláštera v Rajhradě na Moravě.
V roce 1770 pořídil její opis Gelasiua Dobner (předchůdce Palackého).
Později se opis ztratil—patrně do Vídně.
1132Postaven kostel v Úněticích.
Ves Suchi dól k němu přifařena.
1221Listina nejvyššího soudu.Kněžna Anežka, dcera Přemysla I. byla v té době abatyší svatojiřského kláštera.
Podala stížnost k nejvyššímu soudu na purkrabího v Levém Hradci- neoprávněné zacházení s obyvateli vsi.
Soud jí dal za pravdu. Obec tehdy zvaná Suchi dól.
1223Papežský dekret. Papež Řehoř IX. potvrzuje svatojiřskému klášteru všechny jeho statky v Čechách.
Zde je uveden i Suchdol jako „villa Suchidol“.
1266Soudní zápis. Vystupuje zde svědek „testis Radlaus Zuchidol“.
Zač. 14. stol.Založena tvrz. Nad myslivnou- horní cesta ke škole.
1403Tehdejším majitelem tvrze—rytíř Nyklík (Niklin) (Mikuláš) z Ořecha.Psal se „Nicolaus de Orzech et de Suchdol“.
Od roku 1391 byl královským vrchním kuchařem krále Václava IV.
1405Rytíř Nyklík prodal tvrz Zdeňkovi z Chýně.
Ten ji vlastnil do r. 1415.
1420Král Zikmund napadá Prahu.
Je poražen. Vztek si vylévá na okolí, včetně Suchdola—vypalování, drancování.
1421Po dalším vítězství Pražanů nad Zikmundem, osvobozují Suchdol.
Zabírají suchdolský klášterní statek.
Benediktínky i přes snahu jej již nikdy nedostaly zpět.
Na dvorci ponechán starý správce až do roku 1429.
1429Vlastníkem suchdolského dvora se stává Jan Keruňk Jednooký z Lomu.
Psal se „Jednooký seděním na Suchdole“.
Držel jej však neprávem, po právní stránce patřil stále jeptiškám.
Protože neměl doklad, musel v roce 1454 na příkaz Ladislava Pohrobka statek vrátit bez náhrady.
Odvolal se a statek mu byl vrácen.
1487Karuňkovi dědicové prodali statek Ondřeji Předborovi z Radešína.
1490Majitelem Suchdola se stává Václav Budovec z Budova.
Významný rod, který v Suchdole sídlil 55 let.
1505Václav Budovec prodává statek neznámo komu.
1525Zápis o tvrzi Václava Budovce z Budova.
1541Synové Václava Budovce, Adam a Kryštov opět kupují suchdolský statek.
Za nedlouho jej prodávají Štěpánu Tetaurovi z Tetova.
1557Panství prodáno rytíři Ctiboru Sluzskému z Chlumu a na Tuchoměřicích.
Buduje statek. Pro svého syna Zikmunda staví zámeček —stojí dodnes.
Zřizuje pivovar. Čepuje se v hostinci u Urbanů.
Po jeho smrti jej spravuje jeho syn Zikmund.
Po náboženských soudních sporech Adam Sluzský zřizuje na statku modlitebnu. Zemřel r. 1617.
1617-1624V těchto letech spravuje statek vdova Kateřina Sluzská ze Zábědovic.
Po její smtri byl její majetek zkonfiskován jako i u jiných protestantů.
Končí jedno z nejlepších období rozkvětu naší obce.
1625Zavedena na podbabské silnici pošta z Prahy do Drážďan.
1631-1638Majitelem statku byl Kateřina Polyxena z Donína.
1638-1643Majitelem statku byl Hynek Vamberský z Rohatce.
1643-1645Majitelem statku byla rodina Egida Fuchse z Reinburku.
1645-1648Majitelem byl rodina rytíře Rudolfa Cellera z Rosenthalu.
1648-1652V roce 1648 Švédové Suchdol vypálili.
Obyvatelé odcházejí. Zůstává v troskách do roku 1652.
1652-1675Suchdol kupuje rytíř Jakub Ondřej Roden z Hirsenau,
soudce v markrabství moravském a správce v Opavsku a Krnovsku.
Připojil i usedlost Dvořec v Lysolajích.
V roce 1662 žádal pražského purkrabího o právo vybírat mýto za používání suchdolské cesty vedoucí přes Prašný most na Pražský hrad.
Purkrabí toto uznal, ale vše provedl pro vlastní prospěch.
1654Podle záznamu V Tereziánském katastru bylo ve vsi 7 gruntů, jeden z nich ležel ladem.
1656-1664Roden pronajal usedlost správci Danielu Oriesovi na 12 let.
Ten obnovil zámeček, pivovar a tři velké stodoly.
Na panství se vrací asi polovina obyvatel.
1664-1668Správcem statku se stal Daniel Petržilka.
1668Správcem statku se stal Daniel Rodanovský.
Ten sám sobě prodal lysolajskou usedlost Dvořec bez vědomí Rodena.
1675Po smrti Rodena majetek přešel na příbuzného hraběte Vojtěcha Šternberka.
1678V tomto roce jej koupil rytíř Kašpar Proya z Gieselberka.
V této době byl statek zařazen mezi tzv. alodiální (svobodné), takže majitel s ním mohl zacházet dle svého, na rozdíl od statku lenního.
Proy obratem prodal statek benediktinskému klášteru v Emauzích.
1679-1932Po Bílé hoře upadli slovanští benediktíni v nemilost.
Císař Ferdinand II. klášter věnoval španělským benediktinům.
