Titulek a menu

STANISLAV HUSA


Narozen: 6. května 1927, Košice

Politický vězeň z 50.let 20.století.

Dne 20.6.2019 mu bylo uděleni čestné občanství.  


Stanislav Husa se narodil v Košicích.

Jeho otec, legionář na východní frontě, zde působil jako policista.
Po vyhlášení Slovenského státu museli Husovi jako Češi odcestovat zpět do Prahy. Zde byl otec z důvodu napojení na odbojové aktivity v průběhu války zatčen gestapem.
Zemřel 8. května 1945 na srdeční infarkt ve vězení v Hamburku.


Stanislav byl během války nasazen na výrobu součástek ve školních dílnách. Na konci války byl poslán na budování zákopů v Novém Jičíně a Valašském Meziříčí.
Zažil bombardování Prahy a stavbu barikád během Pražského povstání.

Po skončení války nastoupil zpět na Střední školu průmyslovou a strojní v Praze 2.


Po maturitě začal pracovat ve Stalinových závodech v Litvínově.
Záhy narukoval na vojnu, přihlásil se k výcviku u letectva v záloze.
Letecký výcvik zahájil v Pardubicích, kde nastoupil na akademii navigátorů pro důstojníky v záloze při Letecké vojenské akademii Hradec Králové. Přešel potom k bitevnímu pluku v Praze.
Podepsat armádě „definitivu“ však nakonec odmítl.

„Na vojnu jsem šel v roce 1948 jako naivní loajální občan. Věřil jsem Benešovi a Masarykovi. Na vojně jsem se setkal se skutečností a odcházel jsem jako největší reakcionář...“ popisuje Stanislav Husa počátky svého „rozchodu s režimem“.


Zapojil se do převaděčských aktivit, ke kterým se v německém příhraničí shodou náhod připletla jeho tchyně.
Podařilo se jim převést asi osmadvacet osob.

Státní bezpečnost jej předvedla k výslechu do Litoměřic.

Stanislav Husa byl nakonec odsouzen za špionáž ke čtyřem rokům nucených prací v uranovém dole Jáchymov, tchyně za velezradu nejprve k šesti a po odvolání k osmi letům odnětí svobody.

Byl v Jáchymově v lágru Nikolaj, kde pracoval na šachtě Eduard.

Po propuštění z vězení pracoval pro Škodu Plzeň a Československý lodní registr.

Pro své schopnosti a znalosti měl možnost pracovně navštívit mnohé země, Polsko, Německo, Francii, Japonsko, Irák.


Po roce 1989 začal zapojovat do aktivit obnovené Československé obce legionářské. Čtrnáct let byl předsedou Československé obce legionářské na Praze 6. V důchodu pomáhal například s elektronickým evidováním spisů z doby prvního odboje.

Měl možnost setkat se s řadou osobností. Nejhlubší vztah navázal s Antonínem Špačkem, na kterého vzpomíná jako na svého druhého otce. Obdivoval také generála Františka Fajtla, často se setkával s Tomášem Sedláčkem, zakládajícím předsedou obnovené legionářské obce.
S Rudolfem Pernickým se sblížil natolik, že mu nakonec zařizoval i pohřeb.

Stanislav Husa se v současnosti účastní pietních a vzpomínkových akcí a snaží se tak udržovat vzpomínku na svého otce a celé legionářské hnutí.

Za svojí činnost obdržel mnohá ocenění.

Dne 20.6.2019 mu bylo udělěno čestné občanství.  


  AUDIO

téma nahráno vypráví čas přehrát
Hledání otcova hrobu v Hamburku 21.04.2015 Stanislav Husa 0:02:46
Převádění lidí do západního Německa 21.04.2015 Stanislav Husa 0:01:44
Na výročí vylodění v Normandii 21.04.2015 Stanislav Husa 0:02:17

Na této stránce jsou se souhlasem zdroje použity texty, audio a fotografie z webu .
sestavil: J.J., 11/ 2016


ZDROJ:
Paměť národa- Stanislav Husa



www.historiesuchdola.cz © 2013-2019