Brandejsův statek


SUCHDOLSKÝ DVŮR (později nazýván Brandejsův statek)

V minulosti nejvýznamnější objekt v obci.

Kresba Václava Puchty v suchdolské kronice, 1956

Objekt je od 3. 5. 1958 památkově chráněn. 31. 12. 1978 zapsán do státního seznamu kulturních památek. (Národní památkový ústav)


950-970 n.l.
Pravděpodobné období založení dvora.

Akademik, doc. PhDr. Jaroslav Böhm (1901–1962), český archeolog.

„Je možno bezpečně určit, že dvůr, jako jádro pozdější obce,
byl založen v období 950-970 n. l.“


Kdy a kým založen, není známo.
V 10. století n.l. byl již dvorec v majetku Přemyslovců.

1045-1426
Majitelé dvora—Klášter panen benediktinek u sv. Jiří na Hradčanech.
Klášter dvůr mnohdy pronajímal.


První zmínky o dvorci

1226—Soudní zápis, kde je zmíněn svědek „testis Radlaus Zuchidol“.

1227—Listina Nejvyššího soudu.
Kněžna Anežka Přemyslovna, dcera Vladislava II., byla v té době abatyší svatojiřského kláštera.
Podala stížnost k nejvyššímu soudu na purkrabího v Levém Hradci–neoprávněné zacházení s obyvateli vsi.
Soud jí dal za pravdu.

Obec tehdy zvaná Suchi dól.


První písemné záznamy

1233Papežský dekret
Papež Řehoř IX. potvrzuje svatojiřskému klášteru všechny jeho statky v Čechách.
Zde je uveden i Suchdol jako „Suchidol“.

Papež Řehoř IX. v letech 1227-1241.
(Wikipedie).

Dekret
Detail—jméno dvora
(Z panelu výstavy Historie Brandejsova statku.)


1310-1346
Pod názvem Sukdol  se obec uvádí poprvé v době Jana Lucemburského.

Jan Lucemburský
10. srpna 1296—26. srpna 1346
Doba vlády: 1310–1346


1405-1415
Tvrz u sukdolského dvora   

Zmínka o majiteli tvrze—Zdeněk z Chýně.
Doba trvání tvrze není známa.


1421-1429
Dvůr zabírají Pražané (1421-1429).

V roce 1420 král Zikmund napadá Prahu. Je poražen.
Vztek si vylévá na okolí, včetně Sukdola. Následuje vypalování, drancování.Pražané osvobozují Sukdol.
(Foto Wikipedie)

1429
Klášter panen benediktinek u s. Jiří na Hradčanech i přes svou snahu Sukdol již nikdy nedostal zpět.
Tak Sukdol přišel o svou klášterní vrchnost.

Císař Zikmund dává statek Janu Keruňkovi Jednookému z Lomu.


Další dílčí informace

1490-1505 a 1541-1545
Majitelé Václav Budovec z Budova a dále jeho rod.  

1557
Majitel dvora Ctibor Sluzský z Chlumu.
Vzniká renezanční jádro dnešního dvora–valené, stlačené klenby.
V patře se z tohoto jádra zachoval úsek zdiva s grafity.


Před třicetiletou válkou byl dvůr tvořen samostatnou obytnou částí tvaru U.
Západní křídlo zabíral zřejmě už pivovar. Ten je ale spolehlivě doložen od roku 1648.

1648
Vypálení dvora Švédy.  

1652-1675
Poté statek kupuje kancléř Jakub Roden z Hirsenau a pronajímá ho Danielu Oriesovi.
Ories statek velmi zvelebil. Zvětšeno jižní křídlo a pivovar rozšířen do severního křídla.
Po smrti Rodena (1675) zdědil dvůr jeho příbuzný Vojtěch ze Šternberka.

1675–1678
Vojtěch ze Šternberka.

1678-1679
Dvůr kupuje Jan Kašpar Proy, který ho obratem prodává klášteru benediktinů.

1679-1932
Dvůr přechází do majetku benediktinského kláštera v Emauzích.
Sukdol vlastní opět klášterní vrchnost.

1679—v této době je zde 11 stálých zaměstnanců, bydlících ve dvoře.
5 koní, 30 ks hovězího dobytka, 276 ovcí, 58 prasat.
Zámeček je obyvatelný. V přízemí se provozuje menší pivovar.

