Budovec Václav

ROD BUDOVCŮ Z BUDOVA


Budovcové pocházeli z tvrze a vsi Budov u Doupova v západních Čechách.
Původně byli chudí rytíři, ale časem získali panství v severních Čechách.
V roztockém zámku sídlili do roku 1520.

Václav Budovec ( * 1457- )

Narodil se v Praze.
Na dvoře krále Vladislava Jagelonského (1471-1516) zastával úřad.
Roku 1490 kupuje statek na Suchdole. Hospodařil zde se svou manželkou Aldegundou Popovskou z Bezejovic asi 15 let.
Statek prodal v r. 1505 neznámo komu.

Koupil také panství v Roztokách a na Levém Hradci. Zde je pravděpodobně pochován pod dlažbou kostela.

Adam Budovec Budovec ( * – )

Společně s bratrem Kryštofem v roce 1541 kupují opět suchdolský statek.
Od tohoto roku vlastní též Roztoky.
Vstoupil do dvorských služeb Ferdinanda I.. Stal se nejvyšším proviant-mistrem a polním colmistrem.
V roce 1551 se mu narodil syn Václav (nejslavnější z Budovců.)
V roce 1620 uprchl s králem Fridrichem Falckým. Žil pak ve vyhnanství v holandském Haagu.
Jeho synem Bedřichem Ludvíkem rod Budovcův vymřel.

Václav Budovec ( * 1551 + 1621 )

Syn Adama Budovce. V letech 1577-1581 byl hofmistrem vyslance císaře Rudolfa II. v Cařihradě. Na základě tohoto pobytu napsal knihu „Antialkorán“, polemiku s islámem.
Stává se jedním z předních vůdců české, nekatolické šlechty.
Navrhuje text „Rudolfova majestátu“ (1609).
O svém veřejném působení v letech 1608-1610 píše knihu „Akta a příběhové.“V letech 1619-1620 byl pretidentem apelačního soudu.
Po bělohorské porážce byl s ostatními odsouzenými šlechtici 21.6.1621 popraven na Staroměstském náměstí.
Byl odsouzen i ke ztrátě veškerého majetku.

V roce 1918 převzal jeho jméno spolek „Václav Budovec“. V roce 1925 byla po něm pojmenována nová část Suchdola – „Budovec“. Návrh podal v obecní radě Jaroslav Žilina (z čp. 53).
Později „Budovcova“ ulice, která byla po připojení k Praze nevhodně přejmenována na „Budyňská“.


ZDROJE:
Suchdolská kronika
Suchdol a kraj poznamenaný dávnověkem, L. Navrátil, 1964
ODKAZY:
Otta z Losu-Budovec z Budova
Pomnik Václava Budovce z Budova


Zpracoval: J. Jánský, 4/ 2017

Pohled na Starý Suchdol, když se jde od ulice Na mírách vpravo kolem statku do Dolíků.
Nahoře výrazný statek Skrčených (Křen).
Bílý objekt uprostřed nevím, asi tam byl nějaký takový dům.
(B.S. 11/2015)

Pohled na starý Bubeneč směrem severním, na Troju v pozadí a údolí Vltavy.
Uprostřed kostel sv. Gotharda s farou, před ním hostinec „Na slamníku“.
V místě bývalého rybníka vede nyní ulice Wolkerova vpravo směrem k parkovému náměstí a ulici „Pod kaštany“.
(B.S., 4/ 2016)

V nynější Staročeské ulici čp. 284 byla postavena prodejna a sklad pro Včelu. Přesné datum výstavby není zjištěno. Ale plán stavby byl z roku 1927. (Z. Kučerová)

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení
pro Františka a Marii Kartouzkovi na krám se střižním zbožím (krejčovský krám).
V současné době je zde trafika. (Pozn. red.: zrušena v roce 2021)
(Z. Kučerová)

Veleznámý holič a kadeřník, který měl dlouhá léta svůj krámek, resp. dva krámky naproti škole.
Pan Hruška později vedl jen pánské oddělení.
Vedlejší krámek pro dámy obsluhovala jeho dlouholetá spolupracovnice paní Pečinková.
(Z. Kučerová)

Každý, kdo se trochu zajímá o přírodní scenérie krajiny v okolí Suchdola, zajisté na první pohled pozná,
které zákoutí suchdolského plenéru se na této krajinomalbě malíře Josefa Hapky nachází.
Samozřejmě, že se jedná o pohled od Kozích hřbetů, možná dokonce z Holého vrchu, na Trojanův mlýn,
před nímž jsou patrny tzv. „Louky“, zatravněný poldr Únětického potoka, na místě bývalého rozsáhlého rybníka z 18. stol.
Za mlýnem jsou zřejmé lomy na kámen v Tichém údolí a v pozadí kousek suchdolské zástavby před Roztockým hájem.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Jižní brána statku se po mnoha letech nalézá v podstatě v nezměněné podobě,
jenom zachycená, trochu abstraktní podoba, mezitím přešla do stavu realismu.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě,v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B.Sommer)

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě,v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B.Sommer)

Autorka zobrazila bývalou viniční usedlost Tříkrálka u Sedleckého přívozu na severním okraji Prahy.
Přívoz spojoval pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky patřící do Bohnic.
V minulosti sloužil přívoz i k převážení pohřebních fiakrů,protože Sedlec neměl vlastní hřbitov.
Pohon se v průběhu staletí měnil od vesel přes přitahování za podvodní lano
až k motorovým pramicím a skončil v l étě 1991.
Na místě usedlosti se dnes nachází budovy Útulku pro drobná zvířata.