Ti v tomto roce získávají Suchdol. Smlouvu podepisuje španělský opat Didacus á Canvera. Jeho následovníci byli většinou Němci.
Sousedé posměšně nazývali Suchdol „španělskou vesnicí“.
1680Morová rána.
Suchdolští pochováváni na morovém hřbitově u dnešní kaple sv. Václava.
Mor se vrátil v letech 1713-1714.
1681Gruntovní kniha uvádí 15 gruntů a dva mlýny.
Z toho jsou 4 poloviční sedláci a deset chalupníků.
1704Rychtář a šafář Martin Ježek dal postavit zděnou zvonici na morovém hřbitově jako díkuvzdání za zažehnání moru.
1721Tereziánský katastr zachycuje 8 usedlostí.
Uvádí také název „nad rybníkem Jordánem“, který později mizí.
1755Zvonice přestavěna na kapli.
1770Započato s číslováním domů.
Do té doby se domy označovaly podle držitelů.
1785Josefínský katastr zaznamenává 17 usedlostí, z toho 3 hostince a 2 mlýny.
1822
8. června		Požár suchdolského dvora.
Rozdílné záznamy—obec vyhořela celá—jen zámeček s celým dvorem.
1825Eichlerova sbírka zaznamenává 30 domů, 246 duší, kostel sv.Václava se hřbitovem, zámek, dvůr, ovčárnu, 3 mlýny (z toho jeden vyhořelý) a hospodu.
1850Zrušen hřbitov u kaple s. Václava.
1866-1896Na statku se v nájmu usídlila rodina Brandejsů,
1901
19. února		Sehráno první ochotnické divadlo.
1908Žádost Suchdola o připojení k Praze. Odloženo.
1920Nájemcem statku Alois Kolínský.
Špatný hospodář. Jako nájemce zkrachoval.
1923Nájemcem statku Jan Lacina.
Opravil všechny budovy. Počínal si ale bezohledně, ve velkém těžil kámen z Kozích hřbetů. Musel být zastaven.
1924Praha chtěla připojit část Suchdola—Horní Sedlec + Suchdol po ulici Jiráskova (Osvobození).
Obec se chtěla připojit celá. Takto zamítnuto.
Obec přejmenovaná ze Sukdol na Suchdol.
Vypsána soutěž na návrh školy.
1932Končí panství emauzských benediktinů na suchdolském dvoře (1679 – 1932).
Ti převádějí statek na továrníka V.Součku z Mochova. Od té doby mohl majitel volně disponovat s pozemky.
Část pozemků přešla na Občanskou záložnu v Poděbradech. Další část pozemků prodal Souček stavitelské firmě Alois Vavrouš a další ing.Bošinovi.
1934
9. září		Otevření sokolovny.
1935Ze statku odchází nájemce Jan Lacina.
Na jeho místo byl vybrán Němec ing.dr Karel Werba.
1937Zavedení orientačních čísel na modrých tabulkách.
1939-1945okupace.
1941Německý wermacht zabírá obecnou školu.
1942
2. listopadu		Zahájení provozu poštovního úřadu.
1945Pražské květnové povstání.
1945
20. srpna		Zrušení lazaretu.
1953
1. září		V rámci reorganizace školství, byla v Suchdole zřízena „osmiletka“.
Propůjčen čestný název „Osmiletá střední škola Mikoláše Alše v Suchdole u Prahy“.
1957Zahájena výstavba Vysoké školy zemědělské.
1957
8. března		Vychází první číslo měsíčníku „Suchdolské noviny“.
1959Změna katastru.
Lokalita „Za hájem“, patřící dříve k Roztokům, připojena k Suchdolu.
Nová hranice vymezena asi 20 kamennými mezníky.
1963
1. ledna		Území, kde se staví Vysoká škola zemědělská, se připojuje ke katastru Suchdola.
Předtím katastr Lysolaje.
1964
březen		Dr. Ladislav Navrátil dokončuje knihu „Suchdol a kraj poznamenaný dávnověkem“.
Tisíc let Suchdola—přednášky L.Navrátila v sokolovně (6.3.a duben 1964). Velký zájem.
1964Stalinova třída přejmenována na Suchdolská.
1964Slavnostní zahájení školního roku 1964/65 na fakultách Vysoké školy zemědělské.
1966
leden		Vychází 1.číslo Suchdolského zpravodaje (náhrada za Suchdolské noviny).
Nastávají ale potíže.
1966Zřízena druhá autobusová linka 147.
Jezdila po Kamýcké ulici na Výhledy (Na Chumberk).
1968
1. ledna		Připojení Suchdola k Praze (z okresu Praha-západ)
1968
srpen		Začátek ruské okupace
Vrtulník střílí na školu.
1970Přejmenování ulic.
Z důvodu, aby v Praze nebyly ulice se stejným názvem.
1974
1. března		Bylo zrušeno MO VB vSuchdole.
1983
1. září		Otevřen šestitřídní pavilon základní školy.
1983V říjnu vyšlo první číslo Suchdolského zpravodaje.
1990
6. března		Rada ONV Praha 6 přijímá rozhodnutí připojit Horní Sedlec k Suchdolu.
1990
3. května		Vyhořel objekt školního pavilonu.
1990
listopad		Nový ofic.název úřadu: Místní úřad městské části Praha-Suchdol.
1993
1. září		Otevřena nová budova základní školy.
2000
1. ledna		Městská část Suchdol otevírá své webové stránky.
2013Založeny webové stránky historiesuchdola.cz.
25. 9. 2022Otevření kaple sv. Václava po rekonstrukci.