Dvůr spravuje správce, jeho zástupce je šafář.
    V polovině 18.století je zde správcem Krištov Singer.
    V letech 1737-1777 je zde šafářem Jan Zela.
    Potom je šafářem Václav Kloužek.

Pečetidla, která používal dvůr pod držením benediktinů.

Z archivu kláštera v Emauzích.
Použito z výstavy O suchdolské kapličce (duben-květen 2017).

1781
Dvůr postižen velkou průtrží mračen.
Voda podemlela zeď okolo dvora a v parku zámečku vytvořila velké jezero.
Zde se utopily dvě děvčátka rodin bydlících ve dvoře.
Do zdi byla zasazena deska s popisem události. Při opravě zdi byla ale poškozena.

1815-1819
Ve dvoře žil opat emauzského kláštera Leopold Žalda.
Byla pro něho zřízena v zámečku domácí kaple.
Byl pohřben na místním hřbitově (u kapličky) v roce 1819.

1822
Vypukl velký požár. Shořel veškerý nábytek a uhořely dvě správcovy dcery.

Zachovaný letopočet v budově jako vzpomínka.
Fotografie z května 2024.

Foto: Michal Micka.

1822-1824
Zámeček opraven. Nad střechou vystavěna malá zvonička.
Autorem této klasicistní přestavby byl arch. Karel Pollak (1778-1850).

    V této době byl šafářem Matěj Hálek (majitel č.p.4).

1830-1846
Nájemcem Jan Napravil. Ten jej zvelebuje.
   Zřizuje dva obchody, druhou hospodu ve Dvorské ulici.
   Nechal postavit zvoničku.

1846-1866
Jako majitel zde správcuje opět klášter benediktinů v Emauzích.
   V letech 1846-1859 dosazen jako správce Antonín Quadrát.
   V roce 1859-1863 dosazen jako správce Leopold Čížek (1859-1863 starostou).
   V letech 1863-1866 dosazen jako správce Jan Dubec.
   V roce 1863 zrušen pivovar.

1866-1896
Nájemcem rodina Brandejsů.
1866-1874 Vilém Brandejs

Wilhelm (Vilém) Brandeis, otec A. B.
(1811-1880)
Foto z roku 1870
(Židovské muzeum v Praze)

1874-1896 Alexandr Brandejs

Portrét Alexandra Brandejse, 1874.
(František Ženíšek)

Statek pozvedl na nebývalou úroveň. Velké přestavby, v patře vzniká sýpka, upraveno severní křídlo.
V roce 1890 zřizuje vlastní kovárnu. 
Byl ctitelem umění.

1896-1909
Nájemce Josef Hanousek.

1910-1915
Nájemce Alois Kolínský. Zemřel v roce 1915.

1920-1923
Nájemce Alois Kolínský ml. Ten nebyl dobrým hospodářem. Najal ruské zajatce.
Zkrachoval a musel odejít. Pracoval potom jako úředník a žil v Roztokách.

Přenechal vedení statku svému správci Emilu Diamantovi (místní obchodník).

1923-1935
Nájemce Jan Lacina.
Opravil všechny budovy. Počínal si ale bezohledně, ve velkém těžil kámen z Kozích hřbetů. Musel být zastaven.

1932
Benediktini směnili suchdolský statek s rodinou Součků,
ale jejich dispoziční právo bylo omezeno Občanskou záložnou.

1932-1939
Majitel Václav Souček
Mochovský velkovýrobce likérů a kořalek. Prodává pozemky staviteli A. Vavroušovi. Ten zahajuje výstavbu Výhled.

11.10.1933 – Požár dvou stodol plných obilím

(Foto poskytl L. Laška)

1935-1939
Nájemce Karel Werba. Byl to Němec. Před květnovou revolucí utekl.

1939-1941
Majitel Občanská záložna v Poděbradech.

1941-1945
Majitel Pražská obec.

1945-1968
Majitel Státní statek Lichoceves. Budovy chátrají.

1968-dosud
Majitel hlavní město Praha.
   1968-1994 Operativní správce VŠZ, školní statek Lány
   Od 1995 Nájemcem Česká zemědělská univerzita.

Od roku 1978 statek patří mezi kulturní památky.

Chronologický přehled majitelů, nájemců, správců dvora najdete v knize:

HISTORIE BRANDEJSOVA STATKU V DĚJINNÝCH SOUVISLOSTECH
© Helena Bínová, Josef Jánský, Bohumil Sommer.
Srpen 2020.

