Prof. Dr. Ing Čejka Jan

---

---

Autor: František Cinger

Jeho odbornou dráhu lze charakterizovat:

Student Fakulty architektury ČVUT (1953 – 1958).
Státní ústav pro projektování zemědělské výstavby Agroprojekt (1959 – 1963).
Asistent FA ČVUT u svého učitele prof. ing. arch. Františka Čermáka (1963/1964).
Bagdádská univerzita, Irák (The University of Baghdad, Department of Architecture Eng.) 1964/1965, opět po srpnu 1968.
Fakulta architektury ČVUT (dva semestry 1967/1968).
Betz Architekten, architektonické studio, Mnichov, Německá spolková republika (od 1969).
Technická univerzita Mnichov, NSR (Technische Universität München), obhajoba doktorské práce (PhD) na téma Islámská architektura – Tonnengewölbe und Bögen islamischer Architektur (1978).
Profesor, po roce děkan Fakulta architektury Ammán, Jordánsko (1979 – 1982).
Profesor Univerzita v Bejrútu, Libanon 1983.
Profesor základů designu, Technická univerzita v Münsteru (Fachhochschule Münster – 1984 – 1998, odchod na odpočinek).
Žije s rodinou v Grevenu, blízko Münsteru, Německo.

---

Vztah k Suchdolu

Podobu Suchdola ovlivnil jako málokdo.
V roce 1957 se zúčastnil anonymní soutěže na nový kampus budoucí Vysoké školy zemědělské (dnes Česká zemědělská univerzita).
Porota v roce 1958 vybrala jeho návrh. Při vítězství v soutěži vyhlášeném v dalším roce mu bylo 25 let!

O centrum výchovy i výzkumu v oboru zemědělství, budoucí Vysokou školu zemědělskou, se kromě Suchdola, tehdy obce za Prahou (součástí hlavního města je až od roku 1968) ucházela i další místa, zvláště Hradec Králové.
Odborná veřejnost ocenila v jeho koncepci:
1. myšlenku jasného zónování (zóna výuková, zóna dílen, stájí apod., zóna obytná).
2. převedení pravoúhlého systému hlavních komunikací do diagonálního systému situování objektů .
3. gradace výrazu i hmot směrem k ústřednímu motivu rektorátu a auly.

---

K Suchdolu váží prof. Čejku stále krásné vzpomínky na první významnou realizaci

Potěšil ho zájem internetových Suchdolských novin, které ho v roce 2016 „objevily“ v německém Grévenu.
Rád se vrátil do doby vzniku kampusu a vyslovil i vyznání k Suchdolu. Samozřejmě že se spojilo s jeho další životní a profesní poutí.

„Z fakulty jsem měl nadále v Suchdole tzv. umělecký dozor a často jsem byl na staveništi.
Při vůbec mé první návštěvě na něm na začátku výstavby všichni zúčastnění seděli ve stavební kanceláři a čekali a čekali, až jsem se zeptal, na koho se vlastně čeká.
„Na architekta,“ ozvalo se několik hlasů. „Ale to jsem já, odpověděl jsem. Oni si nedovedli představit, že tenhle chlapeček, vypadal jsem na svůj věk ještě mladší, má vést tuhle stavbu.
V době soutěže už stála studentská kolej (B, C, D) v hrubé stavbě a ty první tři domy u Kamýcké, o kterých se zmiňujete. Za ty nenesu žádnou zodpovědnost a tu socialisticko-realistickou kolej nebylo jednoduché do moderního areálu zabudovat.
Umělecký dozor jsem měl v Suchdole až do přelomu let 1964/1965, kdy byl Suchdol prakticky hotov a já jsem byl „vyexpedován“ Polytechnou na Universitu v Bagdádu, protože jsem uměl anglicky a protože tam právě vyhodili západní profesory, po šestidenní válce s Izraelem, a sháněli náhradu v Československu, Polsku a Maďarsku. To je ale už úplně jiný příběh.“

---

Snímky v časopisu ukazující výslednou podobu staveb VŠZ

---

Vzpomínka na realizaci kampusu:

„K architektuře mohu jenom dodat, že ten racionální přístup s přiznaným skeletem a výplněmi byl tehdy u vládnoucích komunistů značně neoblíben (vypadal spíš kapitalisticky, než socialisticko-realisticky) a podařilo se to udržet jen díky tomu, že to bylo schováno za Prahou a že rektor prof. Vladimír Kosil (1888 – 1977) chtěl, aby se to realizovalo tak, jak jsem to navrhl: Patrně mu můj pedagog a člen výběrové komise prof. Čermák (1903 – 1998) taky promluvil do duse – oba byli z předválečné generace v moderně vyrostlé.
Z Agroprojektu jsem odešel jako asistent na fakultu roku 1963, ale dozor jsem odtud vedl dál. Tehdy bylo povolání na fakultu jediná moznost, jak se odtud včas dostat. Jinak bych býval musel celou další dobu posazovat typizované kravíny do zastavovacích plánů.
Zajímavost ke konstrukci auly a haly na zemědělské stroje. Tehdy byl stavební průmysl v takovém stavu, ze nebyl schopen vyprodukovat předpjaté nebo jakékoliv jiné nosníky na tato nikoliv nezvyklá rozpětí. Až jsme zjistili, ze jistá firma nabízí vyřazená těžební lana z dolů. Takže jsme na betonový skelet nasadili „čepice“ z lanových konstrukcí, obalených betonem. Počítala to inženýrka Dagmar Chmelírová. s velkou odvahou. Její jméno zmizelo, protože utekla do Německa, kde se spolu občas vídáme, žije v Darmstadtu a stavěla tu celou radu mostů, jeden dokonce vyznamenaný, ale to jen na okraji. Ale její jméno by se mělo uvést.“

Z dopisu prof. Čejky autorovi medailónu.

---

---

Rektorát z doby výstavby a současnosti

---

Provozně ekonomická fakulta

---

Dnes

---

Prezentace:

Realizované architektonické projekty v Bagdádu, v Ammánu, v Bejrútu, v Münteru i jinde. Mj. Mešita Krále Abdulláha v Ammánu (státní mešita Jordánska), kterou projektoval a byla vystavěna po vyhrané soutěži v osmdesátých letech minulého století.

Prohlídka mešity krále Abdullaha

---

Publikace:

Orientační skriptum pro posluchače FA ČVUT v Praze.
     Vytvořeno v Münsteru, tehdy NSR, v prosinci 1990.
     Ručně psaná i kreslená práce seznamující po listopadu studenty i odbornou veřejnost
     s vývojem světové architektury v letech 1968 – 1990).
Grundlagen der Architekturegestaltung (1995).

Darstellungstechniken in der Architektur (1999).

Tendencias de la arquitextura contemporánea (2004).

---

Výstavy maleb, kreseb, grafik

Akrylové barvy, akvarel, barevné tužky a pera, kresby, dřevoryt a suchá jehla, leptání.
Výstava Praha, Bagdád, Ammán, Bejrut, Greven a Münster.

Archiv Ing. Jana Čejky

---

Více:

Prof. Kosil ve vzpomínkách arch. Čejky
Magazin 53plus  
Kunstverein-greven.de  

---

---

Autor: František Cinger, foto archiv Jana Čejky, případně časopis Čs. architektura, 10/2018
Pro web zpracoval: J. Jánský / 10/2018