ZDROJE:
Archiv hl. města Prahy.
Archiv země české, Rakovník.
Archiv Národního muzea.
Suchdolská obecní kronika.
Suchdol a kraj poznamenaný dávnověkem, JUDr Ladislav Navrátil, 1964.

Zpracoval: Josef Jánský, aktualizace 6/2024.

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení pro Františka a Marii Kartouzkovi na krám se střižním zbožím (krejčovský krám). V současné době je zde trafika. (Z.Kučerová, 2017)

Leopold Žalda
(7. října 1753, Hradové Střimelice – 1819, Suchdol u Prahy)
Český římskokatolický duchovní, člen benediktinského řádu a v letech 1804-1819 opat Emauzského kláštera na Novém Městě Pražském.

Pocházel z rodiny kameníka z posázavských Hradových Střimelic. V mládí vstoupil do Sázavského kláštera benediktinského řádu. Zde absolvoval běžnou mnišskou formaci, složil věčné sliby a byl vysvěcen na kněze. I jako mnich se věnoval hudbě a jako hudebník byl poměrně proslulý. Rovněž tak proslul jako kazatel. Po zrušení Sázavského kláštera v roce 1785 odešel do Emauzského kláštera v Praze.

Roku 1804 byl v Emauzích zvolen opatem a tuto funkci zastával patnáct let. Nicméně od roku 1815 se zdržoval stabilně mimo klášter. Žil na (tehdejším) venkově v Suchdole u Prahy na statku, který od roku 1679 byl v majetku emauzských benediktinů. V souvislosti s jeho pobytem byla na statku zřízena malá kaple. V pozdější době statek dostal jméno po novém majíteli–Brandejsův statek. V Suchdole opat Žalda v roce 1819 zemřel a byl pohřben na místním hřbitově u kaple sv. Václava. Novým představeným Emauzského kláštera se stal Robert Petr, který byl ovšem pouze jeho administrátorem.

czwiki.cz

Augusta Nekolová-Jarešová, křtěná Augusta Marie (autoportrét)

(7. července 1890 Jablonná u Benešova – 15. srpna 1919 Kutná Hora), byla česká malířka, kreslířka, ilustrátorka a grafička. Dobová kritika ji označila za nejnadanější českou malířku.

(wikiwand.com)

Pramen Panny Marie Sedmibolestné v Lysolajích.

Pramen léčivé vody v horní části obce Lysolaje, na začátku hlubokého údolí
a přírodní rezervace zvané Housle se zachovanými původními druhy rostlin.
Pramen dosud využíván k odběru pitné vody.
Je to zajímavé místo, které stojí za připomenutí.
Divím se, že ta zázračná voda je ještě pitná, ale je tam umístěna cedule
s rozborem vody, která konstatuje, že voda je pitná !
Přičemž obsahuje nějaké minerály, takže je, ještě k tomu, "minerální".
U pramene kaplička Panny Marie Sedmibolestné.
Konala se zde každoročně např. Slavnost květů a stále se koná,
vždy po 1. květnu, na palouku za kapličkou.
(B.Sommer, 2/2016)