Knihu je možné zakoupit (Eshop knih Bookla)


ZDROJE:
Suchdol a kraj poznamenaný dávnověkem, Navrátil Ladislav, 1964
Obecní kronika
Národní archiv
Pražské usedlosti, Barbora Laštovková, 1977
Vzpomínky A. Šrámkové  

FOTOGALERIE:
Brandejsův statek

VÝSTAVA
Historie Brandejsova statku …  Panely výstavy—červen—září 2020.

VIDEO:
Brandejsův statek—budoucnost zámečku, 2019


Zpracoval: Josef Jánský, aktualizace 9/2024.

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení pro Františka a Marii Kartouzkovi na krám se střižním zbožím (krejčovský krám). V současné době je zde trafika. (Z.Kučerová, 2017)

Leopold Žalda
(7. října 1753, Hradové Střimelice – 1819, Suchdol u Prahy)
Český římskokatolický duchovní, člen benediktinského řádu a v letech 1804-1819 opat Emauzského kláštera na Novém Městě Pražském.

Pocházel z rodiny kameníka z posázavských Hradových Střimelic. V mládí vstoupil do Sázavského kláštera benediktinského řádu. Zde absolvoval běžnou mnišskou formaci, složil věčné sliby a byl vysvěcen na kněze. I jako mnich se věnoval hudbě a jako hudebník byl poměrně proslulý. Rovněž tak proslul jako kazatel. Po zrušení Sázavského kláštera v roce 1785 odešel do Emauzského kláštera v Praze.

Roku 1804 byl v Emauzích zvolen opatem a tuto funkci zastával patnáct let. Nicméně od roku 1815 se zdržoval stabilně mimo klášter. Žil na (tehdejším) venkově v Suchdole u Prahy na statku, který od roku 1679 byl v majetku emauzských benediktinů. V souvislosti s jeho pobytem byla na statku zřízena malá kaple. V pozdější době statek dostal jméno po novém majíteli–Brandejsův statek. V Suchdole opat Žalda v roce 1819 zemřel a byl pohřben na místním hřbitově u kaple sv. Václava. Novým představeným Emauzského kláštera se stal Robert Petr, který byl ovšem pouze jeho administrátorem.

czwiki.cz

Augusta Nekolová-Jarešová, křtěná Augusta Marie (autoportrét)

(7. července 1890 Jablonná u Benešova – 15. srpna 1919 Kutná Hora), byla česká malířka, kreslířka, ilustrátorka a grafička. Dobová kritika ji označila za nejnadanější českou malířku.

(wikiwand.com)

Pramen Panny Marie Sedmibolestné v Lysolajích.

Pramen léčivé vody v horní části obce Lysolaje, na začátku hlubokého údolí
a přírodní rezervace zvané Housle se zachovanými původními druhy rostlin.
Pramen dosud využíván k odběru pitné vody.
Je to zajímavé místo, které stojí za připomenutí.
Divím se, že ta zázračná voda je ještě pitná, ale je tam umístěna cedule
s rozborem vody, která konstatuje, že voda je pitná !
Přičemž obsahuje nějaké minerály, takže je, ještě k tomu, "minerální".
U pramene kaplička Panny Marie Sedmibolestné.
Konala se zde každoročně např. Slavnost květů a stále se koná,
vždy po 1. květnu, na palouku za kapličkou.
(B.Sommer, 2/2016)

Vzpomínám a tak dnes zabloudím na internetu i na web školy, na níž jsem kdysi kratičce působila-ZŠ M. Alše. A jsem potěšena, že jsem zde našla své tehdejší "svobodné" příjmení-Hospůdková.
Učila jsem zde v roce 1988/89 třídu II.A (Klára Bachová, Tomáš Babulík, Lenka Anderová,…vzpomněla bych si i na další žáky).
Byl to pro mne rok JAKO V RÁJI-báječná ředitelka Věra Herešová, pohodové kolegyně a kolegové, zlaté děti.
Z kolegyň si pamatuji na Jarku Hamzovou, se mnou nastoupila na školu Zuzana Semmlerová a krátce jsem se potkávala s Honzou Bočanem (syn Hynka Bočana-tehdy ještě studoval, ale učitelů bylo málo, učili i studenti).
Pamatuji si ještě na Evu ?-byla tělocvikářka. Bezva byla paní Varvažovská, která jako učitelka v důchodu ještě dělala vychovatelku v družině.Ráda vzpomínám. Moc zdravím krásný Suchdol.

S pozdravem Hana Smělíková (Hospůdková), leden 2019.

František Kavalír

Narodil se v roce 1878 v Oseku čp. 78.
František Kavalír byl architekt a publicista. V Praze studoval u Prof. Jana Kotěry na Umělecko-průmyslové škole.V roce 1914 byl spoluzakladatelem Společnosti architektů, členem výboru a vydavatelství časopisu"Styl" - časopisu pro architekturu, stavitelství a umělecký průmysl. Přispíval i do časopisu "Krásy domova". Dále byl spoluzakladatelem a předsedou "Artělu" - instituce pro vybudování českého uměleckého průmyslu. Se svým bratrem Václavem založili stavební firmu Bratří V a F Kavalírové v Praze na Smíchově a byl jejím šéfem. Mezi mnoha stavbami je významná záchrana středověké usedlosti v Praze na Hřebenkách.
Zemřel v Praze v roce 1932 a je pohřben na Královských Vinohradech.
Zdroj: obec Osek

Pohled na Starý Suchdol, když se jde od ulice Na mírách vpravo kolem statku do Dolíků.
Nahoře výrazný statek Skrčených (Křen).
Bílý objekt uprostřed nevím, asi tam byl nějaký takový dům.
(B.S. 11/2015)

Antonín Mánes

Pohled na starý Bubeneč směrem severním, na Troju v pozadí a údolí Vltavy.
Uprostřed kostel sv. Gotharda s farou, před ním hostinec „Na slamníku“.
V místě bývalého rybníka vede nyní ulice Wolkerova vpravo směrem k parkovému náměstí a ulici „Pod kaštany“.
(B.S., 4/ 2016)

V nynější Staročeské ulici čp. 284 byla postavena prodejna a sklad pro Včelu. Přesné datum výstavby není zjištěno. Ale plán stavby byl z roku 1927. (Z. Kučerová)

U domu čp. 202 na Suchdolské ulici bylo v roce 1933 vydáno stavební povolení
pro Františka a Marii Kartouzkovy na krám se střižním zbožím (krejčovský krám).
V současné době je zde trafika. (Pozn. red.: zrušena v roce 2021)
(Z. Kučerová)

Veleznámý holič a kadeřník, který měl dlouhá léta svůj krámek, resp. dva krámky naproti škole.
Pan Hruška později vedl jen pánské oddělení.
Vedlejší krámek pro dámy obsluhovala jeho dlouholetá spolupracovnice paní Pečinková.
(Z. Kučerová)

Každý, kdo se trochu zajímá o přírodní scenérie krajiny v okolí Suchdola, zajisté na první pohled pozná,
které zákoutí suchdolského plenéru se na této krajinomalbě malíře Josefa Hapky nachází.
Samozřejmě, že se jedná o pohled od Kozích hřbetů, možná dokonce z Holého vrchu, na Trojanův mlýn,
před nímž jsou patrny tzv. „Louky“, zatravněný poldr Únětického potoka, na místě bývalého rozsáhlého rybníka z 18. stol.
Za mlýnem jsou zřejmé lomy na kámen v Tichém údolí a v pozadí kousek suchdolské zástavby před Roztockým hájem.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Jižní brána statku se po mnoha letech nalézá v podstatě v nezměněné podobě,
jenom zachycená, trochu abstraktní podoba, mezitím přešla do stavu realismu.
(B. Sommer, 11/ 2017)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Pavel Korčák

Obraz byl součástí výstavy žáků Radovana Papeže "Učitel a žáci",
která se konala u příležitosti 75. výročí narození R. Papeže,
v dubnu 2002 v Alšově kabinetě, v budově Úřadu MČ Praha - Suchdol.
Autor, Pavel Korčák, byl také žákem Radovana Papeže a absolventem jeho "Výtvarného kroužku".
(B. Sommer)

Autorka zobrazila bývalou viniční usedlost Tříkrálka u Sedleckého přívozu na severním okraji Prahy.
Přívoz spojoval pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky patřící do Bohnic.
V minulosti sloužil přívoz i k převážení pohřebních fiakrů,protože Sedlec neměl vlastní hřbitov.
Pohon se v průběhu staletí měnil od vesel přes přitahování za podvodní lano
až k motorovým pramicím a skončil v l étě 1991.
Na místě usedlosti se dnes nachází budovy Útulku pro drobná zvířata.