Vzpomínám a tak dnes zabloudím na internetu i na web školy, na níž jsem kdysi kratičce působila-ZŠ M. Alše. A jsem potěšena, že jsem zde našla své tehdejší "svobodné" příjmení-Hospůdková.
Učila jsem zde v roce 1988/89 třídu II.A (Klára Bachová, Tomáš Babulík, Lenka Anderová,…vzpomněla bych si i na další žáky).
Byl to pro mne rok JAKO V RÁJI-báječná ředitelka Věra Herešová, pohodové kolegyně a kolegové, zlaté děti.
Z kolegyň si pamatuji na Jarku Hamzovou, se mnou nastoupila na školu Zuzana Semmlerová a krátce jsem se potkávala s Honzou Bočanem (syn Hynka Bočana-tehdy ještě studoval, ale učitelů bylo málo, učili i studenti).
Pamatuji si ještě na Evu ?-byla tělocvikářka. Bezva byla paní Varvažovská, která jako učitelka v důchodu ještě dělala vychovatelku v družině.Ráda vzpomínám. Moc zdravím krásný Suchdol.

S pozdravem Hana Smělíková (Hospůdková), leden 2019.

František Kavalír

Narodil se v roce 1878 v Oseku čp. 78.
František Kavalír byl architekt a publicista. V Praze studoval u Prof. Jana Kotěry na Umělecko-průmyslové škole.V roce 1914 byl spoluzakladatelem Společnosti architektů, členem výboru a vydavatelství časopisu"Styl" - časopisu pro architekturu, stavitelství a umělecký průmysl. Přispíval i do časopisu "Krásy domova". Dále byl spoluzakladatelem a předsedou "Artělu" - instituce pro vybudování českého uměleckého průmyslu. Se svým bratrem Václavem založili stavební firmu Bratří V a F Kavalírové v Praze na Smíchově a byl jejím šéfem. Mezi mnoha stavbami je významná záchrana středověké usedlosti v Praze na Hřebenkách.
Zemřel v Praze v roce 1932 a je pohřben na Královských Vinohradech.
Zdroj: obec Osek

Pohled na Starý Suchdol, když se jde od ulice Na mírách vpravo kolem statku do Dolíků.
Nahoře výrazný statek Skrčených (Křen).
Bílý objekt uprostřed nevím, asi tam byl nějaký takový dům.
(B.S. 11/2015)

Antonín Mánes

Pohled na starý Bubeneč směrem severním, na Troju v pozadí a údolí Vltavy.
Uprostřed kostel sv. Gotharda s farou, před ním hostinec „Na slamníku“.
V místě bývalého rybníka vede nyní ulice Wolkerova vpravo směrem k parkovému náměstí a ulici „Pod kaštany“.
(B.S., 4/ 2016)

V nynější Staročeské ulici čp. 284 byla postavena prodejna a sklad pro Včelu. Přesné datum výstavby není zjištěno. Ale plán stavby byl z roku 1927. (Z. Kučerová)

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení
pro Františka a Marii Kartouzkovy na krám se střižním zbožím (krejčovský krám).
V současné době je zde trafika. (Pozn. red.: zrušena v roce 2021)
(Z. Kučerová)

Veleznámý holič a kadeřník, který měl dlouhá léta svůj krámek, resp. dva krámky naproti škole.
Pan Hruška později vedl jen pánské oddělení.
Vedlejší krámek pro dámy obsluhovala jeho dlouholetá spolupracovnice paní Pečinková.
(Z. Kučerová)

Každý, kdo se trochu zajímá o přírodní scenérie krajiny v okolí Suchdola, zajisté na první pohled pozná,
které zákoutí suchdolského plenéru se na této krajinomalbě malíře Josefa Hapky nachází.
Samozřejmě, že se jedná o pohled od Kozích hřbetů, možná dokonce z Holého vrchu, na Trojanův mlýn,
před nímž jsou patrny tzv. „Louky“, zatravněný poldr Únětického potoka, na místě bývalého rozsáhlého rybníka z 18. stol.
Za mlýnem jsou zřejmé lomy na kámen v Tichém údolí a v pozadí kousek suchdolské zástavby před Roztockým hájem.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Jižní brána statku se po mnoha letech nalézá v podstatě v nezměněné podobě,
jenom zachycená, trochu abstraktní podoba, mezitím přešla do stavu realismu.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Autorka zobrazila bývalou viniční usedlost Tříkrálka u Sedleckého přívozu na severním okraji Prahy.
Přívoz spojoval pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky patřící do Bohnic.
V minulosti sloužil přívoz i k převážení pohřebních fiakrů,protože Sedlec neměl vlastní hřbitov.
Pohon se v průběhu staletí měnil od vesel přes přitahování za podvodní lano
až k motorovým pramicím a skončil v l étě 1991.
Na místě usedlosti se dnes nachází budovy Útulku pro drobná zvířata.